Doručení písemnosti určené zaměstnavateli má účinky, i když zaměstnavatel písemnost fakticky nepřevezme a neseznámí se s ní
Poměrně často se v praxi vyskytují případy, kdy zaměstnanec není schopen doručit svému zaměstnavateli písemnost týkající se vzniku, změn či skončení pracovního poměru. A to jednoduše proto, že zaměstnavatel odmítá písemnost převzít.
Zaměstnanec se pak může ocitnout v situaci, kdy se domnívá, že ani z vlastní vůle nemůže svůj pracovní poměr rozvázat, neboť zaměstnavatel jeho písemnost s výpovědí roztrhá či si ji nevyzvedne na poště. Někteří zaměstnanci mívají dokonce za to, že pro platnost své výpovědi potřebují podpis zaměstnavatele. A tak mnohdy i proti své vůli zůstávají v zaměstnání, ve kterém již dávno být nechtějí.
Česká republika se momentálně potýká s nedostatkem pracovní síly napříč obory i regiony.[1] Lze tak očekávat, že zaměstnavatelé nebudou chtít své stávající zaměstnance propustit a odmítnou pracovní poměr rozvázat. Už tak se v pracovněprávních vztazích často řeší spory ohledně skončení pracovního poměru. Můžeme očekávat jejich nárůst? Anebo se většina zaměstnanců prostě smíří s tím, že jejich zaměstnavatel nebude souhlasit s ukončením pracovního poměru?
Jak může zaměstnanec rozvázat pracovní poměr?
Úvodem nutno připomenout, že ve smyslu § 48 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) může zaměstnanec pracovní poměr rozvázat buď:
- dohodou,
- výpovědí,
- okamžitým zrušením, nebo
- zrušením ve zkušební době.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
