Výplaty v cizí měně: novela zákoníku práce přinese změny

V současné době se v Poslanecké sněmovně projednává další významná novela zákoníku práce, vedená pod sněmovním tiskem č. 775, kterou nyní projednávají výbory ve zkrácené lhůtě 20 dnů (usnesení ze dne 4. prosince č. 1189). Tato novela přináší zásadní změny v oblasti odměňování zaměstnanců, zejména zavedení možnosti vyplácet mzdu v cizí měně, což je krok, který dlouhodobě požadovali zaměstnanci, zaměstnavatelé i odborná veřejnost.

autorka knih o státně zaměstnanecké personalistice

Dosavadní právní úprava totiž stanovuje povinnost vyplácet mzdu výhradně v českých korunách (§ 142 odst. 1 ZP), což způsobuje komplikace především zaměstnancům se zahraničními vazbami, jako jsou například cizinci pracující v České republice, kteří finančně podporují své rodiny v domovských zemích, nebo čeští zaměstnanci, kteří pracují pro zahraniční pobočky a jejichž příjmy byly fakticky vázány na cizí měnu. Jak je tomu v současné době popisuje Právní prostor zde, kdy za přestupek či správní delikt poskytnutí mzdy zaměstnanci způsobem, který právní předpisy nedovolují, lze uložit dle zákona o inspekci práce pokutu až do výše 1.000.000,- Kč. 

Novela přináší možnost, aby zaměstnavatel a zaměstnanec na základě vzájemné dohody sjednali výplatu mzdy v cizí měně, obě strany musí se změnou souhlasit. Výplata v cizí měně se bude uskutečňovat až po odečtení všech zákonných srážek, jako je daň z příjmů nebo pojistné na sociální a zdravotní pojištění, přičemž tyto odvody budou i nadále odváděny v českých korunách. Výplatní termín může ale nemusí zůstat nezměněn a bude vycházet z pracovní smlouvy (nebo z nové dohody) mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou (ČNB) pro první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo jejich část, pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli jiný pracovní den (navrhovaný § 143 odst. 2 ZP). Pokud jde o zaokrouhlování výsledné částky, bude postupováno v souladu s pravidly dané měny. Okruh cizích měn, ve kterých bude možné mzdu vyplácet, bude omezen pouze na tzv. měny devizového trhu, pro které Česká národní banka vyhlašuje kurzy vždy na následující pracovní den, ty lze sledovat na webových stránkách ČNB.

Rozdíly mezi eurem a dolarem

Euro (EUR): euro se zaokrouhluje na dvě desetinná místa (centy). Minimální jednotkou v eurech je tedy 0,01 EUR (jeden cent). Pokud je částka například 15,566 EUR, zaokrouhluje se na 15,57 EUR (nahoru), pokud je 15,564 EUR, zaokrouhluje se na 15,56 EUR (dolů).

Americký dolar (USD): u amerického dolaru platí stejný systém jako u eura – částky se zaokrouhlují na dvě desetinná místa (centy). Minimální jednotka je 0,01 USD (jeden cent). Pokud je částka například 20,335 USD, zaokrouhluje se na 20,34 USD (nahoru), pokud je 20,334 USD, zaokrouhluje se na 20,33 USD (dolů).

Jako příklad měny, kde se zaokrouhluje jinak než u eura (EUR) a amerického dolaru (USD), lze uvést japonský jen (JPY).  

U japonského jenu se běžně nepoužívají desetinná místa, protože minimální jednotkou je 1 jen (JPY). To znamená, že částky se zaokrouhlují na celé číslo.  

Pokud je částka například 123,456 JPY, zaokrouhlí se na 123 JPY (dolů).  

Pokud je částka například 123,789 JPY, zaokrouhlí se na 124 JPY (nahoru).  

Nová úprava se zaměřuje především na zaměstnance, kteří mají úzké vazby na zahraničí. Jedná se například o zahraniční pracovníky z Polska, Slovenska, Ukrajiny či dalších zemí, kteří v České republice vykonávají práci, ale zároveň hradí životní náklady v domovské zemi. Tito zaměstnanci nyní ušetří na poplatcích za směnu, transakcích a kurzových ztrátách. Další cílovou skupinou jsou čeští zaměstnanci, kteří pracují pro zahraniční projekty nebo pobočky českých firem. Ti často požadují mzdu v cizí měně, protože jejich příjmy jsou fakticky vázány na jinou měnu, než je česká koruna, což novela umožní. Změna se také bude týkat osob vykonávajících práci v přeshraničním režimu, jako jsou lidé žijící v příhraničních oblastech, kteří za prací dojíždějí do České republiky, ale jejich životní náklady zůstávají spjaty se zahraničím.

Změna zároveň reaguje na zkušenosti zaměstnanců, kteří tímto problémem dlouhodobě trpěli. Typickým příkladem je zaměstnanec z Ukrajiny pracující v české automobilce, který podporuje svou rodinu na Ukrajině. Tento zaměstnanec musel doposud přijímat mzdu v českých korunách, vyměňovat ji na ukrajinské hřivny a platit vysoké poplatky za směnu. Nyní si bude moci sjednat výplatu mzdy například v eurech, což mu ušetří náklady spojené s převodem měny. Dalším příkladem je český odborník, který pracuje na dálku (home office) z Německa pro českého zaměstnavatele. Tento zaměstnanec bude moci obdržet mzdu v eurech, což mu usnadní pokrytí nákladů na bydlení a další životní potřeby v Německu.

Novela rovněž úzce souvisí s konceptem práce z jiného místa, známým jako home office nebo remote work. Práce na dálku se během posledních let stala stále běžnější, zejména díky pandemii COVID-19, technologickým možnostem a zavádění možnosti home office jako firemního benefitu v důsledku konkurenceschopnosti pracovní síly, který posiluje větší firemní atraktivitu. Zaměstnanci, kteří pracují mimo území České republiky, například z domova v zahraničí, budou moci těžit ze změn, které jim umožní přijímat mzdu v cizí měně. To ukazuje, že novela cílí na modernizaci pracovního práva a reflektuje změny v pracovních preferencích a místech výkonu práce.

Navrhovaná změna, podle důvodové zprávy, tak přinese další flexibilní prvky, které odpovídají moderním trendům globalizovaného trhu práce. Dochází k celkovému přepracování § 143 ZP, kde je navržen konkrétní výčet osob, na které se možnost vyplácení mzdy v cizí měně vztahuje. Nejvíce ji uvítají zahraniční pracovníci, přeshraniční zaměstnanci i Češi zapojení do mezinárodních projektů. Jde o změnu, která reflektuje potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů a přibližuje Českou republiku evropským standardům pracovního práva. Novela byla do značné míry inspirována reálnými problémy, na něž dlouhodobě upozorňovali zástupci zaměstnavatelů i samotní zaměstnanci, a je výsledkem odborných debat i tlaku ze strany podnikatelského sektoru.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články