Novela zákona o přeměnách
Návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev má jednak zjednodušit proces vnitrostátních a přeshraničních přeměn v obecné rovině, ale přichází také se zásadními novinkami, například v podobě nové formy rozdělení formou vyčlenění.
Ministerstvo spravedlnosti předložilo v souladu s Plánem legislativních prací vlády na letošní rok návrh novely s č. j. 1423/22 (dále jen „návrh novely“), kterou má být novelizován zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách“). Návrh má jednak zjednodušit proces vnitrostátních a přeshraničních přeměn v obecné rovině ale přichází také se zásadními novinkami, například v podobě nové formy rozdělení formou vyčlenění.
Cílem návrhu novely je především implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. 11. 2019 (dále jen „směrnice“), kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, zejména ve vztahu k přeshraničním přeměnám. Doba pro implementaci směrnice do českého právního řádu uplyne již dne 31. 1. 2023.
Aktuální stav projednávání návrhu novely
Návrh novely prošel vládním připomínkovým řízením již 19. 9. 2022. Po vypořádání připomínek z příslušných připomínkových míst bude dále předložen Legislativní radě vlády, která se k návrhu novely vyjádří (stanoviskem) zpravidla do 60 dnů ode dne, kdy jí je materiál předložen. Následně bude materiál schvalován Vládou (není vázána stanoviskem). V případě schválení návrhu novely bude materiál předložen Poslanecké sněmovně a tím dojde k zahájení standardního legislativního procesu.
S ohledem na výše uvedené lze předpokládat, že návrh novely může být v jeho detailech ještě podroben pozměňovacím návrhům. Předpokládáme však, že základní obrysy návrhu novely zůstanou zachovány. Současně je již nyní zřejmé, že návrh novely nebude přijat včas v době k tomu určené směrnicí.
Harmonizace přeshraničních přeměn
Návrh novely si podle předlohy směrnice klade za cíl nastavit srovnatelný standard právního zakotvení přeshraničních přeměn v každé ze zemí Evropské unie. Doposud byla na evropské úrovni harmonizována pouze jediná forma přeměny, a to přeshraniční fúze. Právní úprava členských států proto ve vztahu k dalším mezinárodním formám přeměn existovala spíše výjimečně. Očekává se, že směrnice zejména usnadní přeshraniční mobilitu obchodních korporací, čímž má být podpořeno podnikání na vnitřním trhu Evropské unie.
Tuzemský zákon o přeměnách dlouho představoval výjimku z výše uvedeného pravidla – na rozdíl od většiny evropských právních řádů ten náš obsahoval úpravu nejen přeshraniční fúze, ale také přeshraničního rozdělení, přeshraničního přemístění sídla a přeshraničního převodu jmění. Stalo se tak z vlastní iniciativy českého zákonodárce. Relativně komplexní dosavadní českou právní úpravu přeshraničních přeměn tak lze označit za vcelku výjimečnou.
Návrh novely zejména harmonizuje česká pravidla přeshraničních přeměn s novou evropskou úpravou. Vedle úplných novinek směrnice tak návrh novely přináší také dílčí aktualizaci již účinné národní právní úpravy.
Smyslem harmonizace je náprava absence a sjednocení evropského právního rámce přeshraničních přeměn a odstranění praktických problémů při jejich realizaci, zejména když pro realizaci přeshraniční přeměny je nezbytné, aby takovou operaci připouštěly právní řády obou / všech na přeměně zúčastněných členských států.
Níže uvádíme příklady dle našeho názoru zásadních navrhovaných změn, které budou v případě přijetí návrhu novely implementovány do českého právního řádu, a které jsou přímo odvozeny z textu směrnice:
A) Nová forma rozdělení formou vyčlenění
Návrh novely předpokládá v navrhovaném znění ustanovení § 243 odst. 1, písm. c) zákona o přeměnách zavedení nové formy rozdělení vyčleněním, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nezanikne a vyčleněná část jejího jmění přejde:
- na jednu nebo více nově vznikajících společností;
- na jednu nebo více již existujících společností; nebo
- kombinací výše uvedených forem.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



