Zanedbání péče

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání obviněné, která svoji dceři včas nezajistila nutné lékařské ošetření po úrazu oka a dítě natrvalo na jedno oko osleplo. Holčička měla pronikající (perforační) poranění pravého oka s výhřezem duhovky. Následující den po úrazu s ní obviněná navštívila oční ambulanci, odkud byla ošetřující lékařkou s nezletilou okamžitě odeslána na specializované pracoviště oční kliniky s upozorněním, že poraněné oko bude potřeba operovat a poskytnutí léčebného zákroku je urgentní, aby nezletilá nepřišla o oko. Pro bezprostřední dopravení byl vystaven poukaz na přepravu sanitkou.

Obviněná poučení ošetřující oční lékařky ale nerespektovala a k ošetření na oční kliniku poškozenou nedopravila. Ošetření poraněného oka své dcery nezajistila ani jiným způsobem. Až o tři měsíce později s nezletilou znovu vyhledala lékařské ošetření na jiné „běžné“ oční ambulanci, a aby zakryla zanedbání péče o zdraví nezletilé dcery, lékařům poskytla nepravdivý údaj o tom, že k poranění oka nezletilé došlo předchozího dne. Poté jí bylo ošetřujícími lékaři znovu vysvětleno, že postižení oka nezletilé je vážné a je nezbytné podrobit se lékařskému zákroku na oční klinice fakultní nemocnice.

Ani v tomto případě se poučení lékařů nepodrobila a nezletilou dceru na specializované pracoviště nedovezla. K ošetření pravého oka poškozené došlo až po zásahu Policie České republiky. Při tomto ošetření bylo zjištěno, že poškození pravého oka nezletilé je nevratné a neřešitelné. Obviněná nekonala v souladu s povinností pečovat o zdraví nezletilé dcery a v důsledku nezajištění specializované lékařské pomoci způsobila, že při neléčeném poranění oka došlo u poškozené k úplné slepotě pravého oka, což je stav již lékařsky neřešitelný. Přitom v případě včasné léčby by bylo oko zachováno i včetně zrakové ostrosti.

Uvedené jednání bylo posouzeno jako zločin těžkého ublížení na zdraví, za který odsoudily soudy nižších stupňů obviněnou k trestu odnětí svobody v trvání 6 let ve věznici s ostrahou.

Obviněná podala dovolání k NS, ve kterém zejména namítla, že soudy neprovedly navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z odvětví psychiatrie a psychologie. V důsledku toho nebyl zjištěn její omezený intelekt a osobnostní vlastnosti, a tedy nebyly objasněny její snížené ovládací a rozpoznávací schopnosti. Rovněž napadla závěry týkající se jejího zavinění a výrok o trestu.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření s argumentací obviněné neztotožnila a navrhla její dovolání odmítnout.

NS neshledal dovolací námitky důvodnými. Zejména neshledal žádnou indicii, která by orgány činné v trestním řízení povinovala k opatření znaleckého posudku ohledně intelektu obviněné, resp. její příčetnosti. Nutnost zpracování znaleckého posudku je dána pouze tehdy, pokud konkrétní okolnosti zjištěné v průběhu dokazování, odůvodní potřebu získání odborných závěrů. Z řízení vyplynulo, že obviněná situaci své dcery rozuměla, o čemž svědčily jak svědecké výpovědi lékařů a zdravotních sester, tak i svědecká reprodukce jejího vlastního vyjádření, podle něhož nechtěla, aby její dcera přišla o oko.

K tomu NS v rozhodnutí zdůraznil, že oko je jednak pro člověka orgánem naprosto zásadním pro příjem informací z vnějšku, a tedy jeho nesprávná funkce (nefunkčnost) je významným zdravotním omezením, a jednak je orgánem zjevně citlivým a zranitelným. Tyto skutečnosti jsou přitom obecně laicky známé a k jejich základnímu vnímání není zapotřebí vyššího intelektu ani žádné zvláštní erudice.

Ve vztahu k námitce zpochybňující závěry o zavinění dal NS za pravdu odvolacímu soud, který uvedl, že nejsou žádné pochybnosti o tom, že obviněná byla jasně a srozumitelně informována, že stav její dcery je nezbytné řešit neprodleným chirurgickým zákrokem. To, že si plně uvědomovala, že pokud tak neučiní, přijde její dcera o oko, vyplynulo i z jejich vlastních a svědecky prokázaných vyjádření. Obviněnou tvrzené pochybení pak nebylo zjištěno ani ve výroku o trestu.

S ohledem na všechny shora popsané závěry se NS s dovolací argumentací neztotožnil. Proto dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

Celý text judikátu sp. zn. 7 Tdo 531/2023