Právní výzvy Green Dealu
Platforma Rozumné právo: Česko musí zintenzivnit přípravu na změny a zohlednit závazky vyplývající ze Zelené dohody (tzv. Green Deal) i v právní oblasti.
V poslední době jsou stále více diskutovány závazky a výzvy vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu[1], základní rozvojové unijní strategie, pro členské státy Evropské unie. Dlouhodobý rozpočet EU a Plán EU na podporu oživení ekonomiky[2] počítá s tím, že investice do evropské ekonomiky, zasažené v posledním období pandemií, budou směřovány z podstatné části právě do opatření na podporu environmentální udržitelnosti, zejména na snižování emisí pomocí nástrojů Zelené dohody, a do rozvoje digitálního věku. Platforma Rozumné právo si je vědoma komplexity tématu Zelené dohody i svých omezených možností jej přesně právně pojmout, zejména s ohledem na jeho věcnou složitost, rozsah dotčených oblastí a citlivost. Nepřísluší jí komentovat politickou či environmentální potřebnost Green Dealu, ale bere jej jako skutečnost, z níž plynou právní výzvy, které je třeba vzít na vědomí a zohlednit v právním řádu ČR. Dle jejího názoru je každopádně třeba v České republice zintenzivnit právní podporu pro přípravu ekonomiky na změny, které budou s implementací Zelené dohody nutně spojeny ve středně- a dlouhodobém hledisku s ohledem na rozvojové výzvy Evropské unie směřující k tzv. udržitelnosti (enviromentální, sociální a hospodářské). Je nutné vytvořit vhodné podmínky pro české podnikatele, pokud chtějí uspět na vnitřním trhu, a zároveň změny vyvážit účinnými sociálními opatřeními (spravedlivý přechod).
Doporučení:
- K naplňování závazků Zelené dohody by měl být určen centrální orgán státní správy, coby součást vlády nebo jí přímo podřízený; přes tuto centrální úroveň je třeba zajistit koordinaci napříč jednotlivými rezorty, například ustanovením koordinátora v jednotlivých dotčených rezortech (na ministerstvech), který bude vybaven potřebnou pravomocí a odpovědností v rámci daného rezortu.
- Naplňování Zelené dohody je třeba promítnout do závazků veřejnoprávních institucí, státem řízených organizací či státem vlastněných společností; tyto instituce budou postupovat s řádnou péčí, pouze pokud jejich postupy budou v souladu se závazky Zelené dohody. To by se mělo týkat jejich běžného provozu, veřejných investic i činností v jakýchkoliv jiných svěřených agendách.
- Je třeba zanalyzovat a legislativně promítnout intenzivnější podporu udržitelných řešení (daně, příplatky / bonusy, příp. též sankce), vytvořit příznivé podmínky pro výzkum a implementaci inovativních řešení, rozvoj obnovitelných zdrojů a prevenci vzniku odpadu a jeho zpracování, a urychlit identifikaci a odstranění překážek pro jejich rozvoj v praxi (např. regulace znovuvyužití odpadů, zálohování, označování výrobků a obalů, právo na opravu výrobků, prosazování rozšířené záruky výrobců (EPR) včetně ekomodulace do dalších oblastí, regulace komunitní energetiky apod.).
- Je důležité, aby pravidla čerpání z příslušných dotačních programů byla jasná, přehledná a jednoduchá, a čerpání dotací bylo přístupné a spolehlivé i pro malé a střední podniky. Podmínky dotačních programů musí odpovídat účelu a smyslu Zelené dohody. Postoj kontrolních orgánů musí být pro příjemce dotací předvídatelný.
- Cíle Zelené dohody lze podpořit stanovením základních povinností v právních předpisech upravujících stavební, zemědělské, zakázkové či živnostenské právo, jakož i v předpisech upravujících hospodaření státu, samospráv a dalších veřejných institucí.
- Udržitelnost klimatu a využívání přírodních zdrojů a celkově zajištění kvalitních životních podmínek i pro budoucí generace je natolik zásadní téma, že je na místě zvážit zahrnutí závazku republiky (vlády, státu a obcí) k této ochraně formou ústavního zákona.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



