Whistleblowing jako ochrana před krizovými situacemi ve firmách

Zaměstnanci by se již nemuseli obávat ozvat se v případě, kdy zjistí, že se jejich zaměstnavatel dopouští protiprávního jednání. Toto jednání budou moci bezpečně oznámit prostřednictvím povinně zřizovaných vnitřních oznamovacích systémů.

Spolupracující advokát - Of Counsel, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Foto: Fotolia

Zavedení vnitřních oznamovacích systémů ukládá směrnice EU o whistleblowingu (dále jen „směrnice“).[1]

O problematiku whistleblowingu se zvedl zájem zejména v souvislosti s nedávnými skandály, např. LuxLeaks, Panama Papers nebo kauza Cambridge Analytica, ve kterých se zaměstnanci dotčených společností odhodlali upozornit na ohrožení veřejného zájmu uvnitř těchto společností. 

Směrnice poskytuje oznamovatelům vedle utajení totožnosti a důvěrnosti informací navíc i ochranu před případným odvetným opatřením ze strany zaměstnavatele či jiného subjektu jako je např. propuštění, zamezení karierního postupu, převedení na nižší pozici nebo omezení spolupráce. Směrnice by měla být do českého právního řádu transponována do 17. 12. 2021, přičemž pro povinnosti zavést interní kanál pro oznamování ukládá směrnice delší transpoziční lhůtu, a to do 17. prosince 2023. Cílem českého zákonodárce v souvislosti s chystaným zákonem o ochraně oznamovatelů, který směrnici implementuje do českého právního řádu, je kromě ochrany oznamovatelů též snaha zvýšit u široké veřejnosti povědomí o problematice whistleblowingu a zlepšit současný nelichotivý obraz oznamovatelů tak, aby byl whistleblowing viděn v novém, pozitivnějším světle. 

Podle připravovaného zákona budou muset příslušní zaměstnavatelé zavést vnitřní oznamovací systém do 90 dnů od nabytí účinnosti zákona. Jedná se o zaměstnavatele, kteří v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávali v průměru nejméně 50 zaměstnanců, všechny veřejné zadavatele podle zákona o zadávání veřejných zakázek (s výjimkou obce s méně než 10 000 obyvateli, až na obec s rozšířenou působností), a dále zaměstnavatele vykonávající specifickou činnost uvedenou v ustanovení § 8 chystaného zákona. Zaměstnavatel může vedením vnitřního oznamovacího systému (VOS) pověřit třetí osobou (tzv. outsourcovat), nicméně se tím nezbaví své odpovědnosti za plnění povinností v souvislosti s VOS. Zaměstnavatelé ze soukromého sektoru s počtem zaměstnanců menším než 249 mohou VOS též sdílet.   

Zaměstnavatelé budou dále povinni určit tzv. příslušnou osobu, která bude odpovědná za přijímání, správu a řešení oznámení. Tato osoba pak bude vázána mlčenlivostí, a to i po skončení výkonu činnosti pro daného zaměstnavatele, přičemž za řádný výkon své činnosti nesmí být tato osoba postihována.  

Za porušení povinností uložených zákonem bude zaměstnavatelům hrozit pokuta až milion korun nebo pět procent z čistého obratu dosaženého za poslední účetní období. Nutno zmínit, že pokuta ovšem bude dle chystaného zákona hrozit i tomu, kdo by vědomě oznámil nepravdivé informace.

Zaměstnavatelé by proto již nyní měli podrobit kontrole svůj dosavadní whistleblowing mechanismus a přizpůsobit jej novým požadavkům chystaného zákona, včetně úpravy ochrany osobních údajů, která s tím souvisí. V zájmu všech zaměstnavatelů by měla být snaha zavést jasný interní mechanismus, který by zaměstnancům poskytl diskrétní a bezpečné řešení případného protiprávního jednání uvnitř organizace. Efektivní whistleblowing mechanismus by měl totiž zaměstnance podpořit v tom, aby nejprve podali svá oznámení interně, než se případně obrátí na příslušný regulatorní orgán či tisk. 


Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.[1] 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články