Můžete našim čtenářům popsat svou kariéru ve FIFA a sportovním právu obecně? Jak jste se k tomu oboru dostala a co Vás na něm nejvíce baví?
Při studiu práv na Curyšké univerzitě mě tento – velmi mezinárodní – obor zaujal svým rozsahem, že jsem se rozhodla o prohloubení vzdělání v tomto oboru na univerzitě v Barceloně. Po dokončení studií jsem začla pracovat ve FIFA – instituci, která udává ve sportovním světě směr, ať se bavíme o soutěžích, které FIFA organizuje, technologiích, při jejichž vývoji FIFA stojí, či právní strukturou, která mě do tohoto oboru přilákala. Poté přišla nabídka praxe ve švýcarské advokátní kanceláři Bär & Karrer, kde jsem měla šanci vidět věci z jiného úhlu pohledu: skvělá zkušenost, která jistě hrála roli při zájmu FIFA dostat mě zpět (což se mé nadřízené nakonec povedlo).
V rámci FIFA působíte v oddělení Players’ Status Department, které má na starosti mimo jiné také spory mezi členy FIFA, ať už se jedná o hráče, kluby, nebo třeba trenéry. Kolik takových sporů běžně FIFA měsíčně obdrží a co bývá nejčastějším důvodem těchto sporů?
Pokud se bavíme pouze o smluvních sporech (ze smluv pracovních či přestupních), důvodem jsou často nevyplacené mzdy či přestupní sumy. Pracovně-právní spory se týkají vypovězení smluv jak hráči, tak kluby či členy FIFA. Toto číslo se pohybuje okolo 200 sporů měsíčně. Přesné statistiky Player’ Status Department vydává ročně a čísla jsou opravdu ohromující (Football Tribunal Report 2022/2023).
Jakou roli FIFA vlastně v rozhodovací praxi hraje?
Administrace FIFA (v tomto kontextu: Players’ Status Department) vede proces sporu od začátku až do konce; přes korespondence se stranami až k přípravě pro rozhodnutí jedné z komor Football Tribunal. Rozhodnutí je samozřejmě vždy na soudcích, ti ale mají stoprocentní podporu FIFA administrace.
Mimo výše uvedené spory jste také v pracovní skupině FIFA pro nová pravidla týkající se těhotenství a mateřství hráček. Jaké to je účastnit se tvorby nových pravidel a co vnímáte jako největší překážku?
Je to velká čest, ale také velká výzva. FIFA pravidla se aplikují ve 211 jurisdikcích členských asociací, zohlednit se musí absolutně rozdílná ekonomická i sociální prostředí. Což v praxi znamená rozsáhlou rešerši, ale chce to také pragmatismus. Pravidla musí nastolit určitý standard, který je v budoucnu možno aplikovat.
Je něco, co Vás na práci ve FIFA překvapilo?
Výše zmiňovaná mezinárodnost a rozsah oboru v praxi vypadá takto: jeden den máte oběd se švýcarským zahradníkem pečující v areálu o rostliny ze všech 211 koutů světa (symbolizující členské asociace FIFA), druhý den s kamarádkou z Jordánska, která se podílí na nejnovějším vývoji fotbalové technologie, kolem jen tak projde a pozdraví vážený Arsène Wenger, další den se dáte do řeči se sympatickým kolegou z Španělska, který pracuje jako FIFA architekt... každý den může překvapit.
V rámci své kariéry jste působila také v advokátní kanceláři, která se sportovní praxí zabývá. Jak velký rozdíl je být na „druhé straně barikády“ a dokážete si představit, že byste se tam někdy vrátila?
Kancelář má své plusy: člověk se rychle učí a výkon se měří tvrdě ale férově. Osobně pro mě bylo velmi těžké zvolit, kde zůstat, a proto do budoucna návrat nezavrhuji.
Nedávno jste se v pozici řečníka zúčastnila mezinárodní konference s názvem Women on the Pitch v Praze, pořádané pod záštitou Aegis Law, které byl Právní prostor partnerem. Jaké pro Vás bylo vystoupit na „domácí půdě“ a myslíte si, že je důležité se o aktuálních právních problémech ve sportu bavit i mimo právní prostředí?
Zaprvé bych ráda poděkovala za skvělou organizaci a pozvání. Konference Women on the Pitch se opravdu po všech stránkách povedla a byla aktuální. Téma ženského fotbalu je nesmírně relevantní, právě v roce 2023, kdy proběhlo zatím nejúspěšnějsí Mistrovství světa ve fotbale žen. Z mého hlediska jsou podobné konference zdrojem nových nápadů, otevřením obzorů a vytvářením nových kolaborací – takže absolutně “a must“.
Diskuze k článku ()