Z judikatury Nejvyššího soudu již dříve jednoznačně vyplynul závěr, že neobsahuje-li rozhodčí doložka určení konkrétní osoby rozhodce a pouze odkazuje na rozhodčí řád právnické osoby, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je tato rozhodčí doložka neplatná. Strana sporu, ve kterém byl rozhodčí nález na základě neplatné rozhodčí doložky vydán, se může u soudu domáhat zrušení takového rozhodčího nálezu.
V této souvislosti vznikla otázka, zda strana sporu může danou věc zažalovat u soudu, aniž by předtím docílila zrušení vadného rozhodčího nálezu soudem. Obecně totiž platí, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto (i rozhodčím soudem), nemůže být tatáž věc projednávána soudem znovu; jedná se o takzvanou překážku věci rozhodnuté.
Nejvyšší soud v této souvislosti judikoval, že nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc.
Lze tedy shrnout, že strana sporu, ve kterém bylo rozhodnuto takto vadným rozhodčím nálezem, se může domáhat svého práva u soudu, aniž by před tím žalovala na zrušení rozhodčího nálezu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: krystof.kobeda@bnt.eu
Celý text rozhodnutí si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()