Rozhovor: Projekt elektronického monitoringu na Slovensku

Proč se Slovensko rozhodlo odstartovat projekt elektronického monitoringu osob (ESMO), a pro jaké možnosti jej chce využít?

Primárním impulzem byl záměr vlády Slovenské republiky uvedený v programovém prohlášení vlády, kterým je zabezpečit efektivnější využívání alternativních trestů, a i tím řešit kritickou situaci ve vězeňství. Dál to byl celkový zájem na modernizaci trestní politiky s cílem snižovat recidivu. Po hlubší analýze jsme však dospěli k rozhodnutí, že když se systém nastaví dostatečně efektivně, bude ho možné rozšířit i na oblast mimo trestního práva, což vytvoří podmínky pro řešení dalších závažných otázek spojených s celkovou bezpečností společnosti. Projekt ESMO tedy není jen o řešení domácího vězení, ale pamatuje i na oběti trestné činnosti, konkrétně na oběti domácího násilí. Nestačí totiž jen dostat násilníka ven z bytu, ale chceme, aby se oběť cítila bezpečně, a tudíž abychom měli technologii, která nám signalizuje porušení zákazu přiblížení. Vhodným využíváním systému budeme rovněž umět přispět ke zvýšení bezpečnosti v oblasti takzvaného diváckého násilí například na sportovních zápasech. Samozřejmě projekt bude i velmi významným krokem pro rozvoj probační a mediační služby, v jejímž rámci vidíme velký potenciál pro prevenci kriminality.

Kdy by měl elektronický monitoring na Slovensku začít fungovat, jak bude využíván a pro kolik osob by měl být celkově určen?

S testovacím provozem začneme už na jaře příštího roku, přičemž pilotní provoz je plánovaný od druhého pololetí roku 2015 s plynulým přechodem do ostrého provozu od 1. ledna 2016. Počet osob, které budou podrobeny kontrole technickými prostředky v dalších letech, bude záviset výlučně na rozhodovací činnosti soudů a prokuratury. Proto jsme považovali za mimořádně důležité zapojit zástupce těchto složek do přípravy projektu, především do jeho části týkající se tvorby legislativy. Rovněž klademe velký důraz na to, aby všechny subjekty, které jsou zapojeny do struktury ESMO, dostávaly průběžně o projektu informace. Neradi bychom dopředu hovořili o konkrétních číslech, jelikož v projektu předpokládáme postupný nárůst monitorovaných osob. Reálně je projekt plánovaný na kapacitu dvou tisíc monitorovaných osob s možností jednoduchého rozšíření na další počet.

Ministerstvo spravedlnosti SR připravilo návrh zákona, podle kterého se ESMO bude řídit. V jaké fázi legislativního procesu právní úprava je a co by měla změnit?

Aktuálně se zákon nachází ve fázi po mezirezortním připomínkovém řízení, přičemž jeho projednání vládou SR očekáváme ještě v prosinci. Následně bude po schválení předložen Národní radě Slovenské republiky. Zákon komplexně upravuje podmínky výkonu elektronického monitoringu osob, a zároveň v souvisejících předpisech vytváří podmínky pro praktický výkon kontroly technickými prostředky. Příprava návrhu zákona byla v působnosti pracovní skupiny vytvořené ministrem spravedlnosti. V něm měly vedle zástupců Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky své zastoupení i jiné ústřední orgány státní správy, soudy, prokuratura, probační a mediační úředníci, Sbor vězeňské a justiční stráže, stejně jako akademická obec či advokátní komora. Pracovní skupina odvedla obrovský kus práce na vysoké úrovni, díky které můžeme konstatovat, že návrh zákona se zatím střetl s pozitivními reakcemi.

Jak bude systém fungovat? Kdo jej bude provozovat a „obsluhovat“?

Systém bude fungovat centrálně pro celé území SR, v úvodní fázi v rámci jednoho operačního střediska. Součástí systému je i agendový systém pro probační a mediační službu, který je integrovaný na centrální monitorovací systém a geografický informační systém (GIS), jenž zabezpečuje práci geoprostorovými údaji. Obsluhu systému bude tvořit personál operačního střediska a probační a mediační úředníci (PMÚ).

Jak je zajištěno, že se odsouzený bude chovat v souladu s povinnostmi uloženými v rámci elektronického monitoringu? Jaká je reakce na signalizaci porušení těchto povinností? Je taková reakce dostatečná například k zajištění účelu opatření nahrazujících vazbu?

V prvé řadě je třeba poznamenat, že systém se nebude týkat jen odsouzených, tedy trestní oblasti, ale i kontroly rozhodnutí mimo trestního práva, například již uvedený zákaz přiblížení. Samotný systém ve spojení s legislativními řešeními bude nejen umožňovat, ale přímo přikazovat, aby se na bezpečnostní incidenty reagovalo v reálném čase. Probační úředník bude ve smyslu zákona muset bezodkladně konat: tedy kontaktovat kontrolovanou osobu, pokud to bude nutné přímo na místě zjišťovat, co se stalo, dále upozornit chráněnou osobu a samozřejmě informovat o incidentu toho, kdo vydal rozhodnutí. V případě trestu domácího vězení tedy odsouzený bude vědět, že když poruší rozhodnutí, bude mít o tom záznam a bude mu hrozit nařízení klasického trestu odnětí svobody, o čemž bude rozhodovat soud. Důležité je, že systém pamatuje i na ochranu oběti, které bude technickými prostředky signalizováno, že útočník může být v její blízkosti a podobně. Takže oběť domácího násilí dostane okamžitou informaci o tom, že jí potenciálně hrozí riziko. Jsme přesvědčeni o tom, že systém je schopen dostatečně zabezpečit i výkon opatření nahrazujících vazbu, prozatím jsme se však rozhodli, že ESMO se vazby týkat nebude. Vedly nás k tomu i legislativně-technické otázky týkající se například otázek práva sociálního zabezpečení. Věříme, že po spuštění projektu bude zřejmé, že jde o bezpečný a spolehlivý systém, takže bude možné uvažovat o jeho další využitelnosti.

Na základě jakých technologií systém funguje?

Systém funguje na základě technologického řešení centrálního monitorovacího systému a kontrolních zařízení. Těmito zařízeními jsou osobní identifikační zařízení (takzvaný náramek), domácí monitorovací stanice, dvouprvkový GPS monitoring (náramek + GPS zařízení), zařízení pro chráněnou osobu, zařízení pro probačního a mediačního úředníka a rovněž systém telefonického ověřování přítomnosti. Technologickou platformou je řešení od formy 3M, které je integrované na agendový systém PMS a GIS.

Mohli byste se s námi podělit o relevantní statistické údaje?

Po spuštění řádného provozu budeme sledovat všechny důležité statistické ukazatele a rádi se podělíme o relevantní zkušenosti z praxe.

Jaká je reakce slovenské veřejnosti na zavádění ESMO do trestní i civilní justice?

Slovenská republika patří k zemím EU s relativně přísnějšími trestními kodexy. Tento fakt odráží celkové nastavení veřejnosti, která za spáchané trestné činy očekává přísné sankce. Proto je mimořádně důležité, aby zejména v části projektu ESMO, který se týká vězeňství, bylo garantováno, že domácí vězení bude skutečně přísným trestem a nebude ohrožen účel výkonu trestu. Proto jsme si dali zvlášť záležet na tom, aby trest domácího vězení nemohl být obcházen a aby i v těchto případech byla zachovaná preventivní funkce trestního práva. Tomuto cíli byl podřízený i výběr technologie, a to tak, aby bylo možné monitorovat pobyt v domácím prostředí, i mimo něj. Domácí vězení bude opravdu znamenat významný zásah do osobní svobody, když odsouzený přijde o možnost volného pohybu a v zásadě jediné místo, kam bude moci chodit, bude jeho práce. Rovněž jsme si už v procesu zadávacího řízení dali záležet na tom, aby byly vytvořené dostatečné technické podmínky pro kontrolu jednotlivých omezení, například pro zákaz požívání alkoholu. Je přeci nemyslitelné, aby v rámci domácího vězení mohl odsouzený přijímat návštěvy za účelem organizování divokých večírků.

Velmi dobře je veřejností přijímaný i fakt, že pachatelům méně závažných trestných činů stát nebude „platit pobyt“ ve vězení, ale omezí se jim svoboda tak, že nadále zůstanou ekonomicky aktivní. Místo dodatečných nákladů pro daňové poplatníky budou moci nadále pracovat a přispívat do státního rozpočtu, a taktéž se budou podílet na nákladech vzniklých při monitoringu.

V neposlední řadě je z komunikačního hlediska silným tématem zaměření projektu do oblasti mimo trestní právo, jako je předcházení domácímu násilí či výtržnictví na stadionech. I z těchto důvodů jsme doposud nezaznamenali v zásadě žádné negativní reakce veřejnosti ani médií na obsah projektu ESMO.

S jakými těžkostmi jste se při zavádění elektronického monitoringu setkali? Na co by si ČR měla dát pozor?

Vzhledem k etapě, ve které se realizace uvedeného projektu nachází, by bylo z naší strany předčasné hovořit o zásadních těžkostech či upozorněních pro ČR. V dosavadní realizaci se sice vyskytly určité nesrovnalosti, které bylo nutné řešit, ale lze je považovat za běžné projektové problémy, které se dají očekávat při každém rozsáhlém projektu.