Princip a výhody zaměstnaneckých akcií
V posledních letech je trendem vysoká poptávka po kvalifikované pracovní síle, která se odráží ve snaze zaměstnavatelů poskytnout zaměstnancům široké spektrum benefitů na podporu jejich spokojenosti a udržitelnosti. Zaměstnanecké akciové plány (tzv. ESOP neboli „Employee Stock Option Plans“) mají za cíl nejen posílení motivace a poskytnutí benefitu zaměstnancům, ale u start-upů především nahrazení klasického modelu mzdového odměňování poskytnutím podílu ve společnosti za výhodných podmínek.
Jedná se v podstatě o „win – win“ situaci, neboť u zaměstnaneckých akcií mají obě strany prioritní zájem na prosperitě společnosti. Poskytnutí zaměstnaneckých akcií začínající společnosti nejen že významně finančně odlehčí na mzdových nákladech, ale pro talentované zaměstnance může být podíl ve společnosti perspektivní alternativou, zejména pokud inovativnímu produktu či službě sami důvěřují. Zaměstnanecké akcie jsou v každém případě v uplynulých měsících celospolečenským tématem. Nikoliv však z důvodu, že by se jednalo o nový právní institut, zaměstnanecké akcie paradoxně jsou v českém právním řádu v nezměněné podobě zakotveny už dlouho, ale z důvodu nedávných legislativních změn v jejich zdanění. Na ty bychom se zaměřili v druhé části tohoto článku. Nejprve si však shrneme základní formy ESOP.
Nabytí akcií za zvýhodněných podmínek
Dle platné právní úpravy je nabývání akcií za zvýhodněných podmínek upraveno především v ustanoveních § 258 (sleva na emisním kurzu), § 305 (nabývání vlastích akcií společností) a § 314 (finanční asistence) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Nabývání akcií se slevou na emisním kurzu umožňuje zaměstnancům, aby získali akcie společnosti bez nutnosti splatit celý emisní kurs upsaných akcií, pokud bude případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou pokryt z vlastních zdrojů společnosti.
Ustanovení § 305 ZOK upravuje další možnost výhodného poskytnutí akcií zaměstnancům, a to skrze nabytí vlastních akcií společností, za účelem jejich dalšího převodu zaměstnancům bez rozhodnutí valné hromady pod podmínkou, že k převodu dojde do 1 roku ode dne jejich nabytí. Následný převod akcií ze společnosti na zaměstnance pak může být uskutečněn buď za zvýhodněnou cenu nebo dokonce i bezúplatně.
Podle § 314 ZOK je možné za účelem nabývání akcií zaměstnanci poskytnout také finanční asistenci, kdy v takovém případě odpadá povinnost dodržet zákonné podmínky finanční asistence (tj. povinnost předchozího souhlasu valné hromady, povinnost uveřejnění zprávy o finanční asistenci nebo dodržení spravedlivých tržních podmínek pro poskytnutou asistenci). V případě poskytnutí finanční asistence se rovněž musí akcie mezi zaměstnance rozdělit ve lhůtě 1 roku ode dne jejich nabytí.
Opční programy a stínový podíl ve společnosti
Zaměstnanecké akcie mohou být zaměstnancům nabízeny i skrze tzv. opční programy, ať už skutečné nebo stínové (virtuální). Tyto představují právo (nikoli povinnost) zaměstnance v budoucnu odkoupit podíl ve společnosti za předem stanovených podmínek, jenž zpravidla specifikují cenu a minimální dobu (tzv. vesting period), po kterou musí zaměstnanec pro společnost pracovat, aby mohl své opční právo uplatnit. Na rozdíl od přímého nabytí akcií jsou opční plány výrazně flexibilnější a zajímavější pro obě strany, jelikož jsou navázané na určitou minimální délku pracovního poměru ve společnosti, před okamžikem konverze nemají žádné materiální daňové implikace a lze je aplikovat i na podíly ve společnosti s ručením omezeným, kterých se jinak zaměstnanecké akcie v právním slova smyslu vůbec netýkají.
Daňové implikace
Počátkem letošního roku došlo k novele zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“), která nastavila nové podmínky v oblasti zdanění zaměstnaneckých akcií a převoditelných opcí. Jednu z hlavních změn představuje taxativní výčet tzv. okamžiků zdanění. Podle nového znění ZDP okamžik zdanění nastane: (a) v okamžiku ukončení výkonu činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, (b) v okamžiku vstupu zaměstnavatele do likvidace, (c) v okamžiku, ke kterému zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky, (d) v okamžiku převodu nebo přechodu podílu či opce, (e) v okamžiku uplatnění opce, (f) v okamžiku výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance, nebo (g) v okamžiku uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu či opce.
Obecně se dá říci, že okamžik zdanění se posunul v čase a nenastává již v momentě nabytí akcií, kdy ještě vůbec není zřejmé, jaký bude osud start-upu (tj. zda bude úspěšný nebo zda bude odsouzen k zániku), což je pozitivní. Na druhou stranu, novelizované znění ZDP je stále nastaveno tak, že není pro podnikatele zajímavé tak, aby zaměstnanecké akcie začaly využívat ve velkém. Schválená novela ZDP totiž například stanoví, že daň vyměřená při konverzi opce na akcii bude splatná v době ukončení pracovního poměru, což znamená, že zaměstnanec, který ze startupu odejde, bude mít povinnost daň zaplatit. To vzhledem k vysoké fluktuaci lidských zdrojů a rychle měnícím se potřebám start-upů na strukturu a kvalifikaci lidských zdrojů znamená, že velkému procentu zaměstnanců vlastnících zaměstnanecké akcie by vznikla povinnost zaplatit daň ještě před tím, než budou mít jakýkoliv zisk z jejich prodeje. Stejně tak i v případě, kdy nedojde k prodeji podílu do 10 let od jeho nabytí vznikne zaměstnanci povinnost daň zaplatit. Tyto a další podmínky novelizovaného znění ZDP nadále představují pro zaměstnance riziko, že dojde ke vzniku povinnosti zaplatit daň ještě před tím, než dojde k prodeji podílu, z něhož zaměstnanec získá prostředky na to daň zaplatit.
Závěr
Výhody zaměstnaneckých akcií jsou obrovské a je škoda, že zákonodárce nebyl napoprvé schopen nastavit zdanění zaměstnaneckých akcií tak, aby neskýtaly pro start-upy, jejichž budoucnost je zpočátku mnohdy křehká a nejistá, neakceptovatelná rizika. Jakkoliv v tuto chvíli probíhá debata o další změně ZDP tak, aby start-upům vyhovoval a byl pro ně patřičně funkční, doufejme, že se ZDP podaří dodatečně novelizovat tak, aby nemohlo dojít k „předčasnému“ zdanění zaměstnaneckých akcií a k porušení zásady „no tax before cash“. Jedině tehdy se zaměstnanecké akcie stanou pro začínající společnosti opravdu atraktivním instrumentem, který může výrazně pomoci proměnit strukturu české ekonomiky v inovativní model s vysokou přidanou hodnotou.
Diskuze k článku ()