„Za chodníky, stejně jako za silnice, odpovídá vlastník pozemní komunikace – tedy obec, město nebo kraj. A po nich je pak možné újmu v případě vzniklé škody vymáhat,“ říká Martin Škorík z pojišťovny D.A.S. právní ochrana. Samotný pád ale automaticky neznamená, že někdo za zranění odpovídá.
Jenom pád nestačí
Uklouznutí na chodníku patří k nejčastějším zimním úrazům, nárok na náhradu škody ale vzniká jen tehdy, pokud bylo místo zanedbané a mělo být udržované. Rozdíl je například mezi krátce namrzlým chodníkem po nočním sněžení a frekventovaným úsekem, který zůstal delší dobu bez posypu.
Zohledňuje se také chování chodce. „Aby byl nárok oprávněný, musí se chodec chovat podle běžných pravidel. To znamená mít vhodnou obuv a chodit opatrně,“ upozorňuje Martin Škorík. Posuzuje se proto i to, zda člověk zbytečně nespěchal nebo se nepohyboval místem, které bylo zjevně rizikové.
Nejen chodníky, ale i schody a vstupy
Řada úrazů se nestává přímo na chodníku, ale na schodech u vchodů, rampách nebo parkovištích. Právě zde bývá klíčové, komu místo patří. Mnohé plochy působí jako veřejné, ve skutečnosti ale spadají pod odpovědnost konkrétního vlastníka či provozovatele, například obchodního centra nebo bytového domu. Podle toho se pak určuje, na koho se nárok uplatňuje.
Zvláštní kategorií jsou úrazy způsobené sněhem nebo ledem padajícím ze střech, říms nebo okapů. V těchto případech se neřeší stav komunikace, ale to, zda vlastník nemovitosti splnil povinnost zajistit bezpečnost okolí domu. Škoda se pak obvykle řeší z pojištění odpovědnosti vlastníka, i zde je ale klíčová dokumentace události.
Úrazy při zimních sportech jako bruslení na veřejném kluzišti mají jiný právní rámec než pády na chodníku. Ve většině případů nejde o cizí zavinění, ale o běžné sportovní riziko, a náhrada se řeší z vlastního úrazového pojištění. Pokud ke zranění dojde vinou jiné osoby, například při srážce, může se situace řešit i přes její pojištění odpovědnosti.
Klíčovou roli hraje čas
Zimní nehody mají jednu společnou nevýhodu – stopy mizí velmi rychle. Chodník se posype, napadne nový sníh, schody se uklidí. Bez důkazů pak často zůstane jen tvrzení proti tvrzení.
Proto je důležité, pokud to zdravotní stav dovolí, místo úrazu co nejdříve zdokumentovat, zaznamenat čas a přesné místo, zajistit svědky a navázat lékařským ošetřením v časové souvislosti. „Je potřeba doložit, že jste se zranili pádem na konkrétním místě a celou událost dostatečně prokázat,“ uzavírá Martin Škorík.
Právě rychlá reakce často rozhoduje o tom, zda má odškodnění reálnou šanci, nebo zůstane jen nepříjemnou zkušeností.
Diskuze k článku ()