Soudní dvůr zrušil rozhodnutí Komise o odepření přístupu k těmto normám, jakož i rozsudek Tribunálu potvrzující toto odepření.
V roce 2018 Evropská komise zamítla žádost dvou neziskových organizací o přístup k harmonizovaným technickým normám týkajícím se bezpečnosti hraček. V roce 2021 Tribunál toto zamítnutí potvrdil, avšak Soudní dvůr v řízení o kasačním opravném prostředku dospěl k závěru, že existuje převažující veřejný zájem, který odůvodňuje zpřístupnění harmonizovaných norem pro bezpečnost hraček, které jsou součástí unijního práva z důvodu jejich právních účinků. Soudní dvůr tedy zrušil rozsudek Tribunálu i rozhodnutí Komise.
Sdružení Public.Resource.Org a Right to Know jsou dvě neziskové organizace, jejichž posláním je zpřístupňování právních předpisů všem občanům. V roce 2018 požádaly Komisi, aby jim poskytla přístup k harmonizovaným technickým normám Unie v oblasti bezpečnosti hraček. Tyto normy se týkaly konkrétně chemických hraček a souprav pro chemické pokusy. Komise jejich žádost zamítla a Tribunál Evropské unie, na který se sdružení obrátila, toto zamítnutí potvrdil.[1]
Soudní dvůr dnes v řízení o kasačním opravném prostředku zrušil rozsudek Tribunálu i rozhodnutí Komise.
Soudní dvůr připomněl, že unijní právo zaručuje všem občanům Unie a všem fyzickým osobám s bydlištěm a právnickým osobám se sídlem v členském státě přístup k dokumentům, zejména k dokumentům v držení Evropské komise. Neexistuje-li však převažující veřejný zájem na zpřístupnění dokumentu, lze přístup k tomuto dokumentu odepřít, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, včetně duševního vlastnictví.[2]
V projednávané věci jsou dokumenty týkající se harmonizovaných norem v oblasti bezpečnosti hraček součástí unijního práva. Unijní právní předpisy totiž mohou takovým normám přiznat právní účinky, spočívající zejména v tom, že výrobky odpovídající těmto normám splňují standardy stanovené těmito právními předpisy, a proto mohou být uváděny na unijní trh. V tomto smyslu může harmonizovaná norma specifikovat práva přiznaná jednotlivcům, jakož i povinnosti, které jim připadají. Soudní dvůr, který se opíral zejména o zásadu právního státu a zásadu volného přístupu k právu, měl za to, že možnost občanů seznámit se s těmito normami může být nezbytná pro ověření, zda daný výrobek nebo služba skutečně splňují požadavky takové právní úpravy. Soudní dvůr konstatoval, že převažující veřejný zájem odůvodňuje zpřístupnění dotčených harmonizovaných norem.
Převzato z tiskové zprávy Evropského soudního dvora
Celý text rozhodnutí ve věci C-588/21
Rozsudek Tribunálu ze dne 14. července 2021, Public.Resource.Org et Right to Know v. Komise, T-185/19.[1]
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.[2]
Diskuze k článku ()