Kontrolní rada České advokátní komory

Kontrolní rada je kontrolním orgánem a jedním z jejích hlavních úkolů je dohled nad dodržováním zákona zákona o advokacii a dalších předpisů.

advokátní koncipient, Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář

Tímto příspěvkem autor pokračuje v cyklu článků týkajících se České advokátní komory (dále jen „ČAK“ nebo „Komora“). Dnešní článek pojednává o jednom z orgánů Komory, a to kontrolní radě. Kontrolní rada je kontrolním orgánem a jedním z jejích hlavních úkolů je dohled nad dodržováním zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“) a dalších předpisů.

ČAK je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů, přičemž se jedná o právnickou osobu sui generis. Vzhledem k tomu, že Komora nemůže sama jednat, musí mít organizační strukturu, jež se projevuje vytvořením orgánů a členové těchto orgánů rozhodují za právnickou osobu. Kontrolní rada je dle § 41 odst. 1 písm. d) zákona o advokacii jedním z těchto orgánů a mezi další orgány dále patří sněm, představenstvo, kárná komise, odvolací kárná komise, zkušební komise a předseda Komory.

Činnost, organizace a vnitřní struktura kontrolní rady je upravena zákonem o advokacii, vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., advokátní kárný řád (dále jen „kárný řád“), organizačním řádem Komory a opatřením Komory proti praní špinavých peněz (dále jen „stavovský předpis o AML“). 

Kontrolní rada je kolektivní orgán Komory a její členové se volí sněmem z řad advokátů. Skládá se ze 70 osob a jejím členem může být pouze advokát s pasivním volebním právem. Z uvedeného vyplývá, že do řad kontrolní rady nemůže být zvolen advokátní koncipient, usazený advokát, anebo advokát s pozastaveným členstvím. Kontrolní rada ze svého středu volí předsedu kontrolní rady a místopředsedy. Role předsedy kontrolní rady je důležitá, jelikož v souladu s kárným řádem předseda vystupuje jako kárný žalobce. Tedy veškerá kárná řízení vůči advokátům nebo advokátním koncipientům jsou formálně zahájena na základě kárné žaloby podané předsedou.    

V souladu se zákonem o advokacii je stěžejní činností kontrolní rady dohled nad dodržováním zákona o advokacii, zvláštních právních předpisů (např. o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), jakož i stavovských předpisů. Kontrolní rada dohlíží nejenom na to, aby výše uvedené předpisy dodržovali advokáti (resp. advokátní koncipienti), ale i jiné orgány Komory a taktéž zaměstnanci Komory. Z tohoto vyplývá i právo a povinnost kontrolní rady vystupovat jako kárný žalobce. Dále kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zákonem o AML. O výše uvedených činnostech má běžná advokátní obec dosti široké povědomí, jelikož tato činnost se jich přímo dotýká, avšak existuje ještě jedna vcelku důležitá funkce kontrolní rady, o které se příliš nemluví. Kontrolní rada má zákonem danou pravomoc pozastavit účinnost rozhodnutí představenstva nebo jiného opatření, a to včetně stavovského předpisu.

Dále bych se chtěl zaměřit na činnost kontrolní rady v oblasti kárného řízení. Kárná pravomoc nad osobami zapsanými v seznamech vedených Komorou je jedním ze základních znaků stavovských organizací. V případě, že by Komora neměla pravomoc vynucovat po svých členech povinnost dodržovat stavovské předpisy, resp. nemohla členy trestat za jejich nedodržování, ztrácel by se smysl existence Komory jakožto samosprávné stavovské organizace. 

Jak již bylo uvedeno výše, předseda kontrolní rady je kárným žalobcem, tedy nelze vést kárné řízení aniž by předseda podal kárnou žalobu. Samozřejmě samotnou přípravu kárné žaloby a výkon kárného žalobce přímo v kárném řízení nevykonává předseda, ten deleguje své pravomoci na členy kontrolní rady, kteří i připravují jednotlivé kárné žaloby.  

Kontrolní rada má povinnost jednat ex offo, není tedy rozhodné, jakým způsobem se dozví o možném nedodržování zákona či jiných předpisů ze strany advokáta. V případě, že má podezření, že by jednání advokáta mohlo naplňovat znaky kárného proviněni, má povinnost takové jednání prověřit. Skutečnost, že by se advokát mohl dopustit kárného provinění, se kontrolní rada může dozvědět na základě podnětu, stížností od klienta nebo i od jiného advokáta. Následně je hlavním úkolem kontrolní rady prověření a posouzení, zda je stížnost relevantní a opodstatněná. Na základě zjištěných poznatků dále rozhodne, že stížnost je buď neopodstatněná, či naopak rozhodne, že stížnost je oprávněná a podá kárnou žalobu.

Zákon o advokacii dává kontrolní radě nástroje, aby mohla posoudit opodstatněnost stížností. Dle § 46 odst. 4 zákona o advokacii jsou advokáti povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb. Tato pravomoc kontrolní rady vzbuzovala rozporuplné reakce a následně se tímto ustanovením zabýval Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/2000. V uvedeném nálezu Ústavní soud ČR dospěl k závěru, že tato pravomoc kontrolní rady není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. V souladu se závěrem Ústavního soudu ČR „nejedná se o donucování kárně obviněného sám sebe usvědčovat, nýbrž o nucené zajištění věcných důkazů, byť proti vůli kárně obviněného“.

Když se podíváme na statistiku rozhodování kontrolní rady ČAK, zjistíme, že v posledních letech se rapidně zvedl počet stížností, o kterých rozhodla kontrolní rada, avšak počet podaných kárných žalob je naopak nižší. V letech 2009 až 2011 bylo v průměru rozhodnuto o 817 stížnostech, přičemž jako o nedůvodných stížnostech bylo v průměru rozhodnuto o 653 stížnostech. Z celkového průměrného počtu rozhodnutí kontrolní rady za období 2009 až 2011 skončilo rozhodnutím o kárné žalobě 163 případů, tedy zhruba 20 % všech rozhodnutí kontrolní rady se zabývala kárná komise. Pokud vezmeme statistiku za období 2016 až 2018 zjistíme, že v průměru kontrolní rada rozhodla o 1 007 stížnostech, přičemž kárné žaloby byly podány v průměru ve 139 případech. Z uvedeného vyplývá, že v letech 2016 až 2018 skončilo podáním kárné žaloby méně jak 14 % všech stížností. 

Závěrem lze říci, že počet stížností na advokáty se v posledních letech zvýšil, avšak samotný počet kárných žalob se naopak procentuálně výrazně snížil. V období od roku 2009 až 2011 skončilo kárnou žalobou téměř 20 % všech stížností podaných na advokáty, ale v období od roku 2016 až 2018 to již bylo méně než 14 %. Je otázkou, co vedlo ke zvýšení počtu stížností na advokáty. Důvodem mohl být neustále se zvyšující počet advokátů zapsaných v Komoře, avšak v takovém případě by nemělo dojít k takovému razantnímu procentuálnímu poklesu kárných žalob. Samozřejmě je možné, že se jedná o anomálii a více budeme moci zjistit až budou zveřejněny úplné statistiky za období mezi léty 2019 až 2021. 



Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články