Na úvod je třeba zmínit, že dochází ke změně názvu zákona. Nově se má jednat o zákon o hromadném řízení. Dle předkladatelů je název změněn za účelem sjednocení názvů procesních předpisů.[2][1]
Základní koncepční změny
Omezení působnosti zákona
Návrh zákona o hromadném řízení („návrh zákona“) nadále vychází z obecné působnosti se stanovením několika výjimek, nově však tyto výjimky rozšiřuje. Z působnosti budou i nadále vyňaty právní věci, které se projednávají a rozhodují podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní, a práva na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci. K těmto se však přidávají některé oblasti korporátního práva a práva přeměn obchodních korporací.
Z působnosti tedy budou vyňaty tyto oblasti:
-
právní věci, které se projednávají a rozhodují podle ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních (typicky věci, ve kterých nelze uzavřít smír). Dle důvodové zprávy by tyto oblasti ani zpravidla nenaplňovaly podmínky pro vedení hromadného řízení a nebyly by pro hromadné řízení vhodné, jelikož s ohledem na jejich povahu je dán veřejný zájem na jejich důkladném prošetření. Zákon o hromadném řízení počítá navíc s možností uzavření smíru, čímž jsou automaticky výše uvedené věci diskvalifikovány.
-
Právní věci projednávané a rozhodované dle zákona upravujícího veřejné rejstříky.
-
Spory o právo na dorovnání protiplnění nebo na náhradu újmy podle zákona o obchodních korporacích, zákona o přeměnách obchodních společnostech a družstev a zákona o nabídkách převzetí, a to v případě, je-li rozhodnutí soudu závazné i vůči ostatním oprávněným osobám.
-
Spory o právo na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci. Do této skupiny lze zařadit zejména nároky podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo podle jiných zákonů, např. zákon odpovědnost Policie ČR aj.
Upuštění od investorského principu
Přepracovaný návrh zákona upouští od tzv. investorského principu. Dle předchozích znění mohla být žaloba podána také správcem skupiny. Tím byla osoba s příslušnou akreditací k činnosti správce, která byla oprávněna podat hromadnou žalobu k zahájení přihlašovacího (opt-in) i odhlašovacího (opt-out) řízení. Kritizována byla úprava odměny žalobce v případě úspěchu ve sporu, kdy tento měl nárok na podíl z hodnoty přisouzeného plnění, a to vůči členům skupiny, nikoli vůči žalovanému. V návaznosti na připomínkové řízení v rámci Legislativní rady vlády a po vlnách kritiky z řad odborné veřejnosti, která se opírala zejména o vznik výnosného byznysu třetích osob, se Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo správce skupiny z návrhu zákona vypustit. Žalobu tak budou moci podávat pouze samotní poškození nebo neziskové organizace.
Zpřísnění podmínek pro zahájení řízení v závislosti na typu řízení
Zpřísňují se podmínky pro oba typy hromadného řízení, tedy jak pro odhlašovací, tak přihlašovací řízení. V případě zahájení přihlašovacího řízení se vyžaduje písemný souhlas nejméně 10 poškozených a v případě odhlašovacího řízení je potřeba písemného souhlasu nejméně 100 poškozených. Toto kvorum má vést k zamezení zneužívání institutu hromadných žalob. Výjimku z něj mají v případě opt-in principu neziskové organizace a v případě opt-out principu spotřebitelské neziskové organizace.
Omezení zpřístupnění důkazů
Původně široké pojetí zpřístupnění důkazů je nově omezeno pouze na případy, kdy je žalobcem nezisková organizace nebo jde-li o odhlašovací řízení.
Pokud tedy bude žalobcem nezisková organizace nebo jde-li o odhlašovací řízení, může soud na návrh některého z účastníků řízení, který navrhl důkazy na podporu svých tvrzení, uložit druhému účastníkovi nebo třetí osobě povinnost zpřístupnit důkazy nebo jiné prostředky, jimiž lze zjistit stav věci.
Zpřístupnění důkazů má sloužit k vyrovnání informačního deficitu v případě, že důkazy disponuje pouze jedna strana. Mezi podmínky zpřístupnění patří subsidiarita a proporcionalita. Dle § 118 návrhu zákona soud návrhu na zpřístupnění dokumentů vyhoví v případě, že navrhovatel sám takovými dokumenty nedisponuje a nemůže si je ani při vynaložení rozumného úsilí obstarat. Navrhovatel by se tedy měl primárně pokusit takové dokumenty získat sám. Podmínka proporcionality naopak vyžaduje, aby bylo zpřístupnění uloženo pouze v případě, že je to přiměřené k uplatnění práva navrhovatele nebo práv či oprávněných zájmů skupiny v hromadném řízení, zejména pokud jde o „vymezení předpokladů členství ve skupině, rozsah skupiny, předmět hromadného řízení a určení tvrzeného práva či oprávněného zájmu jednotlivého člena skupiny“. Ani v případě splnění podmínky subsidiarity a proporcionality nemusí soud návrhu vyhovět. Učiní tak pouze v případě, pokud jsou dokumenty pro navrhovatele s ohledem na dané řízení důležité.[3]
Dochází rovněž k upuštění od vysokých pokut v případě nesplnění povinnosti zveřejnit dokumenty. Dle předchozího znění návrhu hrozilo dotčené osobě uložení pokuty až do výše 10 milionů korun nebo 1 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Dle přepracovaného návrhu zákona bude možno ukládat pořádkové pokuty podle § 53 občanského soudního řádu, tedy nejvýše do 50.000,- Kč.
Vypuštění zvláštní úpravy insolvenčního řízení
Návrh zákona zachovává princip priority vedení insolvenčního řízení. Prohlášením úpadku dochází k přerušení hromadného řízení. Členové skupiny mohou své pohledávky v insolvenčním řízení uplatňovat pouze individuálně samostatnou přihláškou. Původně měl být žalobce v hromadném řízení na základě právní fikce věřitelem disponujícím hromadnou pohledávkou. Původní řešení tedy umožňovalo, aby žalobce uplatnil hromadnou pohledávku v insolvenčním řízení totožným způsobem jako kterýkoli jiný věřitel.
Spotřebitelský průzkum
Na tiskové konferenci Ministerstva spravedlnosti, konané ve čtvrtek minulého týdne, představilo Sdružení českých spotřebitelů výsledky spotřebitelského průzkumu zaměřeného na hromadné žaloby, resp. hromadné řízení. Níže k několika zajímavým poznatkům:[4]
- 3 z 5 spotřebitelů jsou ochotni podat žalobu na náhradu škody již při škodě do 15.000,- Kč;
- 4 z 5 spotřebitelů by se k hromadné žalobě připojili;
- 4 z 5 spotřebitelů by se nechali zastupovat automaticky, téměř polovina s podmínkou, že půjde jednoduše odstoupit.
Dle Sdružení českých spotřebitelů je pro vymáhání pohledávek u spotřebitelů typické, že jsou ochotni soudní cestou vymáhat i tzv. bagatelní částky. Co se týče zájmu o připojení se k hromadné žalobě, názory se liší dle dosaženého vzdělání. Jak uvádějí výsledky průzkumu, s rostoucím vzděláním se snižuje také míra rozhodného souhlasu. U lidí se základním vzděláním činí rozhodný souhlas (tj. rozhodně ano) 65 %. U vysokoškolsky vzděláných lidí to je jen 31 %. Co se týče automatického zastupování v hromadném řízení, ochota nechat se automaticky zastupovat stoupá s věkem respondentů.[5]
Ne tak překvapujícím je však výsledek, že o přípravě zákona o hromadném řízení věděl pouze 1 z 5 spotřebitelů. Dle Sdružení českých spotřebitelů o přípravě zákona tak vědělo pouze 21 % spotřebitelů. Celých 79 % však do začátku června 2019 nezaznamenalo, že se takový zákon připravuje.
Závěr
Přestože došlo k řadě koncepčních změn, cíle zavedení hromadného řízení zůstávají totožné. Jsou jimi zejména usnadnění přístupu slabších stran k soudům a podpora uplatňování určitých typů nároků. Zároveň má zavedení hromadného řízení přispět k odbřemenění soudů a vést k finanční úspoře nejen na straně účastníků řízení, ale rovněž na straně samotného státu. Výše uvedené změny jsou bezesporu krokem vpřed k naplnění těchto cílů. Je však otázkou, jestli budou dostačující. První zkouška ohněm čeká přepracovaný návrh zákona již 12. prosince 2019, kdy bude projednáván v rámci další debaty na úrovni Legislativní rady vlády.
Přepracovaný návrh zákona k dispozici na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNBA9EXSST&tab=detail[1]
Název zákona o hromadném řízení má korespondovat s názvy dalších procesních předpisů, např. zákona o občanském soudním řízení nebo zákona o zvláštních řízeních soudních.[2]
Důvodová zpráva k návrhu zákona o hromadném řízení, dostupná na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNBA9EXSST&tab=detail[3]
Výsledky průzkumu dostupné na: https://www.konzument.cz/novinky/novinka/2/942/vime-jak-spotrebitele-u-nas-vnimaji-hromadne-zaloby.php[4]
Podrobné výsledky průzkumu vč. komentáře Sdružení českých spotřebitelů dostupné v tiskové zprávě na: https://www.konzument.cz/users/news/2-novinky/attach/510-tiskova-zprava.pdf[5]
Diskuze k článku ()