Důsledky omezení pravomocí prezidenta ČR dle čl. 66 Ústavy

Jelikož prezident byl v říjnu hospitalizován na jednotce intenzivní péče, dá se s určitou mírou pravděpodobnosti očekávat, že jeho zdravotní stav mu neumožní ústavní funkci prezidenta vykonávat a bude tak nezbytné aktivovat čl. 66 Ústavy České republiky. Co to ovšem bude v praxi znamenat? Pojďme si připomenou, jakou má funkci čl. 66 Ústavy a co lze od jeho případné aktivace očekávat.

Podmínky a proces „aktivace“ čl. 66 Ústavy

K tomu, aby bylo možné čl. 66 Ústavy „aktivovat“, je nutné, aby byly splněny dvě základní podmínky. Jednou z nich je nezpůsobilost prezidenta republiky úřad ze závažných (např. zdravotních) důvodů vykonávat a tou druhou je usnesení Poslanecké sněmovny a současně i Senátu na této skutečnosti. Jednací řád Poslanecké sněmovny k tomuto uvádí pouze, že do působnosti Poslanecké sněmovny patří mj. „usnášet se společně se Senátem, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad“. Jednací řád Senátu k této problematice úplně mlčí. Lze se tedy domnívat, že v praxi by s největší pravděpodobností přicházelo v úvahu schválení rozhodnutí každou z komor Parlamentu ČR zvlášť, jakkoliv nelze úplně vyloučit ani přijetí rozhodnutí na společné schůzi obou komor Parlamentu ČR.

Pro přijetí příslušného usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu se uplatní čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy. Jako kvorum pro přijetí usnesení by tak byla dostatečná přítomnost alespoň jedné třetiny poslanců (resp. senátorů) a souhlas nadpoloviční většiny poslanců (resp. senátorů). Okamžik přechodu příslušných pravomocí prezidenta na jiné ústavní činitele by pak zřejmě nastal momentem přijetí shora uvedeného usnesení oběma komorami Parlamentu ČR a při samostatném usnášení komor samozřejmě až přijetím druhého (pozdějšího) usnesení. Následně by bylo nutné příslušná usnesení z důvodu právní jistoty doručit i samotnému prezidentovi tak, aby měl možnost se proti nim patřičně bránit a napadnout je u Ústavního soudu.

Ústavní zákon1/1993 Sb. Ústava České republiky

Čl.66

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů