Která verze zákona platí?
Platná verze zákona vstoupila v účinnost teprve 18. srpna 2017 poté, co ji Parlament ČR přijal v tzv. zrychleném řízení. Její znění je výsledkem kompromisu mezi původním zněním (účinným od 1. července 2016), poslaneckou novelou (sněmovní tisk č. 699/11) zavádějící plošné výjimky pro veřejně vlastněné podniky obchodní a průmyslové povahy a senátní novelou (sněmovní tisk č. 699/12), která tyto výjimky naopak rušila a navrhovala rozšířit povinnost zveřejňovat smlouvy i na samotný parlament, kancelář prezidenta republiky a další vrcholné státní instituce.
Ze všech tří zmíněných verzí ta současná nejvíce připomíná zákon v jeho původním znění. Rozdíl mezi nimi spočívá zejména ve zmírnění požadavku na písemnou formu smluv a v zavedení řady relativně drobných výjimek, které mají zhojit komplikace některých specifických subjektů se zveřejňováním. V současnosti nejsou známé žádné další návrhy na změny zákona.
Rozdíly mezi původní a současnou verzí zákona
Povinné subjekty
Právnické osoby, na které se zákon vztahuje, jsou vyjmenované v § 2 odst. 1 ZRS a nedošlo mezi nimi k žádným změnám. Poslanecká a senátní verze zákona sice navrhovaly výrazné zúžení, respektive naopak rozšíření okruhu povinných subjektů, avšak přijaty nebyly. Povinnost zveřejňovat smlouvy se tedy dál vztahuje na územně samosprávné celky, obce s rozšířenou působností, veřejné výzkumné instituce a vysoké školy, příspěvkové organizace a další subjekty založené samosprávami, státní a národní podniky a další subjekty vyjmenované v § 2 zákona.
Platnost a neplatnost smlouvy
K podstatným změnám nedošlo ani u sankce neplatnosti, tedy ustanovení § 7 ZRS, podle něhož je od počátku zrušena každá smlouva, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění v registru smluv, a ona přesto není zveřejněna, popřípadě je zveřejněna s chybami či později než 3 měsíce po svém uzavření. Sankce neplatnosti vstoupila v účinnost 1. července 2017, tedy přesně rok po vstupu v účinnost zbývajících částí zákona.
Nadále platí, že smlouva, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění, nabývá účinnosti až svým uveřejněním v registru smluv. Jakékoliv plnění z této smlouvy ještě před jejím uveřejněním se tedy odehrává bez právního titulu. Výjimky z tohoto pravidla „odložené účinnosti“ jsou vyjmenované v § 6 ZRS: nezávisle na svém zveřejnění v registru platí smlouvy uzavřené za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Okruh těchto smluv se s nyní platným zněním rozšířil o smlouvy, jejichž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky a také o smlouvy uzavřené v krajní nouzi.
Výjimky pro určité typy smluv
Kompromisní novelizace zákona poměrně zásadně rozšířila okruh dílčích výjimek z uveřejnění pro určité okruhy smluv, který je obsažený v § 3 odst. 2 zákona. Nejvýrazněji se tyto dílčí změny dotknou státních podniků a obchodních společností s majetkovou účastí státu či územního samosprávného celku. Ty z nich, které nejsou tzv. veřejným zadavatelem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nebo které byly založeny za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, nebudou muset uveřejnit smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku s nepovinnými subjekty. Další výjimky se vztahují na následující typy smluv:
- Smlouva týkající se činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami.
- Smlouva uzavřená veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
- Smlouva, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování.
- Smlouva týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž smluvní stranou je ČT nebo ČRo.
- Smlouva chráněná bankovním tajemstvím vyjma smlouvy uzavřené mezi bankou a povinným subjektem týkající se používání veřejných prostředků.
- Kolektivní smlouva.
Písemná forma smluv
Poslední podstatnou změnou v zákoně je rozvolnění původně písemné formy smlouvy v § 8 odst. 2 ZRS, takže nově již bude možné smlouvy uzavírat tzv. smíšenou formou (např. písemný návrh na uzavření smlouvy potvrdit ústně) bez rizika sankce absolutní neplatnosti. Textový obsah smlouvy však bude třeba uveřejnit v registru smluv, proto se uzavírání smluv ústně jeví jako nepraktické (smlouvu by bylo třeba stejně sepsat pro uveřejnění).
Diskuze k článku ()