Zákonná úprava
V první řadě je důležité uvést, že obchodem dle AML zákona není pouze obchodní transakce, tradičně chápaná jako dohoda dvou a více osob o poskytnutí služby či o nakládání s majetkem, ale i jiná skutečnost uvedená v tomto zákoně. Podezřelým obchodem je tedy jednak obchod ve smyslu § 4 odst. 1 a 2 AML zákona, který je uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, či že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu. Legalizací výnosů z trestné činnosti se pak pro účely AML zákona rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem. Příkladem takového jednání je situace, kdy osoba získá jeden milion korun z nelegální činnosti. Tuto sumu pak rozdělí na částky po 50 000 Kč a každou vloží do jiné banky, aby se vyhnul automatickému hlášení velkých hotovostních vkladů. Poté dochází k přesouvání těchto peněz z původních účtů na jiné účty, zpravidla do zahraničí, aby tyto transakce nebyly snadno sledovatelné. V poslední fázi se takto „vyprané“ prostředky vracejí zpět do ekonomiky jako zdánlivě legální tím, že si osoba např. nakoupí luxusní majetek jako jsou nemovitosti či umělecká díla. Příkladem financování terorismu je pak situace, kdy osoba poskytne prostředky na výcvik příslušníků některé teroristické skupiny. Dle komentářové literatury navíc osobě vůbec nemusí být známo, o jaký trestný čin by se mělo jednat, ani kdo a kde jej spáchal, ani nemusí znát další skutečnosti naplňující znaky trestného činu.[1]
Kromě toho může být podezřelým obchodem i jiná skutečnost, která by mohla naznačovat, že se jedná o podezřelý obchod a vlastně vůbec nemusí naplňovat pojem obchodu, jak ho chápe § 4 AML zákona.
AML zákon pak v § 6 odst. 1 písmeno a) až j) uvádí demonstrativní výčet těchto jiných skutečností. Jedná se zejména o situaci, kdy klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody, prostředky s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen, klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele, klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi, nebo klient odmítá podrobit se kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.
Zákonem uvedené příklady jsou však velmi obecné a zásadně mají sloužit jako určité vodítko pro posouzení toho, zda je konkrétní obchod možné považovat za podezřelý či nikoliv. Vždy tedy bude záležet na konkrétním případu a bude nutné zohlednit veškeré okolnosti. Zároveň pokud dojde k některé ze situací předvídaných v zákoně, není to automaticky důvod pro oznámení podezřelého obchodu. Případnému oznámení by měl předcházet postup ze strany povinné osoby, která daný obchod a konkrétní podezření vyhodnotí, a která se, zejména za využití informací získaných od klienta, jenž má povinnost součinnosti, pokouší podezření vyvrátit a konkrétní pochybnosti odstranit.Až pokud se toto nezdaří, je namístě oznámení podat.[2]
Dále zákon uvádí, že podezřelým je obchod vždy, pokud klientem, osobu ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, skutečným majitelem klienta, osobou jednající za klienta nebo osobou, která se jinak podílí na obchodu a je povinné osobě známa, je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, nebo předmětem obchodu je nebo má být zboží nebo služby vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.Zde se jedná o obligatorní podezřelý obchod, a proto v těchto případech nedochází k posuzování konkrétního případu a dané situace jsou vždy důvodem k podání oznámení podezřelého obchodu. [3]
Více k jednotlivým situacím uvedeným v § 6 odst. 1 písmeno a) až j) AML zákona
Pod písmenem a) se nachází situace, kdy klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech. Mezi vložením a výběrem, popřípadě převodem je tedy pouze minimální časová prodleva. Účelem je získání dokladu o původu peněz nebo zamaskovat jejich původ komplikovanými a rychlými převody. Konkrétně jde o případ, kdy osoba chce použít jeden milion korun, který získala z nelegální činnosti ke koupi nemovitosti. Aby nevyšel najevo protiprávní původ peněz, vloží je na účet do banky, ze kterého je v podstatě okamžitě opět vybere a tím získá doklad o jejich původu.
V písmenu b) jde o to, že během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé. Z pouhého textu zákona nelze dovodit konkrétní objem peněžních operací, který již lze považovat za naplnění tohoto písmene, vždy bude nutné posouzení konkrétního případu. Může se jednat o situaci, kdy osoba v průběhu dne opakovaně vkládá větší peněžní částky na svůj účet, přestože pro něj není obvyklé, že by na svůj účet vkládal hotovost. Za podezřelou je třeba v těchto souvislostech vyhodnotit takovou operaci (obchod), která zjevně vybočuje z tohoto „obvyklého chování“ a nemá přitom jiné legální vysvětlení, jež by podezřelost vylučovalo.[3]
Písmeno c) je situace, kdy počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům. To může být situace, kdy malý podnikatel, který má jen jeden obchod se smíšeným zbožím a dosahuje jen malých obratů má zřízeno velké množství účtů u několika bank.
V písmenu d) je případ, kdy klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody. Účelem je opět zakrýt původ peněz a dosáhnout tak jejich „vyprání“. Osoba např. přesouvá peněžní prostředky z jednoho účtu na druhý bez toho, aby k tomu měla důvod či zakoupí nemovitost za částku, která je vzhledem k jeho předchozí činnosti nezvykle vysoká.
Písmeno e) upravuje situaci, kdy prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům. Typicky případ, kdy malý podnikatel, který ročně dosahuje zisku např. 100 000 tisíc korun si na účet vloží částku ve výši 2 miliard korun.
Dle písmene f) se jedná i o situaci, kdy je účet využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen. Komentářová literatura uvádí jako příklad zneužívání soukromého účtu na převody prostředků v souvislosti s podnikáním.[4]
V písmenu g) je případ, kdy klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele. Zde se jedná o situace, kdy klient na svém soukromém účtu spravuje cizí peněžní prostředky. Umožňuje tak použití jeho soukromého účtu k uskutečnění cizích transakcí. Příkladem je situace, kdy na základě inzerátu umožní, aby na jeho soukromý účet byla převedena určitá částka třetí osoby, která je po nějaké době opět převedena někam jinam, za což obdrží dohodnutou odměnu.
Písmeno h) upravuje situaci, kdy klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zejména se jedná o tzv. vysoce rizikové třetí země, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu evropské unie a jedná se např. o Filipíny, Haiti či Panamu. Vlastně se jedná o případy daňových rájů. Jakmile je obchod směřován do takové či podobné země je nutné jej považovat přinejmenším za vysoce rizikový.
Písmeno i) zní tak, že povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi. Zde se jedná o situace, kdy je dáno podezření, že klient o sobě uvádí nepřesné či neúplné informace.
V posledním písmenu j) je případ, kdy klient odmítá podrobit se kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná. Pokud k takovému jednání dojde, primárním řešením by mělo být neuzavření obchodu či jeho ukončení.
Shrnutí
Jak již bylo nastíněno výše, AML zákon neudává taxativní výčet všech případů, kdy se jedná o podezřelý obchod. Mohou tedy nastat i další situace, které pak musí povinné osoby posuzovat individuálně a čerpat ze svých zkušeností a znalostí. K tomu by měla každá povinná osoba vypracovat svůj systém vnitřních zásad. Při jejich sestavování musí vycházet i ze zpráv o národním hodnocení rizik. Ty obsahují seznamy znaků podezřelosti podle typu povinných osob.
Za takové znaky lze považovat například situaci, kdy opakovaně zakládá a ruší účty v krátkém časovém úseku, provozuje více podniků, které mají stejný obor činnosti a uskutečňuje mezi nimi převody, klient má kriminální minulost a další.
Z toho vyplývá, že zásadně žádný obchod není bez dalšího podezřelý a každý případ se posuzuje individuálně a přihlíží se ke všem okolnostem, jako je například osoba klienta nebo jeho dosavadní činnost.
HLAVINOVÁ, Markéta. § 6 [Podezřelý obchod]. In: HLAVINOVÁ, Markéta, PILÍKOVÁ, Jaroslava, KABEŠ, Viktor. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 54, marg. č. 1.[1]
HLAVINOVÁ, Markéta. § 6 [Podezřelý obchod]. In: HLAVINOVÁ, Markéta, PILÍKOVÁ, Jaroslava, KABEŠ, Viktor. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 54, marg. č. 3.[2]
§ 6 odst. písmeno a) a b) z. č. AML zákona[3]
HLAVINOVÁ, Markéta. § 6 [Podezřelý obchod]. In: HLAVINOVÁ, Markéta, PILÍKOVÁ, Jaroslava, KABEŠ, Viktor. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 54, marg. č. 3.[4]
HLAVINOVÁ, Markéta. § 6 [Podezřelý obchod]. In: HLAVINOVÁ, Markéta, PILÍKOVÁ, Jaroslava, KABEŠ, Viktor. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 54, marg. č. 3[5]
obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí každé jednání povinné osoby jednající v tomto postavení s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby jednající v tomto postavení nebo k poskytnutí služby této jiné osobě.[6]
Diskuze k článku ()