Hromadné žaloby – nový strašák nekalých podnikatelů?
Od 1. července 2024 vstoupil v účinnost nový zákon o hromadném občanském řízení soudním, který zavádí dlouho diskutovaný institut tzv. hromadných žalob.
Tato právní novinka přináší spotřebitelům možnost domoct se efektivněji svých práv v případech, kdy stejným nebo srovnatelným protiprávním jednáním bylo zasaženo vícero osob, avšak vydat se cestou jednotlivých samostatných soudních řízení se nejeví jako účelné. Zejména se tak hromadné žaloby uplatní v případech tzv. bagatelních sporů, u kterých peněžité plnění nepřevyšuje částku 10 000 Kč (jistina) a nelze se tak ani proti rozsudkům v těchto věcech odvolat.
V praxi se tak nezřídka stávalo, že bagatelní spory otevíraly prostor pro nekalá jednání některých podnikatelů, kteří spoléhali na to, že se jednotlivec nebude bránit soudní cestou a na svá práva po čase rezignuje.
Aby se takovému nežádoucímu jednání předešlo a oprávnění měli účinnější prostředky k uplatnění svých práv, je možné k soudu nově podat hromadnou žalobu. Musí tak učinit alespoň 10 osob, a to na k tomu ministerstvem zvlášť určeném formuláři. Hromadnou žalobu je možné podat pouze prostřednictvím zapsané neziskové organizace, která poté bude v řízení vystupovat jako žalobce. Spotřebitel či drobný podnikatel má roli zúčastněného člena skupiny, z čehož vyplývají jistá práva a omezení. Žalobce zároveň musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem.
Zákon sám definuje, koho považuje za spotřebitele. Je jím každá fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání, ale i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč. Oproti tomu, jak vnímají spotřebitele jiné předpisy, tak lze považovat tuto definici za poměrně širokou.
Další články
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?



