Pět otázek pro Jiřího Kokeše
JUDr. Jiří Kokeš, Ph.D. je vedoucím advokátem v Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o. a odborníkem na finanční právo, právo kapitálových trhů a investičních fondů. Kromě toho se specializuje na právní poradenství zejména v oblasti smluvního a korporátního práva, na právo nemovitostí a duševního vlastnictví. S námi se podělil nejen o nejzajímavější dění na finančním trhu, ale třeba také o to, co postrádá v činnosti ČNB.
Co je aktuálně nejzajímavějším tématem v oblasti finančních trhů?
V globálním měřítku to je jistě současná nejistota ohledně finančního zdraví bank, která se dále propisuje do celého finančního trhu. Je v této souvislosti otázkou, nakolik jsou případy Silicon Valley Bank v USA či Credit Suisse ve Švýcarsku ojedinělým selháním či předzvěstí hlubší krize, která se díky dominovému efektu může dotknout, minimálně nepřímo, nás všech.
Vzhledem k tomu, jak minimálně v Evropě je regulace bank robustní včetně např. přísných kapitálových požadavků, bych situaci ale tak černě neviděl. Pokud regulátoři zareagují na případné výkyvy včas a smysluplně, není důvod k obavám.
Co česká legislativa, jaké změny se aktuálně připravují, co se chystá?
Osobně považuji za velký posun připravovanou změnu vymezení investičního nástroje v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, který bude rozšířen i o kryptoaktiva, resp. přesněji řečeno, o nástroje vydané pomocí technologie distribuovaného registru.
Dopadem této změny mimo jiné bude, že investiční služby poskytované ohledně kryptoaktiv budou na rozdíl od současného stavu podléhat těžkotonážní finanční regulaci se všemi důsledky s tím souvisejícími. Je možné v této souvislosti očekávat určité pročištění krypto trhu na straně jedné, na straně druhé přesun některých subjektů do šedé a černé zóny.
A co v rámci evropské legislativy, můžeme i v tomto směru očekávat nějaké změny?
Co se týče EU regulace, tak velké změny lze očekávat v souvislosti s nařízeními MiCA, DORA a nařízením o poskytovatelích služeb skupinového financování (crowdfundingu).
Z uvedeného je zřejmé, že kdokoli, kdo se se pohybuje v oblasti finanční regulace, se opravdu nenudí.
Nějakou dobu jsi působil v ČNB a můžeš tak srovnávat pohled regulátora s pohledem účastníka trhu, resp. jeho advokáta. Je něco, co v činnosti ČNB postrádáš?
Považuji za nešťastné, že ČNB není více otevřená ve vztahu k účastníkům trhu. Přitom je plná skutečných odborníků, kteří své práci rozumí, v rámci svých specializací jsou špičkami v ČR a rozhodně mají co říct. Myslím, že by si ČNB ušetřila spoustu práce, pokud by se na trh dostávalo více Q/A, stanovisek či vyjádření k aktuálním regulatorním otázkám.
Otevřenosti dle mého názoru nepomohla ani nová politika ČNB ohledně tzv. kvalifikovaných dotazů. Současná pravidla účastníky trhu od podání dotazu spíše odrazují, což je škoda pro obě strany. Účastník trhu si není jistý, jak postupovat, byť by rád postupoval řádně a v souladu se zákonem a ČNB se ochuzuje o praktické vhledy do reality finančního trhu.
Vím, že vedle výkonu advokacie též učíš na ČVUT. Jak vnímáš tuto zkušenost?
Ano, v rámci Masarykova ústavu ČVUT mám na starosti výuku základů práva a finančního práva. Svoji dosavadní zkušenost vnímám velmi pozitivně – je osvěžující dostat se mimo právnickou bublinu, alespoň na dvě hodiny týdně… Větší část studentů už pracuje, má své firmy či obchoduje na investičních platformách, takže mají praktický vhled, který, obávám se, na právnických fakultách chybí. Nutnou teorii tak můžeme rovnou propojit s praxí, což je skvělé.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.



