Můžete zmínit nějaká zajímavá právní témata či problémy, které se v oblasti energetického práva v poslední době řešily?
Právních témat v energetice je v poslední době poměrně dost. Bezprecedentní události probíhající na Ukrajině mají potenciál zásadním způsobem ovlivnit další směřování energetiky v Evropě a vydaly by na samostatný článek. Zejména plány EU ohledně dekarbonizace budou muset ve větší míře zohlednit realitu zajištění bezpečnosti dodávek. Z pohledu českého se jedná dále například o téma tzv. překompenzace (velmi zjednodušeně se jedná o test ziskovosti zejména solárních elektráren instalovaných v letech 2009 a 2010), které souvisí s podmínkami, za kterých Evropská komise schválila, dle pravidel o veřejné podpoře, systém podpory obnovitelných zdrojů dle původního zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (zákon č. 180/2005 Sb.). Po vzrušených debatách dotčených subjektů a napínavé soutěži na půdě PSP ČR o nejkompromisnější pozměňovací návrh novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, byla v loňském roce přijata novela výše uvedeného zákona, která, mimo jiné, institut překompenzace zavedla. Jedná se a komplexní problematiku, která podle mého názoru bohužel může vyústit v řadu sporných situací a solární sága, která začala v letech 2009 a 2010 tím, že tehdejší regulace podpory obnovitelných zdrojů energie neumožňovala dostatečně pružně reagovat na klesající náklady solárních panelů (což následně vedlo mimo jiné k zavedení solární daně), si pravděpodobně i nadále zachová své výrazné dramatické prvky. Zůstaneme-li u obnovitelných zdrojů, postupně dobíhají trestní kauzy týkající se solárních elektráren instalovaných zejména v roce 2010 a těžiště sporných právních otázek se nyní přesouvá na Energetický regulační úřad do licenčních řízení. Nemohu také opomenout problematiku rostoucích cen energií, krach některých dodavatelů energií a s tím související masivní využití institutu tzv. dodavatele poslední instance. Je zřejmé, že liberalizace trhu s energiemi má i stinné stránky, které je třeba vyvážit účinnější regulací mimo jiné i za účelem přiměřené ochrany koncových zákazníků. V brzké budoucnosti se také naplno projeví ambiciózní cíle tzv. Green Dealu směřujícího k bezuhlíkové ekonomice, což v kontextu probíhajících bojů na Ukrajině vznáší komplikované otázky a ožehavých témat v energetice tedy bude jen přibývat.
Ceny energií rostou. Co je podle Vás důvodem takového růstu? Minulý rok přišla o licenci na prodej energií firma Bohemia Energy. Hraje situace kolem Bohemia Energy v růstu cen roli?
Důvodů nárůstu cen je více a jejich analýza je spíše ekonomickou otázkou, nicméně z dostupných informací se zdá, že jedním z nejvýznamnějších je prudký nárůst ceny plynu na evropském trhu vyvolaný (mimo jiné) zvýšenou poptávkou. Mezi další důvody zřejmě patří rostoucí cena emisních povolenek, a rovněž rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energií. Nárůst cen je tak všeobecný trend a nesouvisí s konkrétním dodavatelem energií. K ukončení činnosti společností ze skupiny Bohemia Energy a jiných dodavatelů nemám bližší informace, nicméně z veřejně dostupných informací lze usoudit, že určitou roli zřejmě hrál přístup těchto obchodníků k řízení rizik, v rámci kterých obchodní model s tak razantním nárůstem cen nepočítal. Pro zákazníky těchto dodavatelů nastalá situace znamenala náhlý přechod do režimu dodavatele poslední instance a strmý nárůst cen způsobený tím, že dodavatel poslední instance musel nakoupit energie pro tyto zákazníky v ten nejhorší možný moment, kdy ceny energií na trhu byly více méně na svém dosavadním maximu. Nárůst cen se tedy zákazníků těchto dodavatelů dotkl dříve (a bohužel skokově), než tomu bylo/bude u zákazníků jiných obchodníků. To platí zejména u zákazníků, kteří měli ceny fixované i na rok 2022. Pozitivním aspektem v této souvislosti je, že režim dodavatele poslední instance sloužící k zajištění kontinuálních dodávek energií zjevně splnil svůj účel. Nicméně, jak jsem uvedl k první otázce, podle mého názoru bude třeba přehodnotit dosavadní energetickou regulaci, neboť na takto dramatický vývoj cen neumí účinně reagovat.
Energetický regulační úřad (ERÚ) každoročně vydává tzv. zásady cenové regulace. Jejich ambicí je podle ERÚ zlepšovat a rozšiřovat služby spotřebitelům. Jakým způsobem tyto zásady ovlivňují ceny energií?
ERÚ může ovlivnit koncové ceny energií jen prostřednictvím jejich regulovaných složek, tj. zejména cen za distribuci a přenos/přepravu elektřiny a plynu, které dohromady tvoří zhruba polovinu koncové ceny, zbytek je cena komodity, která regulovaná není. Regulace cen vždy bude určitý kompromis, neboť je třeba zajistit především bezpečný a spolehlivý provoz energetických sítí, včetně jejich potřebného rozvoje, a zároveň jejich provozovatelům přiměřený zisk. ERÚ má různé nástroje k motivaci provozovatelů k efektivnímu a hospodárnému provozu sítí, takže jejich vhodné (nebo naopak nevhodné) nastavení může ve výsledku (nepřímo, prostřednictvím regulovaných složek) koncové ceny energií ve střednědobém horizontu do určité míry ovlivnit. Lze očekávat, že regulované složky ceny energií budou nadále růst, například proto, že provozovatelé sítí budou muset stále více investovat do jejich rozvoje tak, aby tyto sítě byly schopné distribuovat více obnovitelné energie, což mimo jiné vyžaduje vytvoření akumulační kapacity umožňující splnit poptávku po energiích v obdobích, kdy na přírodních silách závislá energie z obnovitelných zdrojů nebude k dispozici. Dalším důvodem růstu cen zřejmě bude rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie. Role ERÚ v oblasti regulace bude přirozeně významnější. Za zmínku stojí, že v některých evropských zemích je cena energií pro některé skupiny koncových zákazníků regulovaná celá, tedy i včetně ceny samotné komodity. Očekávám, že v nějaké podobě zažijeme návrat k regulaci cen energetických komodit pro zranitelné skupiny zákazníků.
Trh energií, stejně tak jako jiná odvětí, deformují nekalé obchodní praktiky. Setkáváme se s nimi nejen ve spojení s tzv. energošmejdy, zprostředkovateli prodeje energií, ale řeší se také u dodavatelů energií. S jakými nekalými praktikami se můžeme nejčastěji setkat?
S nekalými obchodními praktikami se spotřebitelé mohli setkat v případech tzv. distančně uzavřených smluv, tj. smluv uzavíraných prostřednictvím telefonu, nebo při podomním prodeji. V praxi se lze setkat zejména s případy, kdy spotřebitelé mnohdy z nepozornosti nebo neznalosti uzavřeli smlouvu či zplnomocnili třetí osobu k uzavření smlouvy za velice nevýhodných podmínek. Pod hrozbou smluvních pokut byl pak na spotřebitele vyvíjen tlak, aby v daném smluvním závazku setrvali. Spotřebitelé měli sice právo od smlouvy během 14ti dnů odstoupit, bohužel však ne vždy byli spotřebitelé o tomto právu informováni a v praxi tak často v takových nevýhodných závazcích setrvali. Této praktice by měla zabránit novela energetického zákona, která dává spotřebiteli právo vypovědět závazek ve lhůtě 15ti dnů od zahájení dodávky energií, pokud k uzavření takového smluvního vztahu došlo distančním způsobem. V případě této lhůty se již minimalizuje pravděpodobnost, že by spotřebiteli bez jeho vědomí lhůta marně uplynula. Dále se objevily případy, kdy spotřebitel poskytl zprostředkovateli fakturu za účelem obdržení cenové nabídky, z této faktury byly ale následně užity údaje o spotřebiteli a odběrném místě tak, aby byla za pomocí zfalšovaného podpisu bez vědomí spotřebitele uzavřena nová smlouva o odběru energií. Příkladem další nekalé praktiky mohou být i tzv. falešné fixace, které slibují podobně jako např. u hypoték stabilitu cen po určité časové období, avšak v praxi dodavatele nic nenutí, aby tento svůj závazek dodržel.
Od 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela energetického zákona. Čeho se novela týká a jaké zásadní změny v této oblasti přinesla?
Zásadní změnou je zejména podřazení činnosti zprostředkovatelů pod působnost energetického zákona, zprostředkovatel je tak nově povinen prokázat se spotřebiteli již od prvního kontaktu. S tím souvisí i změna působnosti řešení případných sporů ze spotřebitelských smluv původně z ČOI na ERÚ jakožto specializovaný orgán. Dále novela zavádí povinnosti dodavatelů uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se ceny a obecných podmínek dodávek energií, zároveň pak v případě jednostranné změny cen energií povinnost dodavatele takovou změnu spotřebiteli oznámit adresně a prokazatelným způsobem nejpozději 30 dní před účinností takové změny a zároveň poučit spotřebitele o možnosti vypovědět smlouvu o dodávce energií bez postihu. Je však nutné upozornit, že toto právo může spotřebitel využít pouze v případě, že dodavatel nezvyšuje cenu v návaznosti na zvýšení regulované složky ceny energií. Dále je třeba zmínit možnost spotřebitele bez postihu vypovědět smlouvu o dodávce energií v případě uzavření smlouvy distančním způsobem, a to do 15ti dnů od zahájení dodávky energií, zároveň má spotřebitel právo vypovědět smlouvu o dodávce energií v které je zakotvena možnost prodloužení takové smlouvy bez jeho souhlasu, a to do 20ti dnů před uplynutím sjednané doby, na kterou byla smlouva uzavřena. V neposlední řadě se limitovala maximální doba trvání smlouvy o dodávce energií na dobu určitou, a to na 36 měsíců.
Diskuze k článku ()