Nově přijatý zákon o zákazu prodeje o státních svátcích

Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě („Zákon“) byl podepsán prezidentem republiky dne 7. 7. 2016 a koncem července byl vyhlášen ve sbírce zákonů. Účinnosti nabude 1. října 2016.

Dle Zákona se jmenovitě jedná o těchto osm dnů, kdy bude prodej zakázán či omezen:

• 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok,
• Velikonoční pondělí,
• 8. květen – Den vítězství,
• 28. září – Den české státnosti,
• 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu,
• 25. prosinec – 1. svátek vánoční,
• 26. prosinec – 2. svátek vánoční,
• 24. prosinec – Štědrý den od 12.00 hodin do 24.00 hodin.

Zákon se vztahuje především na prodejní dobu velkoobchodních a maloobchodních prodejen, dále také na prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení ke sběru a výkupu odpadů (bez ohledu na velikost prodejní nebo výkupní plochy).

Z tohoto zákazu však existuje celkem šest výjimek a zákaz prodeje během stanovených dní tak neplatí pro:

• prodejny, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m² ,
• čerpací stanice s palivy a mazivy,
• lékárny,
• prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích,
• prodejny ve zdravotnických zařízeních,
• maloobchod a velkoobchod v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Dá se tedy očekávat, že například v rámci obchodních center bude v uvedených dnech docházet k situaci, kdy řada prodejen bude muset mít zavřeno, zatímco prodejny, které spadají pod uvedené výjimky, budou otevřené.

V souvislosti s textem Zákona se nabízí otázka, jakým způsobem definovat „prodejní plochu“ prodejny. Přestože Zákon žádné bližší vysvětlení nedává, za rozumnou pova- žujeme takovou definici, podle které by se za prodejní plochu měla považovat pouze hrubá podlažní plocha, kde při prodeji zboží dochází ke kontaktu se zákazníkem, nikoli tedy sklady, komunikace, související administrativní plochy ani nezbytná příslušenství apod.

Za porušení zákazu prodeje během stanovených státních a ostatních svátků hrozí podnikateli sankce ze strany České obchodní inspekce, a to ve výši až 1 milion korun, resp. 5 milionů korun v případě opakovaného porušení zákazu.

Zákonodárce si touto novou úpravou klade za cíl regulovat, resp. zakázat prodej v určené státní svátky a ostatní svátky. Za důvody přitom v důvodové zprávě uvádí pozitivní sociální dopady, především sladění pracovního a rodinného života, protože v současnosti se zaměstnanci pracující ve svátek nemohou věnovat své rodině či koníčkům.

V rámci důvodové zprávy se zákonodárce zabývá také hospodářskými dopady Zákona, kdy hodnotí pozitivně dopad této úpravy zejména na malé a střední podnikatele, neboť Zákon nepřímo omezí konkurenci velkých podnikatelů – je proto zcela pochopitelné, že zákaz prodeje v uvedené státní svátky je nejvíce odmítán ze strany velkých obchodních řetězců. Za pozitivní zákonodárce považuje také mzdové úspory a režijní náklady v době, kdy budou prodejny zavřeny. V době zákazu prodeje je očekáván nárůst příjmů v oblasti turismu a služeb poskytovaných v oblasti volnočasových aktivit.