Zhlédnutí posuzovaného v řízení o svéprávnosti

Jestliže soudce prvního stupně meritorně rozhodne ve věci svéprávnosti člověka, aniž by člověka osobně zhlédl, nejde bez dalšího o takové procesní pochybení, které má za následek zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání. Komentář k usnesení krajského soudu v Plzni, ze dne 24. 9. 2014, č.j. 12 Co 306/2014 - 185

soudce Ústavního soudu
Foto: Fotolia

Komentář k usnesení krajského soudu v Plzni, ze dne 24. 9. 2014, č.j. 12 Co 306/2014 - 185

Komentované rozhodnutí má značný praktický význam, zejména s ohledem na ustanovení § 59 (a přechodné ustanovení § 3033) obč. zák., které (zatím) umožňuje omezit svéprávnost člověka maximálně na dobu tří let, a zároveň na ustanovení § 55 odst. 1 tohoto zákona, zakotvující povinné zhlédnutí člověka před rozhodnutím o svéprávnosti soudem. Zhlédnutí posuzovaného upravuje v procesní rovině ustanovení § 38 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, které říká, že soud posuzovaného v řízení o svéprávnost vždy zhlédne.  Vzhledem k tomu, že opatrovnická oddělení, v nichž se věci svéprávnosti vyřizují, bývají u soudů nejvytíženější, začalo se záhy řešit, kdo může za „soud“ zhlédnutí posuzovaného provést, zda tak může činit vyšší soudní úředník nebo výlučně opatrovnický soudce.

V posuzované věci byl nesvéprávný zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 10. 9. 1969 a již v té době nebylo možno se jmenovaným navázat kontakt pro závažnou vrozenou těžkou retardaci; od roku 2007 je umístěn v lázních specializovaných na péči o osoby vyžadující dohled 24 hodin denně. Nesvéprávný nebyl při zhlédnutí provedeném vyšším soudním úředníkem za účasti opatrovníka schopen odpovědět na žádnou otázku, nebyl vůbec orientován svoji osobou a podle informací personálu potřebuje dopomoc v oblékání, hygieně, prostorově se neorientuje ani v zařízení, v němž je umístěn; stejné informace vyplývají ze znaleckého posudku.

Za tohoto stavu nelze považovat zhlédnutí posuzovaného „jen“ vyšším soudním úředníkem za procesní vadu, která by měla v souzené věci vliv na rozhodnutí ve věci, byť zákonodárce zřejmě sledoval, aby zhlédnutí posuzovaných osob provedl soudce, který o rozsahu omezení svéprávnosti rozhoduje, i když to výslovně nevyjádřil a použil termín, že zhlédnutí provede před rozhodnutím „soud“. Ustanovení § 11 zák. č. 121/2008 vymezující rozsah činnosti vyšších soudních úředníků nezakazuje, aby za soud provedl zhlédnutí vyšší soudní úředník, a takové zhlédnutí je dostačující za situace, kdy by s ohledem na všechny dostupné skutečnosti bylo „bazírování“ na provedení tohoto úkonu přímo soudcem jen zbytečným formalismem.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články