Obecná konkurenční doložka
Konkurenční doložka představuje dočasné omezení práva. V praxi se jedná například o zákaz určité činnosti, která je shodná s činností druhé strany, zákaz odlákávání zaměstnanců či sdělování údajů o nich konkurentům. Konkurenční doložkou však může být sjednána i určitá povinnost, jako třeba povinnost nakupovat pouze u konkrétního prodejce či dodavatele. Proto nalezneme obecnou právní úpravu konkurenční doložky v ustanovení § 2975 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „Občanský zákoník“), tedy v části Občanského zákoníku upravující nekalou soutěž.
Ve zmíněném ustanovení Občanského zákoníku jsou stanoveny mantinely pro sjednávání konkurenční doložky v podnikatelských vztazích obecně. Podstatné náležitosti konkurenční doložky tvoří specifikace území, okruhu činnosti anebo okruhu osob, na které se konkurenční doložka vztahuje. Z gramatického výkladu § 2975 Občanského zákoníku by se dalo dospět k závěru, že chybí-li jedna z podstatných náležitostí, bude ujednání o konkurenční doložce zdánlivé. Takovýto závěr by však byl přepjatě formalistický. Konkurenční doložka sice musí mít jasně stanovené hranice, není však nutné, aby byly vymezeny územím, osobami a činností současně. Nadto určení délky trvání konkurenční doložky její podstatnou náležitostí není.
Podle § 2975 Občanského zákoníku se zakazuje, aby byla konkurenční doložka ujednaná na dobu neurčitou nebo na dobu delší než pět let, přičemž poruší-li se tento zákaz, pak platí, že konkurenční doložka byla ujednána na pět let. Zakazuje se rovněž, aby konkurenční doložka omezovala zavázanou stranu více než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany, přičemž dojde-li k porušení tohoto zákazu, může soud na návrh dotčené strany konkurenční doložku omezit, zrušit, nebo prohlásit za neplatnou. Při sjednávání konkurenční doložky je proto nutné dodržet podmínku její reciprocity (vyváženosti). Konkurenční doložku lze považovat za platnou jedině za předpokladu, že zakládá vyrovnaný právní vztah. Není možné, aby konkurenční doložka ukládala povinnosti jen jedné smluvní straně. Pokud se na jednu smluvní stranu aplikuje zákaz určitého konkurenčního jednání, má druhá smluvní strana na oplátku povinnost se zavázat k poskytnutí přiměřeného protiplnění (např. peněžitého vyrovnání). Pro případ porušení konkurenční doložky si lze sjednat i sankci (např. smluvní pokutu).
Konkurenční doložka v rámci obchodního zastoupení
Zvláštní úpravu konkurenční doložky obsahují zákonná ustanovení týkající se obchodního zastoupení, při němž dochází k uzavírání konkurenčních doložek velice často. Podle ustanovení § 2518 Občanského zákoníku si strany mohou sjednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného (zejm. činnost, kterou obchodní zástupce pro zastoupeného vykonával). Konkurenční doložka, která tomuto odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než dva roky od zániku obchodního zastoupení, bude neplatná. U obchodního zastoupení mají zejména společnosti zájem na tom, aby se po jeho ukončení zamezilo konkurenčnímu jednání bývalého obchodního zástupce. Z toho důvodu zákon pro konkurenční doložku u obchodního zastoupení vymezuje specifické podmínky, jejichž porušení způsobuje její neplatnost.
Konkurenční doložka v pracovním právu
Svou vlastní úpravu má také konkurenční doložka v pracovním právu. Podle ustanovení § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „Zákoník práce“) upravujícím konkurenční doložku se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Vedle závazku zaměstnance musí být (pod sankcí neplatnosti) v konkurenční doložce sjednán i závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité plnění, minimálně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Konkurenční doložku nicméně lze platně sjednat pouze s takovým zaměstnancem, od něhož to lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití při výdělečné činnosti po skončení zaměstnání by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.
Za porušení konkurenční doložky zaměstnancem lze také sjednat smluvní pokutu. V takovém případě závazek zaměstnance plynoucí z konkurenční doložky zanikne jejím zaplacením. Výše smluvní pokuty však musí být vždy přiměřená povaze a významu konkurenční doložky (tj. povaze a významu informací, které zaměstnanec v pracovním poměru u zaměstnavatele získal). Konkurenční doložka podle Zákoníku práce pak může zaniknout dvěma způsoby, a to buď odstoupením, nebo výpovědí. Zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Možnost odstoupení po skončení pracovního poměru je ovšem vyloučena pouze pro zaměstnavatele, nikoliv pro zaměstnance. Pro platné odstoupení od konkurenční doložky musí buď existovat zákonný důvod, nebo musí být určitý konkrétní důvod k odstoupení mezi stranami ujednán. Zaměstnanec je oprávněn konkurenční doložku také vypovědět, pokud mu zaměstnavatel nevyplatí peněžité vyrovnání do 15 dnů po jeho splatnosti.
Závěr
Problematika konkurenční doložky se prolíná napříč právními odvětvími a má svá specifika jak v pracovním právu, tak i v občansko-právních vztazích (např. u obchodního zastoupení). Bez ohledu na tato specifika stanovená zákonem pro konkrétní typy konkurenčních doložek je třeba ke konkurenční doložce vždy přistupovat tak, aby byla vyvážená a obě strany z ní určitým způsobem profitovaly, dále aby byla pečlivě a přesně formulovaná a aby nebyla sjednána na nepřiměřeně dlouhou dobu.
Diskuze k článku ()