Co vše jsou další činnosti exekutorů
Další činnost exekutorů je i poskytování právní pomoci, proto jsou v § 2 zákona o advokacii mezi osobami oprávněnými poskytovat právní pomoc uvedeni vedle advokátů též notáři, soudní exekutoři, patentoví zástupci a daňoví poradci. Dále mezi další činnost exekutorů patří provádění autorizované konverze dokumentů nebo příjem úschov, nikoli pouze v souvislosti s exekučním řízením, ale s každým jiným, například správním. V praxi se jedná nejčastěji o depozitum finančních prostředků při uzavření kupní smlouvy o prodeji nemovitých věcí.
Dále se jedná o další činnosti z pověření soudu jako doručování, činnost soudního vykonavatele. Zde se jedná spíše o činnosti tzv. „na papíře“, neboť tyto jsou využívány velmi minimálně, přestože soudy vědí, že obrací-li se na orgány policie, naráží často na personální nedostatečnost, zatímco soudní exekutor v rámci znalosti svého okrsku je schopen dělat tuto činnost bez jakýchkoli problémů.
Další činností exekutorů jsou i „neexekuční“ dražby, a to především pro notáře v rámci likvidace dědictví, pro insolvenční správce a jiné osoby s právem dispozice s předmětem dražby.
Další činností je rovněž zjištění a správa majetku v trestním řízení, zde je soudní exekutor orgánem činným v trestním řízení sui generis. Pokud např. na základě opatření orgánu činného v trestním řízení, konkrétně státního zástupce v přípravném řízení a soudu ve stadiu po podání obžaloby, zjišťuje, zajišťuje a spravuje majetek, který byl zajištěn, může dokonce s jím pověřeným správcem podniku vykonávat i správu podniku. Toto oprávnění mu přísluší stejně jako příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Sepis a doručování oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání je stejný jako u notáře nebo příslušného soudu prvého stupně.
Pokud jde o sepis exekutorských zápisů, které osvědčují skutkový děj nebo stav věci, i zde se jedná o stejné oprávnění, jako má notář, za stejných podmínek a cenových relací s tím, že exekutorský nebo notářský zápis jako veřejná listina funguje rovněž jako instrument zajištění důkazu v civilním řízení nebo jako důkaz veřejnou listinou.
Srovnání se zahraniční úpravou
Mezi reálně, a tedy pravidelně se vyskytující činnost exekutora patří poskytování právní pomoci dle § 2 zák. o advokacii, provádění autorizované konverze dokumentů, příjem úschov u movitých i nemovitých věcí, dále neexekuční dražby v rámci likvidace dědictví nebo pro insolvenční správce a jiné osoby s právem dispozice. Domnívám se, že potenciál a odborné kapacity českých exekutorů, na rozdíl od jiných exekutorských komor v rámci evropských společenství, zůstávají bohužel nevyužity.
Čl. 21 Světového exekučního kodexu říká: „Právní postavení soudních exekutorů musí umožňovat provádění sekundárních činností, které jsou souladné s jejich postavením (posláním). Především jim musí být svěřena pravomoc k „mimosoudnímu řešení dluhů.“ Směrnice Evropské komise pro efektivnost soudnictví při Radě Evropy v čl. 34 praví: „Soudní exekutoři mohou být rovněž pověřeni výkonem vedlejších činností, jež se slučují s jejich postavením, zaměřených na zajištění a uznání práv a urychlení soudního řízení nebo snížení pracovního zatížení soudů. Tyto činnosti mohou, mimo jiné, zahrnovat: mimosoudní řešení dluhů, dobrovolný prodej movitého či nemovitého majetku v dražbě, zabavování zboží, zaznamenávání a zajišťování důkazů, výkon služby soudních zřízenců, poskytování právní pomoci, insolvenční řízení, vykonávání dalších úkolů z pověření soudů, zastupování stran u soudů, příprava listin a dokumentů, pedagogická činnost.“
Belgická inspirace
Inspiraci můžeme najít v zemích Beneluxu, když např. v Belgii je exekutor uplatňován při mimosoudním řešení dluhů, které se týká pouze nejudikátních dluhů, kdy zcela absentuje prvek donucení a nejde o monopolní agendu (tzn. inkasních agentur, advokátů atp.). V tomto mimosoudním řešení existují dva režimy, a to dlužník jako spotřebitel a dlužník jako nikoli spotřebitel.
Inspirací je rovněž platební řízení vedené exekutorem, které ve spotřebitelských vztazích představuje snahu o smírné řešení. Dlužník napoprvé dostane písemné oznámení o prodlení, přičemž v oznámení je dlužník poučen o 15denní čekací lhůtě a jsou mu sděleny důležité údaje – kontaktní údaje věřitele, údaje a funkce inkasního orgánu, popis závazku, z kterého dluh vznikl, popis a jasné rozčlenění požadovaných částek (jistina, různé druhy příslušenství atp.), poučení, že nedojde-li k úhradě, může věřitel přistoupit k jinému způsobu vymáhání. Samostatně, jiným a tučným druhem písma musí být v oznámení uvedeno: „Toto oznámení se týká mimosoudního vymáhání dluhu, nejedná se o exekuci.“
Druhým, fakultativním úkonem je osobní návštěva exekutora u dlužníka, která může nastat až po uplynutí čekací lhůty 15 dnů. Nejdříve je potřeba předložit dlužníkovi kontaktní údaje věřitele (jméno, adresa, telefonní číslo), údaje a funkce inkasního orgánu (např. soudní exekutor…), srozumitelný popis závazku, ze kterého dluh vznikl, popis a jasné rozčlenění požadovaných částek (jistina, různé druhy příslušenství atp.), samostatně, tučně a jiným druhem písma prohlášení, že spotřebitel nemá povinnost návštěvu podstoupit a může ji kdykoliv ukončit. Zakázanými postupy jsou: jakákoliv jednání či postupy, které narušují soukromí spotřebitele, jakákoliv jednání či postupy, které by mohly být pro spotřebitele zavádějící (klamavé), jakákoliv jednání či postupy, které narušují důstojnost spotřebitele. Příkladem mohou být implikované nepřesné právní hrozby, uvádění jiných částek, šetření u sousedů, rodiny či zaměstnavatele, pokus o inkaso od třetích (blízkých) osob, vymáhání v přítomnosti třetích osob bez souhlasu dlužníka, jednání směřující k podpisu směnky či uznání dluhu, obtěžování dlužníka atp. Pokud jde o požadavky na úhradu dluhu, je zakázáno od spotřebitele žádat jakoukoli úhradu vyjma samotného dluhu, tyto činnosti jsou vztahem ekonomickým mezi věřitelem a exekutorem. Náklady proto nese věřitel. Ve smlouvě mezi dlužníkem a věřitelem jsou proto často uvedeny sankce za prodlení a rovněž určení osoby, která ponese tyto náklady. U soudních exekutorů platí smluvní volnost stran úhrady za tento typ služby, typický je paušální poplatek a v případě úspěšného inkasa bývá součástí motivační procentuální složka. Pokud jde o smírné řešení dluhů tam, kde dlužník není spotřebitel, některá shora popsaná omezení neplatí. Exekutor může od dlužníka požadovat úhrady nákladů na upomínku, poštovné atd., které jsou regulovány vyhláškou, shora uvedené úhrady nesené dlužníkem však nepokrývají celkové náklady, jejichž zbytek nese věřitel, a to dle dohody s exekutorem.
Další specialitou je platební řízení, v němž se mají uzpůsobit procesní předpisy tak, aby se soudy mohly soustředit na daleko závažnější agendu, která vyžaduje přímou soudní intervenci. Platební řízení lze využít, pouze pokud dlužník svůj peněžitý dluh nepopírá, věřitel je zastoupen právním zástupcem a v první fázi pouze tehdy, není-li dlužníkem spotřebitel. Prvním krokem postupu v platebním řízení je doručení Výzvy k zaplacení, která obsahuje jasný popis a specifikaci dluhu včetně všech příslušenství, společně s výzvou jsou doručeny doklady prokazující právo věřitele a formulář pro případný odpor (popření dluhu). Dlužník má lhůtu 1 měsíc s tím, že v této lhůtě má 3 možnosti: zaplatí dluh nebo si sjedná splátkový kalendář, rozporuje dluh a věc je potřeba předat soudu, případně dluh není rozporován ani zaplacen a soudní exekutor vypracuje zprávu, z níž vyplývá, že pohledávka nebyla ani zčásti zaplacena, nebyl sjednán splátkový kalendář a pohledávka nebyla ani částečně rozporována. Ve druhém kroku je zpráva soudního exekutora poté prohlášena za vykonatelnou ze strany úřední osoby působící na Exekutorské komoře. Exekuční titul tak „vystavuje“ Exekutorská komora, a to bez účasti soudce (soudů). Celý postup v platebním řízení je zanesen v Centrálním registru, který vede Exekutorská komora a který je transparentní a zpětně dohledatelný, přičemž dlužníkovi je zachováno právo podat odpor proti takovému exekučnímu titulu, navíc v samotném exekučním řízení, kde je titulem tato vykonatelná zpráva exekutora, je zachováno právo se obrátit na exekuční soud.
Francouzská úprava
Nyní se přesuňme na úpravu francouzskou, která zná zjednodušené řízení o malých nárocích. Pokud jde totiž o nárok do 4000 € (vč. příslušenství), může soudní exekutor místně příslušný dle bydliště dlužníka k návrhu věřitele vést řízení. Soudní exekutor zašle dlužníkovi (formulářové) vyrozumění, které obsahuje označení exekutora, který vede řízení, označení věřitele (jméno, adresa, telefonní číslo), popis a jasné rozčlenění požadovaných částek (jistina, různé druhy příslušenství atp.), poučení o následcích přijetí či odmítnutí účasti na řízení. Dlužník má od odeslání vyrozumění 1 měsíc na to, aby výslovně (na formuláři) projevil vůli se účastnit tohoto řízení. Pakliže projeví svůj nesouhlas či se vůbec nevyjádří, celé řízení končí a věřitel se může obrátit se svým nárokem na soud. Pokud dlužník souhlasí s účastí, předloží mu soudní exekutor návrh dohody o výši dlužné částky a podmínkách její úhrady. Pakliže dlužník ve lhůtě 1 měsíce přijme dohodu, exekutor tuto dohodu stvrdí. Exekutorem písemně zachycená dohoda je exekučním titulem, přičemž exekutor, který vydal ve zjednodušeném řízení exekuční titul, je vyloučen z provádění případné exekuce. Takto vydaný exekuční titul poté exekutor doručí věřiteli a zdarma též dlužníkovi. Řízení je v maximální míře administrováno elektronicky za pomoci informačního systému spravovaného národní komorou. Veškeré náklady a poplatky v souvislosti s tímto řízením však hradí výhradně věřitel. Soudní exekutor ve Francii může působit jako insolvenční správce, avšak pouze v konkurzních řízeních, kde je dlužníkem podnikající osoba bez zaměstnanců, jejíž obrat je nejvýše 100.000 €. Toto působení můžeme nalézt i v dalších evropských státech, např. v Estonsku.
Bohužel v současné době je významně regulována fáze exekuční, postupně dochází k regulaci pravidel souvisejících se vznikem závazku (viz např. nedávno přijatá novela zákona o spotřebitelském úvěru). Stále však chybí jasná regulace „prostřední“ mimosoudní fáze, tj. fáze inkasní. Řešením by bylo např. normování regulované inkasní činnosti na samosprávném principu v rámci Exekutorské komory ČR (etická pravidla, standardy, odbornost atp.). S uvažovanou novelou insolvenčního zákona (zejména tzv. amnestijní novela) přibude značné množství insolvenčních řízení, zejm. oddlužení, možná dojde k omezení kapacity insolvenčních správců, jejich vyššímu zatížení na úkor kvality procesu, který nově předpokládá větší kontakt s úpadcem. Z toho důvodu se jeví jako inspirativní zapojení soudních exekutorů jako insolvenčních správců v některých vymezených případech (odstranění zbytečných transakčních nákladů, duplicit, jednoduchých insolvenčních řízeních atp.).
V závěru bych se rád věnoval neexekuční činnosti exekutorů ve Francii. Pokud jde o exekutorské zápisy, počet osvědčení skutkového děje nebo stavu věci sepsaných soudními exekutory činí ročně cca 500.000 jednotlivých zápisů na celou Francii. Jedná se o doménu soudních exekutorů. Vychází se přitom z mobility i mobilnosti francouzských soudních exekutorů. Využití exekutorských zápisů má skutečně široké spektrum: nájemní vztahy (např. stav předmětu nájmu před začátkem nájmu a po ukončení nájmu), sousedské spory (např. dodržení povinné vzdálenosti výsadby od hranice pozemku), ochrana osobních a osobnostních práv (např. pomluva na internetových stránkách konkurence, telefonické či e-mailové obtěžování), rodinné vztahy (např. seznam vlastního majetku manželů před sňatkem, osvědčení o odepření styku s nezletilým dítětem druhým z rodičů). Typickým osvědčením bývá rovněž vedení stavebního deníku nebo převzetí stavby před kolaudací či v rámci kolaudace. Pokud jde o právní pomoc, je evidováno přes 5 milionů konzultací ročně, je tedy velmi hojně využívaná, a to aniž by byla jakkoli narušena činnost advokátů či notářů. Dochází tedy skutečně k dělbě práce. Právní pomoc je využívána v nejrůznějších situacích. Rád bych vyzdvihl zejména úlohu soudního exekutora při poskytování poradenství před započetím vymáhání splnění povinnosti formální (soudní) cestou, soudní exekutor pak navíc zpravidla povinného zastupuje.
Inspirace z Ruska?
Mimo hranice Evropského společenství, konkrétně z Ruska, je rovněž inspirativní oblast činnosti Federální služby soudních exekutorů. Zde soudní exekutoři, jako státní služba, vykonávají nejrůznější akty jiných orgánů a úředních osob, současně zabezpečují stanovený řád při provádění soudního jednání. Mají možnost, zejména u výživného, pozastavit ve správním rozhodnutí oprávnění nebo činnost, typicky řidičský průkaz, případně zařídit, aby povinný, který neplatí alimenty, nedostal stavební povolení nebo mu byl odebrán některý z tzv. „požitků“, např. lovecký či rybářský lístek.
Správní vyhoštění cizinců odráží tamní specifické podmínky, i zde jsou soudní exekutoři velmi činní, protože realizace vyhoštění je pouze v jejich výhradní pravomoci. Výkon správního trestu nebo hmotněprávního trestu, obecně prospěšných prací, kontroly pracovní morálky, výkonu disciplíny, i to vše jsou oblasti další činnosti soudních exekutorů, které by do budoucna mohly být inspirativní.
Soudní exekutoři se uplatní též při zabezpečení stanoveného pořádku činnosti soudu, přičemž u nás je k tomuto určena Justiční stráž. Soudní exekutoři mají široká oprávnění, včetně použití fyzické síly či zbraně. Pokud se povinný protiví, maří, uráží orgány státní moci, mohou mu v rámci správního rozhodnutí uložit až 15 dní odnětí svobody. Soudní exekutoři mohou v Ruské federaci působit jako orgány přípravného trestního řízení, a to v 7 skutkových podstatách: úmyslné vyhýbání se placení výživného, maření přípravného řízení, úmyslné vyhýbání se splácení úvěru, maření soudního rozhodnutí nebo jiného soudního aktu, pohrdání soudem, prozrazení informací o bezpečnostních opatřeních používaných ve vztahu mezi soudcem a jinými účastníky trestního řízení, protizákonné činy ve vztahu k majetku sepisovanému nebo zajišťovanému v rámci zabavení podle trestního zákona.
Soudní exekutoři zde mohou pátrat po povinném, jeho majetku, jeho dítěti, občanu odpůrci, po zmizelých nezletilých dětech. V Ruské federaci se postupuje podle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980, podle níž soudní exekutor pátrá po dítěti nezákonně převezenému do Ruské federace nebo drženému na jejím území, rovněž pak na základě dohody účastníků Společenství nezávislých států o pátrání po osobách z roku 2010, podle níž jsou oprávnění soudních exekutorů v podstatě totožná.
Závěrem
Soudní exekutor skutečně není jen tím, kdo vykonává exekuční činnost. Exekutoři mají dostatečný personální i kapacitní potenciál působit v rámci další činnost soudního exekutora. Jsem přesvědčen, že v rámci své odborné činnosti se dožiji toho, že další činnost soudních exekutorů bude rozvíjena.
Kongres Právní prostor 2017
Ve dnech 25. a 26. dubna 2017 se v Seči u Chrudimi konal již 7. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministr spravedlnosti, předseda Ústavního soudu, náměstek ministra vnitra, Soudcovská unie a Svaz průmyslu a dopravy.
Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/.
Diskuze k článku ()