Tento nový fenomén současného virtuálního světa je ovšem poněkud velkou neznámou pro svět právní, který doposud nesrovnal krok s rychle eskalujícím trendem prostupujícím hlavně do oblasti umění. Ukazuje se, že fenomén NFTs nastoluje právu otázky týkající se autorství a obecně práv k duševnímu vlastnictví, přičemž adresát těchto otázek jako by nestíhal poskytovat jasné a srozumitelné odpovědi.
Takový nezastupitelný token zjednodušeně vypadá jako vystavený obrázek na digitální tržnici vyobrazující určitou věc, například existující v reálném světě (existující podkladové dílo však není esenciální náležitostí vzniku), a jeho koupí získám jako kupec tento token do své vlastnické sféry. Převod NFT se zapíše na blockchain, který slouží obdobě jako digitální účetní kniha, přičemž zde bude do budoucna tento údaj nesmazatelně uložen. Jestliže je NFT vytvořeno na základě podkladového díla, tak koupí tokenu se nestávám automaticky také jeho vlastníkem, pokud však není ve smluvních podmínkách tržnice nebo samotného tokenu stanoveno jinak. Je třeba akcentovat tuto skutečnost, jelikož problematika majetkových autorských práv omezuje vlastníka tokenu v jeho dalším využití. Autorská práva k podkladovému dílu se zásadně koupí tokenu nepřevádí, a tak vyvstává praktická otázka, k čemu mi takový token může být dobrý. Obecně je na NFT nahlíženo jako na investiční nástroj, ale podstata a koncept nezastupitelného tokenu nabízí taktéž další využití.
NFT je možné využít taktéž jako doklad o vlastnictví. S koupí luxusního zboží je většinou spojeno vystavení certifikátu o jeho autentičnosti, a právě koncept NFT se jeví jako velmi spolehlivý nástroj, který může takový certifikát zastupovat. Z podstaty fungování blockchainu by totiž falzifikace nebo změna nebyla vůbec možná, aniž by se v této účetní knize projevila, a tedy by bylo snadno dohledatelné, zda je předmětné zboží originálem či nikoliv.
Dále je možné spatřovat odvětví módy, jak si pohrává s novým fenoménem NFTs už na nejprestižnějších módních eventech. Tokeny byly využity už i na tzv. svátku módy, Haute Couture Paris Fashion Week, v roce 2021, kde představovaly jednak akreditaci ke vstupu, a jednak v sobě ukrývaly umělecké dílo digitálního ilustrátora, které s sebou dokonce přinášelo právo na promítnutí tohoto díla na jakémkoliv jiném objektu, a to například i na veřejné budově jako je světoznámá opera Garnier. Tedy tento konkrétní případ ilustruje to, že s koupí tokenu může být spojen konstitutivní převod autorských práv, avšak není to pravidlem. I translativní převod majetkových práv autorských podkladového díla se týkajících přichází v úvahu, avšak to musí být výslovně smluveno. Další kontroverzí módy 21. století je vytváření digitálního oblečení. Módním tvůrcům se totiž ukázalo, že spousta jejich konzumentů užívá jejich výrobky jen pro vyfocení se v nich a následnému vystavení módních kousků v podobě postu na sociálních sítích. A tak návrháři přišli s variantou ještě udržitelnějšího oblečení, které bude šetřit jak lidské, tak přírodní zdroje nutné k jeho výrobě. [1]
Další třecí plochu NFT a práva duševního vlastnictví lze ukázat na právě probíhajícím sporu módního domu Hermès a umělce Masona Rotchilda, autora MetaBirkins. Co snadněji se dá představit pod módní značkou Hermès než legendární Birkin bag. Je to nejen kabelka opředená příběhem, ale také silný investiční nástroj, přičemž časopis Forbes shledává investici do této kabelky jako výhodnější oproti investici například do luxusních hodinek či mincí. Jádrem tohoto sporu je neoprávněné užití ochranné známky v podobě vizuálního vyobrazení MetaBirkin, která podle módního domu evokuje v průměrném spotřebiteli nebezpečí záměny s Birkin bag, a dále neoprávněné užití ochranné známky v podobě užití slova BIRKIN, a tím vším se umělec dopouští nekalosoutěžního jednání a zásahu do práv plynoucích z ochranné známky. Ač se digitální umělec na jednu stranu distancuje od módního domu Hermès užitím disclaimeru pod prodávanými tokeny, na druhou stranu tvrdí, že podoba není čistě náhodná, jelikož chtěl prostřednictvím MetaBirkins předat sdělení o páchání krutosti na zvířatech při získávání pravých kůží k výrobě těchto luxusních kabelek. Jeho výrok „pouhého předání sdělení“ nabourává fakt, že první MetaBirkin se prodala za 42 tisíc amerických dolarů, což vnáší do jeho úmyslu jasný prvek komerce, jehož přítomnost je stěžejní k posuzování zásahu do majetkových a osobnostních práv plynoucích z duševního vlastnictví. [4][3][2]
Pokud aktéři nejen výše uvedeného sporu přistoupí k soudnímu řešení, budou muset příslušné soudy řešit výše uvedené otázky spojené s problematikou NFTs, autorského práva a celého práva duševního vlastnictví, přičemž bude zajímavé sledovat, jaký názor soudy vysloví. Dovolím si tvrdit, že to budou právě soudní rozhodnutí, která této oblasti a rozmachu NFTs udají další směr. Rozhodnutí týkající se NFTs, jež jsou součástí virtuálního světa Metaverse, nám pak můžou odpovědět i na otázku, zda virtuální svět existuje paralelně s tím reálným a kopíruje i všechny jeho právní problémy, nebo tomu tak není a budeme muset myslet na to, že virtuální svět bude třeba „právně ošetřit“ zvlášť.
Soutěžní příspěvek v soutěži Ukaž svou kreativitu IX., 3. místo.
Při zpracování článku jsem zejména vycházela ze svého článku uveřejněného na blogu Cisek, advokátní kancelář, s. r. o., dostupném na tomto odkaze: https://akcisek.cz/cs/blog/jak-si-spolu-ne-rozumi-fenomen-nft-a-moda
Další zdroje:
ŠEMBEROVÁ, Veronika. NFT a autorské právo. Akcisek.cz. Dostupné z: https://akcisek.cz/cs/blog/nft-a-autorske-pravo
PETROVÁ, Sofie. Autorskoprávní ochrana ve světle fenoménu NFT´s. Právní prostor.cz. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/autorskopravni-ochrana-ve-svetle-fenomenu-nfts
https://cointelegraph.com/news/haute-couture-goes-nft-digitalization-at-the-paris-fashion-week
https://www.thefashionlaw.com/hermes-names-metabirkins-creator-in-trademark-lawsuit/
https://www.businessoffashion.com/news/luxury/hermes-sues-nft-creator-over-metabirkin-sales/
Diskuze k článku ()