Jak dosáhnout obnovy trestního řízení?

Obecně k obnově řízení

Obnova řízení představuje mimořádný opravný prostředek. V případě řízení ukončeného pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se obnova povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit zejména jiné rozhodnutí o vině. [1]

Soud hodnotí nově tvrzené skutečnosti či důkazy ve vztahu ke skutečnostem a důkazům, z nichž povstalo původní skutkové zjištění. Ne každá nová skutečnost či důkaz jsou přitom způsobilé obnovu řízení vyvolat. Soud již v rámci řízení o návrhu na povolení obnovy hodnotí nové skutečnosti a nové důkazy z hlediska jejich významu ve vztahu k přezkoumávanému pravomocnému rozhodnutí. Nemůže se omezit jen na pouhé konstatování jejich existence s tím, že k hodnocení nových skutečností nebo důkazů přistoupí až poté, když na jejich podkladě povolí obnovu řízení. Prostřednictvím uvedeného hodnocení je třeba dosáhnout určitého stupně pravděpodobnosti či důvodný předpoklad (není vyžadována absolutní jistota) pro očekávání, že změna rozhodnutí je možná. [4][3][2]

Vyhoví-li soud návrhu na povolení obnovy, zruší napadené rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je návrh důvodný. Zruší i další obsahově navazující rozhodnutí, která tímto pozbyla podkladu. Prospívají-li důvody obnovy také některému spoluobviněnému nebo zúčastněné osobě, povolí zároveň obnovu též v jejich prospěch. V případě obnovy řízení, kdy byl původně vydán odsuzující rozsudek, pokračuje soud po pravomocném povolení obnovy v řízení na podkladě původní obžaloby, jestliže nebylo dle § 284 odst. 2 trestního řádu vysloveno, že se věc vrací státnímu zástupci k došetření. [7][6][5]

Co konkrétně však (ne)může obnovu řízení zejména odůvodnit?

Výpověď svědka či poškozeného

Jedním z důkazů soudu dříve neznámých může být i důkaz v původním řízení provedený, avšak nového obsahu. Tím je např. výpověď svědka (či poškozeného), který v řízení o obnově v podstatných bodech změní svou výpověď. V takovém případě však musí být předmětem hodnocení též důvody, pro něž došlo k obsahové změně výpovědi.[8]

Judikatura akcentuje pečlivé posouzení zejména v případě, kdy se jedná o změnu (odvolání) jediné usvědčující výpovědi. Ústavní soud v této souvislosti vyslovil: „Obzvláště pozorně je uvedené posouzení třeba provádět v řízeních, v nichž byl pachatel uznán vinným na základě jediného přímého důkazu či souhrnu důkazů nepřímých. V této souvislosti považuje Ústavní soud za vhodné odkázat na názor vyslovený v nálezu sp. zn. III. ÚS 95/99, jež se týkal neprovedení výslechu tzv. korunního svědka v řízení o povolení obnovy trestního řízení za situace, kdy tento svědek prohlásil, že hodlá svou původní výpověď zásadním způsobem změnit.“[9]

Doznání jiné osoby

Obnovu řízení může odůvodnit i doznání jiné osoby ke spáchání trestného činu, za nějž byl odsouzen obviněný. Tomuto nebrání ani případný stav, kdy tuto osobu činící doznání nelze stíhat či odsoudit.  [10]

Znalecký posudek

Novou skutečností mohou být i změněné skutečnosti, které sice byly v původním řízení dokazovány, ale se zcela jiným výsledkem. Novou skutečnost je třeba většinou prokázat důkazy. Nové důkazy se mohou týkat jak nových skutečností, tak i skutečností, na které obviněný poukazoval již v předcházejícím řízení, pro které však v původním řízení nebyly předloženy žádné důkazy, anebo sice určité důkazy předloženy byly, ale vyzněly zcela nebo v podstatných skutečnostech jinak. [12][11]

Judikatura potvrdila, že v tomto smyslu lze za nový důkaz považovat i nový znalecký posudek o rozhodné skutkové okolnosti pro posouzení viny, pokud znalec na základě nových dříve neznámých skutkových okolností učiní jiné znalecké závěry, které mají podstatný význam pro posouzení viny obviněného.[13]

Zrušení souvisejícího rozhodnutí

Důvod pro obnovu řízení může založit i zrušení souvisejícího rozhodnutí. To platí např. v případě přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Bylo-li posuzované rozhodnutí, jímž byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, zrušeno např. na podkladě mimořádného opravného prostředku, trestní odpovědnost obviněného za tento přečin může být uplatňována jen tehdy, pokud i pozdějším rozhodnutím, které vzešlo z řízení následujícího po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, byla obviněnému znovu zakázána činnost, kterou vykonával v rozporu s tímto zákazem. Jestliže však obviněnému nebude znovu uložen trest zákazu činnosti, neexistuje vykonatelné rozhodnutí, jehož výkon by obviněný mohl mařit nebo podstatně ztěžovat.[14]

Trestný čin policejního orgánu, státního zástupce nebo soudce v původním řízení

Trestní řád výslovně stanoví, že obnova řízení se povolí též v případě zjištění (pravomocným rozsudkem), že policejní orgán, státní zástupce nebo soudce v původním řízení porušil svoje povinnosti jednáním zakládajícím trestný čin. V tomto případě je pro povolení obnovy dostačující již samotná existence pravomocného rozhodnutí o spáchání trestného činu některým z orgánů činných v původním trestním řízení. Nevyžaduje se ani pouhá možnost, natož pak objektivní chybnost napadeného rozhodnutí. Pokud se orgán činný v trestním řízení dopustí porušení povinnosti zakládající přestupek či kárné provinění (nebo jde o porušení povinností jiné osoby činné v trestním řízení – zapisovatel, vyšší soudní úředník či tlumočník), je taková skutečnost hodnocena obecným režimem dle § 278 odst. 1, 2, 3 trestního řádu.[16][15]

Změna či zrušení zákona a nová judikatura

Specifickou situací je změna trestního zákona, která nabyla účinnosti až poté, kdy odsuzující rozsudek nabyl právní moci. Dle judikatury taková změna nemá povahu nové skutečnosti způsobilé odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních ve smyslu ustanovení § 278 odst. 1 trestního řádu a nemůže proto vést k obnově trestního řízení. Důvodem pro obnovu řízení může být v tomto ohledu pouze zrušení právního předpisu nebo jeho části nálezem Ústavního soudu, nikoliv jiným způsobem. Způsobilost skutečností nebo důkazů, které vyšly nově najevo, změnit původní rozhodnutí je vždy třeba posuzovat podle právního stavu existujícího v době vydání původního rozhodnutí. K případným pozdějším změnám hmotného práva nelze jako k rozhodné skutečnosti přihlížet. Podobným případem je i změna judikatury. Tato není považována za důvod pro obnovu řízení, a to ani tehdy, kdy změna interpretace zákonných ustanovení vyplývá z nálezu Ústavního soudu.[20][19][18][17]

Závěr

Obnova řízení představuje možnost, jak zvrátit nepříznivý výsledek pravomocně ukončeného trestního řízení. Návrh na povolení obnovy je třeba připravit na základě detailní znalosti spisu a dosavadních důkazů. K tomu je třeba pečlivě zvážit, zda bylo v původním řízení v rámci obhajoby uplatněno vše. Platí totiž, že obviněný mohl „opomenout uvést určitou skutečnost na svou obhajobu. Obnově nebrání, že obviněný o existenci těchto skutečností věděl, ale z jakýchkoli důvodů je neuvedl, rozhodující je, zda tyto skutečnosti byly známé orgánům činným v trestním řízení, které ve věci rozhodovaly.“ [21]

Stejně tak je třeba pamatovat na podmínky a omezení stanovená zákonem a judikaturou. Teprve poté lze vybrat relevantní skutečnosti a důkazy a předložit je soudu takovým způsobem, který jej přesvědčí o tom, že obnova řízení je nezbytná.

 

---

Nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Srov. § 278 odst. 1 trestního řádu[1]