Úvod
Zároveň s tím byl spuštěn i celý systém jednotné patentové ochrany (dále jen „UPP“) v Evropské unii. V platnost od tohoto data vstoupila mezivládní Dohoda o Jednotném patentovém soudu (dále jen „UPCA“), podepsaná dne 19. února 2013, kterou se zřizuje UPC, soud společný pro smluvní členské státy EU, a začala se uplatňovat dvě nařízení EU schválená v roce 2012, kterými se provádí posílená spolupráce v oblasti jednotné patentové ochrany a zavádí jednotný patent. Ty spolu tvoří tzv. patentový balíček, jehož cílem bylo vytvoření jednotného patentového systému v EU. V platnost rovněž vstoupil sekundární právní rámec Evropské patentové organizace (dále jen „EPO“) pro jednotný patent, zejména Pravidla týkající se jednotné patentové ochrany, která formálně pověřují Evropský patentový úřad (dále jen „EPÚ“) správou jednotného patentu. Je tedy vhodná chvíle pro ohlédnutí za prvním rokem fungování celého systému.[3][2][1]
Jednotná patentová ochrana
Obecně o systému
Nový evropský patent s jednotným účinkem (dále jen „jednotný patent“) doplňuje a posiluje stávající evropský patentový systém a tím, že umožňuje získat jednotnou patentovou ochranu ve všech zúčastněných členských státech EU, nabízí zjednodušenou cestu k jednotné a územně široké patentové ochraně. Zároveň snižuje její náklady, výrazně omezuje administrativní zátěž a zlepšuje úroveň patentové ochrany.
Výhodou jednotného patentu, oproti „klasickému“ evropskému patentu, je zejména to, že odpadá nutnost validace v určených státech, v jejímž rámci je nutné u úřadů průmyslového vlastnictví určených států zaplatit poplatek a, až na výjimky, podat překlad patentového spisu do úředního jazyka příslušného státu․ Posléze odpadá i nutnost platit udržovací poplatky všude tam, kde byl evropský patent validován.
Uživatelé mají nyní možnost po udělení evropského patentu podat přímo u Evropského patentového úřadu žádost o jednotný účinek a následně poměrně snadno získat jednotnou ochranu pro území těch zúčastněných členských států EU, které již UPCA ratifikovaly. Jednotný patent má jednotnou povahu, což znamená, že poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. V důsledku toho může být takový patent omezen, převeden nebo zrušen pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Licenci je však možné poskytnout i jen pro území některých zúčastněných členských států.
Jednotná patentová ochrana se týká vždy pouze území těch zúčastněných členských států EU, ve kterých nabyla Dohoda o Jednotném patentovém soudu účinnosti ke dni, kdy Evropský patentový úřad zapsal jednotný účinek. Územní působnost uděleného jednotného patentu zůstane stejná po celou dobu jeho platnosti a nebude se rozšiřovat na další členské státy EU, které dohodu ratifikují poté, co Evropský patentový úřad zapsal jeho jednotný účinek, nebo se následně zapojí do posílené spolupráce. Pro ostatní smluvní státy Evropské patentové úmluvy (dále jen „EPC“), kterých se jednotný účinek netýká, zůstává zachován dosavadní režim. Je tedy třeba v nich patenty validovat a platit zde národní udržovací poplatky.
Přihlašovatel, který chce získat patentovou ochranu v Evropě, může nově kombinovat jednotný patent s klasickým evropským patentem, který se bude validovat v těch evropských smluvních státech EPC, které nejsou územně zahrnuty do jednotného patentového systému. Jedná se o následující země:
- Albánie, Černá Hora, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko, San Marino, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie – nejsou členskými státy EU.
- Španělsko a Chorvatsko jsou sice členskými státy EU, ale neúčastní se posílené spolupráce v oblasti jednotné patentové ochrany.
- Česko, Irsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Řecko a Slovensko jsou sice členskými státy EU účastnícími se posílené spolupráce, ale nemají dosud ratifikovanou UPCA nebo k ní zatím nepřistoupily.
Do systému je nyní zapojeno 18 členských států EU (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko). Rumunsko se do systému zapojilo od 1. září tohoto roku, tři měsíce po uložení ratifikační listiny u Generálního sekretariátu Rady EU. Irsko, které původně avizovalo, že v červnu u příležitosti voleb do Evropského parlamentu uspořádá referendum o změně ústavy související s přistoupením k UPCA, svoje plány změnilo a referendum zatím odložilo. Takto získaný čas chce využít ke zvyšování povědomí o výhodách zapojení do UPP.
Česká republika dohodu v roce 2012 podepsala, ale na základě závěrů Studie o dopadech případného zavedení patentového balíčku na ČR z roku 2017 s ratifikací zatím vyčkává. Studie ve svých závěrech doporučuje nejprve, obdobně jako v jiných členských státech, provést kontrolu ústavnosti Ústavnim soudem a po zahájení činnosti soudu sledovat potenciální rizika pro naše uživatele. Mezi ta patří obava z masivního nárůstu počtu patentů v ČR a ohrožení českých podniků, kdy zejména malé a střední podniky věnují patentové ochraně malou pozornost, a dále obava z vysokých soudních poplatků a neúměrně vysokého stropu náhrady soudních výdajů, které bude muset hradit vlastníkovi patentu neúspěšná strana ve sporu. Podporu doporučení studie odložit ratifikaci dohody vyjádřili také zástupci externích partnerů.[4]
Jednotný patent tak sice na území ČR neplatí, uživatelé z ČR však o něj mohou žádat s tím, že udělený jednotný patent se bude týkat území těch zúčastněných členských států EU, které dohodu ratifikovaly.
UPP v číslech
Na stránkách Evropského patentového úřadu je k dispozici denně aktualizovaný přehled žádostí o jednotný účinek a zápisů jednotných patentů. Interaktivní zobrazení, které je k dispozici pouze v angličtině, poskytuje informace o sídle majitelů patentů, stavu a vývoji jejich žádostí o jednotný účinek, technologických oblastech (podle mezinárodního patentového třídění - dále jen „MPT“), kterých se jejich patenty týkají, a také o jazyku, ve kterém byly jejich evropské patenty zveřejněny a do kterého byly následně přeloženy. Celkem bylo od spuštění systému do konce července podáno přes 32 500 žádostí o jednotný účinek a přes 31 000 jednotných patentů bylo zapsáno. Téměř 1 500 žádostí se projednává, 37 žádostí bylo vzato zpět a 33 bylo zamítnuto. Co se týče míry využití, tedy podílu obdržených žádostí o jednotný účinek ve vztahu k uděleným evropským patentům, ta činila za rok 2023 17,5 %, ke konci července celkově 19,8 % a za rok 2024 24,4 %. Celkově téměř dvě třetiny (64,3 %) žádostí pochází ze smluvních zemí EPC, nejvíce z DE (19 %). Z ČR bylo celkem podáno 84 žádostí, 81 jednotných patentů již bylo uděleno a 3 se projednávají. Malé a střední podniky a výzkumné instituce tvoří 43,1 % přihlašovatelů z Evropy. Průměrně je denně podáváno 100 žádostí o zápis jednotného účinku.[5]
Z technologických oblastí jsou ke konci července celkově nejvíce zastoupeny zdravotnické technologie (12 %), stavební inženýrství (5,6 %), měření (5,4 %), doprava (5,3 %), digitální komunikace (5,2 %), ostatní speciální zařízení (5,1 %), manipulace (3,9 %) a farmaceutika (3,7 %).
Je tedy zřejmé, že systém byl uživateli přijat kladně a je o něj velký zájem, a to i mezi malými a středními podniky, univerzitami a veřejnými výzkumnými institucemi. Téměř každý čtvrtý udělený evropský patent od spuštění systému má jednotný účinek. Přibližně dvě třetiny jednotných patentů pochází z EU. Systém jednotného patentu tak již v prvním roce své existence překonal původní očekávání. Velký zájem o jednotné patenty je nejen v členských státech EU, které se systému účastní, ale i v ostatních státech Evropy i celého světa. Největší počet jednotných patentů pochází z členských států EPO (64,2 %), následně z USA (16,1 %), Číny (6,0 %), Japonska (3,8 %) a Korejské republiky (3,3 %).
UPC
Obecně o soudu
Jednotné, a tím i snazší, je tedy od 1. června 2023 nejen získání jednotného patentu, ale zároveň i jeho zrušení. Spory týkající se jednotných patentů, a to ve vztahu jak k jejich platnosti, tak i k jejich porušování řeší Jednotný patentový soud. Jeho výlučná pravomoc se však nevztahuje jen na evropské patenty s jednotným účinkem, ale také na evropské patenty, validované ve smluvních státech UPCA, pro něž nabyla dohoda platnosti a v nichž je tento patent platný. Vztahuje se také na dodatková ochranná osvědčení vydaná pro výrobky chráněné takovými evropskými patenty a evropské patentové přihlášky s vyznačením smluvních států UPCA, které nebyly vyřízeny ke dni vstupu této dohody v platnost nebo byly podány po tomto dni. Hlavními cíli zřízení UPC je zvýšení právní jistoty týkající se vymáhání těchto patentů a obrany proti neoprávněným nárokům nebo zrušením těchto patentů.
Jednotný patentový soud se skládá ze soudu prvního stupně s ústřední komorou a dalších místních nebo regionálních komor, odvolacího soudu a soudní kanceláře. Ústřední komora má pravomoc rozhodovat v řízeních o zrušení a místní nebo regionální komory mají pravomoc rozhodovat v řízeních o porušení v závislosti na místě porušení. V případě neexistence místní nebo regionální komory má pravomoc v těchto řízeních ústřední komora.
Ústřední komora má sídlo v Paříži, projednává všechny případy týkající se patentů v třídách B (provádění operací, doprava), D (textil, papír), E (stavebnictví), G (fyzika) a H (elektřina) MPT, jakož i všechny případy týkající se patentů s SPC ve třídách A nebo C. Další sekce sídlí v Mnichově.Zde se projednávají patenty ve třídách F (mechanika, osvětlení, topení, zbraně a práce s trhavinami) a C (chemie, hutnictví), včetně některých léčiv a patentů týkajících se peptidů a nukleových kyselin a také genetického inženýrství, nikoli však patentů s SPC, které spadají do pravomoci pařížské ústřední komory. Od 27. června tohoto roku začala také fungovat sekce se sídlem v Miláně, která projednává případy týkající se patentů ve třídě A (předměty lidské potřeby), kam spadá mimo jiné i většina léčiv, s výjimkou patentů s SPC, která spadají do pravomoci pařížské ústřední komory. Místní komory mají zřízené Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo (4 pobočky), Nizozemsko, Portugalsko a Slovinsko. Regionální komora je jedna, Severská a pobaltská, a je společná pro Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Švédsko. Odvolací soud a soudní kancelář sídlí v Lucemburku.
Dohoda o jednotném patentovém soudu počítá také se zřízením patentového mediačního a rozhodčího střediska se sídly v Lublani a Lisabonu. Středisko má nabízet podporu při řešení sporů týkajících se“klasických“ evropských patentů a jednotných patentů. Středisko zatím svoji činnost nezahájilo, na jeho zprovoznění se intenzivně pracuje.
V číslech
U první instance UPC bylo od počátku jeho činnosti do konce června 2024 podáno celkem 411 žalob, a to 155 žalob týkajících se porušování patentových práv a 179 protinávrhů na zrušení, které vycházejí ze 73 individuálních žalob pro porušení. Dále bylo podáno 33 žádostí o předběžné opatření, zajištění důkazů nebo nařízení kontroly, 1 návrh na náhradu škody, 1 žádost o prohlášení o neexistenci protiprávního jednání a 40 žalob na zrušení. Co se týče distribuce případů, počet případů napříč komorami soudu roste, nejvíce jich je u místních komor v Německu (Mnichov 152, Düsseldorf 58, Mannheim 55 a Hamburg 26). Jediná místní komora, která zatím nemá žádný případ, je místní komora ve Slovinsku. Z jazyků řízení je nejčastěji použita angličtina (48 %) následovaná těsně němčinou (46 %), dohromady přes 90 % případů, z ostatních jazyků pak francouzština (2 %), italština (2 %) a nizozemština (2 %). Byly již podány i žádosti o změnu jazyka. Nejvíce žalob bylo dosud podáno na porušování patentových práv ve třídě H (elektřina - 50 případů), ve třídě A (lidské potřeby - 30 případů), třídě B (průmyslové techniky, doprava - 21 případů) a třídě G (fyzika - 19 případů).
Narůstá také počet odvolání u odvolacího soudu UPC. Ten obdržel 3 odvolání věcného charakteru, 20 odvolání na změnu jazyku a proti příkazům vydaným soudem a 48 odvolání je procesních. Odvolací soud rovněž obdržel dvě žádosti o provedení diskrečního přezkumu, šest žádostí o přiznání odkladného účinku a 19 žádostí o nařízení urychlení odvolacího řízení. Byla rovněž podána jedna žádost o obnovu řízení.
I v případě UPC čísla ukazují, že uživatelé novému systému důvěřují a mají o řízení před tímto soudem zájem. Soud má za sebou slibný začátek. Během prvního roku jeho fungování byla zatím vydávána především rozhodnutí o návrzích na předběžná opatření. Proti některým z těchto rozhodnutí bylo podáno odvolání a probíhají nebo budou probíhat odvolací řízení, což znamená, že v těchto věcech ještě soud nevyřkl poslední slovo. Na řadu nyní přicházejí také hlavní řízení ve věcech samých týkající se podání z počátku fungování soudu. Měla by tak být vydána rozhodnutí o řadě věcných otázek, včetně toho, jak bude UPC posuzovat patentovatelnost, výklad nároků a porušení práv. Bude samozřejmě ještě nějakou dobu trvat, než bude o těchto věcech rozhodnuto i odvolacím soudem.
Lze očekávat, že počet případů, které bude UPC řešit, bude i nadále růst, zejména v návaznosti na narůstající množství judikatury, která bude k dispozici potenciálním uživatelům systému. Ti ji tak budou mít možnost prostudovat a posoudit. Čas ukáže, zda si UPC a jeho soudci dokáží udržet dosavadní efektivitu.
Obecně jsou uživatelé s fungováním UPC spokojeni. Během prvního roku své činnosti se však UPC potýkal také s řadou obtíží technické povahy spojených především se systémem správy případů (CMS), které uživatelům komplikovaly práci. V červenci tohoto roku byla proto v oblasti IT navázána spolupráce s EPO a očekává se, že by ke konci druhého roku fungování UPC mělo být dosaženo úplné funkčnosti systému CMS. To by mělo uživatelům přinést výrazné usnadnění při práci s tímto systémem. Průběžně se rovněž úspěšně řešily různé organizační problémy. Přes všechny tyto neduhy se však ukazuje, že se příslib, že soud bude poskytovat účinný a vyvážený systém pro řešení patentových sporů, se zatím daří v převážné míře plnit.
Závěr
Je třeba zdůraznit, že i když Česká republika Dohodu o Jednotném patentovém soudu neratifikovala, neznamená to, že by naši uživatelé neměli možnost získat jednotný patent nebo že by se na ně nevztahovala pravomoc UPC. Jak již bylo uvedeno výše, pravomoc Jednotného patentového soudu by měla usnadnit vymáhání patentu zatím v osmnácti zemích najednou, na druhou stranu je zde však riziko, že patent může být ve všech těchto zemích také naráz zrušen. Tento počet by se měl do budoucna ještě zvýšit o státy, které dohodu zatím neratifikovaly.
Pro zájemce je na stránkách ÚPV k dispozici český překlad Průvodce jednotným patentem, vydaný Evropským patentovým úřadem, který poskytuje uživatelům přehled o tom, jak získat jednotný patent. Příručka se rovněž zabývá postupy souvisejícími s jednotnými patenty, například postupy, které je třeba dodržovat v rámci systému náhrad nákladů na překlad nebo při zápisu prohlášení o nabídce licence, a nabízí také přehled pravidel pro placení udržovacích poplatků za jednotné patenty.
Zdroje:
https://www.epo.org/en/applying/european/unitary
https://www.unified-patent-court.org/en
Zdroj: Průvodce jednotným patentem
https://www.epo.org/applying/european/unitary/unitary-patent/unitary-patent-guide.html.
Dohoda o Jednotném patentovém soudu, Úřední věstník EU C 175, 20. 6. 2013, str. 1.[1]
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, Úřední věstník EU L 361, 31. 12. 2012, str. 1) a Nařízení Rady (EU) č. 1260/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu, Úřední věstník EU L 361, 31. 12. 2012, str. 89.[2]
Prováděcí předpis k jednotné patentové ochraně, přijatý rozhodnutím užšího výboru správní rady Evropské patentové organizace dne 15. prosince 2015 a naposledy pozměněný rozhodnutím užšího výboru správní rady ze dne 23. března 2022 (zveřejněno v Úředním listu EPÚ dne 29. 4. 2022 pod číslem A41).[3]
Které UPCA zatím neratifikovaly.[4]
Údaje k 31. 7. 2024 https://www.epo.org/en/about-us/statistics/statistics-centre#/unitary-patent).[5]
Diskuze k článku ()