Co se stane, když legislativa zaostává za technologickým pokrokem? A jaké právní principy platí tam, kde neexistuje suverenita žádného státu?
V této epizodě podcastu Právní kontroverze se Petr Agha ptá odborníka na správní a vesmírné právo prof. Jakuba Handrlicy, jak vlastně dnes právo ve vesmíru funguje – a jak často nefunguje.
Společně se podívají na palčivé otázky odpovědnosti za škody způsobené ve vesmíru. Co když satelit jedné firmy poškodí jiný satelit nebo dokonce objekt na Zemi? Existuje vůbec efektivní mechanismus, jak tyto škody řešit, nebo zůstává vesmír v mnoha ohledech právním vakuem?
Další klíčové téma je těžba vesmírných surovin. Zatímco mezinárodní smlouvy stále pracují s principem, že vesmír je společným dědictvím lidstva, některé státy a firmy už otevřeně uvažují o komerční exploataci nerostných zdrojů na asteroidech nebo Měsíci. Je možné těžit bez toho, aby si těžaři území přivlastňovali? A co když si korporace na Marsu založí vlastní právní systém?
Nezůstane ale jen u otázek byznysu. Vesmír se stále více stává i potenciálním dějištěm vojenských operací. Lze vůbec zabránit zbrojení ve vesmíru, když technologie umožňují kybernetické útoky na družice nebo militarizaci oběžné dráhy? Současné mezinárodní právo je v tomto ohledu nejasné a nejednoznačné.
Jakub Handrlica vysvětluje, proč právo v kosmu není jen otázkou budoucnosti, ale zásadní výzvou už pro dnešek. Právní vakuum, absence efektivních kontrolních mechanismů a rychle rostoucí zájmy soukromého sektoru i států vytvářejí prostor pro konflikty, kterým se mezinárodní právo bude muset rychle přizpůsobit.
Kdo tedy bude psát zákony pro budoucí generace osadníků na Marsu? A jak se z vesmíru nestane nové bojiště nebo neregulovaný ekonomický Divoký západ?
Odpovědi hledejte v nové epizodě Právní kontroverze – rozhovoru o budoucnosti práva tam, kde žádné hranice neexistují.
Podcast naleznete i na našich kanálech na Youtube
Diskuze k článku ()