Obnova řízení, které skončilo dohodou

Pokud důležitý svědek změní výpověď poté, co trestní řízení skončilo, je v rámci obnovovacího řízení třeba nařídit veřejné zasedání a svědka vyslechnout.

Foto: Fotolia

Poškozený jako důležitý svědek změnil výpověď poté, co trestní řízení skončilo uzavřením dohody o vině a trestu. Obecné soudy měly povinnost nařídit veřejné zasedání a svědka v rámci obnovovacího řízení vyslechnout – a to i za situace, kdy v původním trestním řízení nebylo prováděno dokazování z důvodu sjednání a schválení dohody o vině a trestu odsuzujícím rozsudkem.

Rozsudkem Městského soudu v Praze byla schválena dohoda o vině a trestu uzavřená dne 19. 9. 2022 mezi stěžovatelem a státním zástupcem, přičemž stěžovatel byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy ve stadiu pokusu, kterého se dopustil tím, že v  březnu 2022 se rozhodl, z důvodu nevyřešených majetkových záležitostí týkajících se splácení dluhu vůči svým rodičům, usmrtit svého otce (poškozeného).

Napadeným usnesením městský soud zamítl v neveřejném zasedání návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení. Šlo již o druhý návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení. Ve svém druhém návrhu se stěžovatel domáhal obnovy řízení na základě nového důkazu, a to úředního záznamu o podaném vysvětlení poškozeného ze dne 14. 6. 2024. Městský soud dovodil, že stěžovatel žádný nový důkaz nepředložil, neboť skutečnost, že se poškozený o své vůli dostavil na služebnu policejního orgánu a k věci vypověděl, nezakládá novou argumentaci stěžovatele. Stížnost stěžovatele Vrchní soud v Praze napadeným usnesením zamítl. Druhý návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení byl podle něj jen opakováním jeho prvního a pravomocně zamítnutého návrhu. Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména namítal, že označil-li poškozený svoji dřívější výpověď za nepravdivou, musí soud takovou skutečnost vzít při obnově řízení na vědomí a nařídit ve věci veřejné zasedání.

Druhý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Šámal) stížnosti stěžovatele vyhověl a zrušil usnesení vrchního soudu a usnesením městského soudu, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům podle čl. 38 odst. 2 Listiny.

Právní věty:

Je-li v řízení o povolení obnovy coby nový důkaz předložen úřední záznam výpovědi poškozeného jako důležitého svědka, kterou byla podstatným způsobem změněna jeho dřívější výpověď, je povinností rozhodujícího soudu nařídit ve věci veřejné zasedání (§ 286 odst. 1, odst. 2 trestního řádu) a takového důležitého svědka v něm v rámci obnovovacího řízení vyslechnout, a to i za situace, kdy v původním trestním řízení nebylo prováděno dokazování z důvodu sjednání a schválení dohody o vině a trestu odsuzujícím rozsudkem (§ 314r odst. 4 trestního řádu). Opačný postup odporuje právům stěžovatele na přístup k soudu a soudní ochranu, jakož i principu presumpce neviny.

Zamítl-li soud v rozporu s § 286 odst. 1, 2, věta druhá, trestního řádu návrh na povolení obnovy řízení v neveřejném zasedání, přestože nový důkazní návrh na provedení úředního záznamu o výpovědi poškozeného nebyl obsažen ani navržen v předchozím řízení o povolení obnovy řízení, a stížnostní soud tento postup akceptoval, bylo tím porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i jeho právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.


Převzato z tiskové zprávy Ústavního soudu

Celý text nálezu sp. zn. II. ÚS 262/25

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články