Změny exekučního práva od 1. 1. 2022 – stručný výklad

Od 1. 1. 2022 nastanou v oblasti exekučního práva významné legislativní změny. Prostřednictvím zákona č. 286/2021 Sb. (dále jen „novela“), dochází k jedné z nejrozsáhlejších novel výkonu rozhodnutí a exekuce. Dále je od 1. 1. 2022 v účinnosti také Vyhláška č. 517/2021 Sb., kterou se mění některé vyhlášky z oblasti výkonu rozhodnutí a exekucí. Konkrétně se jedná o vyhlášky č. 485/2000 Sb., č. 330/2001 Sb. a č. 418/2001 Sb.

Původním legislativním záměrem novely měla být reakce na společensky negativní důsledky plynoucí z tzv. mnohočetných exekucí. Přijatá úprava ovšem neobsahuje ani náznak základních obrysů původního záměru, nebo společenského zájmu. Na místo toho jsou její součástí rozsáhlá přechodná ustanovení, které lze souhrnně označit za „dluhovou amnestii“.

Svůj příspěvek zaměřuji na stručné právní pojednání o deseti nejvýraznějších změnách, které v oblasti exekučního práva nastanou s účinností od 1. 1. 2022. Nelze však opomenout, že již v roce 2021 byla úprava exekučního práva rozšířena o nový institut, kterým je chráněný účet. Od 28. 10. 2021 do 28. 1. 2021 je v účinnosti úprava veřejnoprávního milostivého léta.

1. Konfúzní novela

Již jsem uvedl, že zákon č. 286/2021 Sb. je za poslední dobu jednou z nejrozsáhlejších novel exekučního práva. Dotýká se, byť velmi nevyváženým způsobem, obou hlavních pramenů exekučního práva, tzn. občanského soudního řádu a exekučního řádu. Legislativní text je v řadě případů zdlouhavý, nesrozumitelný a vágní. V ustanoveních, kde se očekává větší míra kazuistiky, je velmi vágní terminologie a naopak. Celková chaotičnost výsledného legislativního vyjádření a zmatečnost jsou důvody, proč je v odborných kruzích označována jako konfuzní novela. Je příkladem toho, jak se legislativa dělat nemá.

2. Zápočet výtěžku

Od 1. 1. 2022, s účinností nového § 265a OSŘ, bude i pro dříve zahájená exekuční řízení platit, že výtěžek se započte nejprve na náklady výkonu rozhodnutí (náklady exekuce), následně na jistinu, úroky a úroky z prodlení, a nakonec na náklady oprávněného.

3. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy

Plátce mzdy má od 1. 1. 2022 podle § 270 OSŘ a § 87 EŘ nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný. Podstatné rovněž je, že provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému (tzv. mnohočetné exekuce), náleží mu náhrada nákladů pouze jednou.

Podle § 279 OSŘ se paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy podle § 289 OSŘ odečte před jejich vyplacením stanovenou náhradu nákladů.

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.[2][1]

4. Omezení arrestatoria u plateb exekutorovi z účtu povinného u peněžního ústavu

Ustanovení § 304 odst. 3 OSŘ omezuje účinky arrestatoria k účtu povinného u peněžního ústavu na platby, jejímž účelem je plnění vymáhané povinnosti, na účet oprávněného nebo exekutora vedený u peněžního ústavu, jehož číslo je uvedeno v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekučním příkaze).[3]

5. Vyrozumění o nepostačujícím plnění ke krytí nákladů exekuce

Nový § 44c EŘ upravuje možnost, aby exekutor vyrozuměl oprávněného na jeho žádost, že vymožené plnění postačuje, případně majetek postižitelný v exekuci by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce. Za předpokladu, že vymožené plnění nebo majetek postižitelný v exekuci nepostačuje alespoň ke krytí nákladů exekuce a obsahuje-li žádost souhlas oprávněného se zastavením exekuce pro tento případ, exekutor exekuci zastaví. Náklady exekuce do výše složené zálohy na náklady exekuce hradí oprávněný.

6. Exekuce prodejem movitých věcí

Novela podstatným způsobem upravuje tento tradiční způsob provedení exekuce.

6.1 Omezení souběhu sepsání věcí

Do znění § 66 EŘ se vkládají nová ustanovení, která svojí podstatou zakládají vyloučení souběžného sepsání věcí povinného několika exekutory. Podle nové právní úpravy může sepsat všechny movité věci povinného, který je fyzickou osobou, pouze ten exekutor, který zjistil, že ke dni vydání exekučního příkazu není vedena jiná exekuce prodejem movitých věcí.[4]

Zjistí-li jiný exekutor z rejstříku zahájených exekucí, že proti povinnému je již vedena exekuce prodejem movitých věcí, nemůže exekuci prodejem movitých věcí provést, jeho věci sepsat ani zjišťovat. To však nebrání vydání exekučního příkazu a jeho doručování. Na takové vydání a doručení exekučního příkazu se hledí jako na sepsání věci, která byla sepsána prvním exekutorem.

6.2 Zvlášť zranitelné osoby

Nová úprava od 1. 1. 2022 v § 67 EŘ upravuje zvláštní limity při provedení soupisu věcí povinného. Obecně lze konstatovat, že ustanovení zakládá zvláštní ochranu při provedení soupisu na místě samém podle § 325 OSŘ povinným, kterými jsou osoby pobírající starobní důchod, osoby postižené invaliditou druhého nebo třetího stupně nebo osoby, jejíchž exekuované dluhy vznikly před nabytím 18. věku života. Souhrnným způsobem je lze označit za zvlášť zranitelné osoby

Bude-li povinný splňovat podmínky některé z definovaných kategorií zvlášť zranitelných osob, bude muset ten, kdo provádí soupis na místě samém posoudit, zdali věc, kterou má v úmyslu sepsat, je k uspokojování potřeb povinného nezbytnou, odpovídající obvyklým majetkovým poměrům. V § 67 odst. 2 EŘ jsou stanové výjimky, na které omezení plynoucí z této úpravy nedopadá.

7. Odklad exekuce

Novelizovaná úprava odkladu exekuce je ukázkou vrstvené legislativy. Novela rozšířila také obecnou úpravu odkladu výkonu rozhodnutí v § 266 OSŘ.

V odstavcích 7 až 10 § 54 EŘ jsou definovány právní znaky speciálního důvodu odkladu exekuce při provedení exekuce prodejem movitých věcí včetně určení procesního postupu exekutora. K tomu, aby exekutor odložil i bez návrhu exekuci prodejem movitých věcí, musí být splněny následující předpoklady. Proti povinnému je zároveň vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů pro jiné pohledávky než podle § 279 odst. 2 OSŘ a v této exekuci jsou povinnému prováděny srážky. Dalším nutným předpokladem je, že povinný neprodleně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, sdělí exekutorovi, že bude na zvláštní účet exekutora zasílat každý kalendářní měsíc peněžní prostředky ve výši druhé třetiny zbytku čisté mzdy exekuce srážky ze mzdy a jiných příjmů, nejméně však ve výši 1 500 Kč.[7][6][5]

Nebude-li proti povinnému zároveň vedena exekuce srážkami ze mzdy, musí povinný neprodleně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, sdělit exekutorovi, že bude na zvláštní účet exekutora zasílat každý kalendářní měsíc peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč.

Pokud povinný po výzvě exekutora podle § 54 odst. 8 EŘ nezašle peněžní prostředky určené podle § 54 odst. 7 EŘ ve stanovené lhůtě ani v přiměřené dodatečné lhůtě podle § 54 odst. 9 EŘ, odklad exekuce skončí. V téže exekuci prodejem movitých věcí se může odklad použít nejvýše jednou.[8]

Exekutor neodloží exekuci, nepřesáhne-li zjištěná cena všech movitých věcí povinného pojatých do soupisu zjevně třicetišestinásobek částky zasílané částky povinným podle § 54 odst. 7 EŘ. Aplikace odkladu se dále nepoužije ve všech případech vymezených v § 67 odst. 2 EŘ (zejm. exekuce na výživné atd.).[9]

Novela dále rozšířila obecnou úpravu odkladu exekuce v § 266 OSŘ o možnost soudu na návrh rozhodnout o tom, že zákazy arrestatoria a inhibitoria po dobu odkladu neplatí, pokud je to potřebné k dosažení účelu odkladu a oprávněný by tím nebyl vážně poškozen.[10]

8. Zvukový záznam všech volání

Novela zakládá exekutorovi povinnost od 1.7.2022 zaznamenat ve formě zvukového záznamu všechna volání uskutečněná prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby a telefonního čísla exekutorského úřadu. Číslo ovšem musí být exekutorem určeno pro komunikaci s účastníky řízení, třetími osobami nebo veřejností. Nezbytnou podmínkou je, že se volání týkají vedeného exekučního řízení.

9. Zastavování exekucí

Novelou je značně rozšířen institut zastavování exekuce upravený v § 55 EŘ o nový důvod pro zastavení exekuce. Mezi jeho zákonné znaky patří následující. Za dobu posledních 6 let počítaných od vyznačení doložky provedení exekuce, nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce. Exekucí není postižena nemovitá věc.  Za kumulativních splnění těchto předpokladů vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce. Po vyjádřeném souhlasu exekutor exekuci zastaví.

9.1 Záloha na další vedení exekuce

Nebude-li oprávněný se zastavením souhlasit, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce, která činí podle § 12 odst. 4 Vyhlášky č. 330/2001 Sb. 500 Kč. Složením zálohy se lhůta k zastavení exekuce prodlužuje o další 3 roky. Prodloužit lhůtu je možné nejvýše dvakrát. Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuce nesmí v nepřerušovaném trvání překročit dvanáct let. Dojde-li v rozhodné době k částečnému vymoženému plnění ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce, běží lhůta podle § 55 odst. 7 EŘ od počátku.[12][11]

10. Zastavování tzv. bagatelních exekucí

Přechodná ustanovení zákona č. 286/2021 Sb. dále upravují zastavování exekucí, ve kterých pohledávka oprávněného nepřesahuje částku 1 500 Kč bez příslušenství a v posledních třech letech před účinností zákona nebylo nic vymoženo. Takové řízení exekutor zastaví do 3 měsíců od účinnosti citovaného zákona, pokud oprávněný do 30 dnů neuhradí na jeho výzvu zálohu na náklady exekuce, která podle Čl. IV Vyhlášky č. 517/2021 Sb. činí 500 Kč. V opačném případě, tzn. složením zálohy oprávněným, nemůže exekutor v dalších třech letech řízení pro nemajetnost zastavit.

Bude-li exekuční řízení zastaveno, náleží oprávněnému za zastavenou exekuci náhrada ve výši 30% vymáhané pohledávky bez příslušenství a to formou slevy na dani z příjmů. Za úkony spojené se zastavením exekuce náleží exekutorovi paušální náhrada nákladů ve výši 30 % z paušálních hotových výdajů podle § 13 vyhlášky č. 330/2001 Sb. Tuto náhradu vyplatí exekutorovi stát prostřednictvím exekučního soudu.

11. Doručování na ohlašovnu a centrální úřední deska

Doručuje-li exekutor fyzické osobě písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby a je-li adresou pro doručování místo trvalého pobytu, které se nachází v sídle ohlašovny, uloží exekutor doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce. Pokud si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů od zveřejnění výzvy nevyzvedne, považuje se posledním dnem této lhůty za doručenou. Výjimky jsou upraveny v § 56 odst. 4 EŘ.

Obdobná úprava platí i v případech, že exekutorovi byla písemnost doručujícím orgánem vrácena z důvodu, že v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu nebo v místě doručování nebyla schránka.

K úplnosti výkladu je nutné uvést, že Komora od 1. 1. 2022 vede podle § 125a EŘ veřejně přístupnou centrální úřední desku.

Autor je soudním exekutorem v Hradci Králové, přidruženým členem právní a legislativní komise Exekutorské komory České republiky a doktorandem na katedře občanského práva Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.

---

§ 4d Vyhl. č. 485/2000 Sb.[1]

§ 4e Vyhl. č. 485/2000 Sb.[2]

Dosavadní úprava umožňovala pouze platby, jejím účelem je splnění vymáhané povinnosti.[3]

Náhledem do rejstříku zahájených exekucí, který podle § 35b odst. 1 EŘ obsahuje údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuce prodejem movitých věcí, a den sepsání movité věci (v obou případech nejde-li o exekuci podle § 67 odst. 2 EŘ).[4]

Povinný neuvedený v § 67 odst. 1 EŘ.[5]