1. Úvod
Dosavadní právní úprava umožňuje, aby společník společnosti s ručením omezeným se souhlasem jednatele vložil do vlastního kapitálu společnosti dobrovolný příplatek. Tento může společník vložit nad svůj vklad, mimo základní kapitál společnosti a zároveň i mimo příplatkovou povinnost.
Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál může společník poskytnout v případě, že společenská smlouva příplatkovou povinnost výslovně upravuje, avšak i v případě, kdy taková povinnost nebyla ve společenské smlouvě sjednána. U společníků je tak dána možnost příplatek poskytnout v podstatě kdykoliv, a to i v případě, že společník plní současně svou povinnou příplatkovou povinnost. Je tak dovoleno, aby jeden společník poskytl současně příplatek povinný i dobrovolný. Zároveň může společník plnit pouze na některý ze svých podílů.
Poskytnutím příplatku ze strany společníka dochází k posílení vlastního kapitálu společnosti, a společnost je schopna financovat záměr bez využití externích zdrojů.
2. Poskytnutí dobrovolného příplatku mimo základní kapitál
Poskytnutí dobrovolného příplatku mimo základní kapitál, je sice zcela na vůli společníka, o čemž svědčí již označení tohoto příplatku, avšak zákon předpokládá souhlas jednatele společnosti. Takový souhlas je udělen tím, že jednatel společnosti uzavře se společníkem smlouvu o příplatku. Dobrovolný příplatek se tak poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi společníkem a společností, u které se nevyžaduje zvláštní forma (výjimku tvoří smlouvy uzavřené mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem, tzv. dvoudomé smlouvy).
3. Forma příplatku mimo základní kapitál společnosti
Příplatek mimo základní kapitál společnosti může být jak peněžitý, tak nepeněžitý.
Zákon výslovně povoluje možnost poskytnutí nepeněžitého dobrovolného příplatku, přičemž odkazuje na obdobné užití § 143 zák. č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), které upravuje povinné ocenění nepeněžitého vkladu znalcem (výjimku tvoří postup podle § 143 odst. 4 ZOK).
4. Vztah dobrovolného příplatku k podílu
Podíl společníka ve společnosti představuje práva a povinnosti společníka ke společnosti, které vymezuje zákon a/nebo společenská smlouva. Dobrovolný příplatek, který poskytuje společník ze své vůle však není povinností, která by byla součástí podílu, neboť tato povinnost mu neplyne ze zákona, ani ze společenské smlouvy. Proto se jedná pouze o obligační vztah mezi společníkem a danou společností. Zároveň poskytnutím dobrovolného příplatku není posíleno postavení společníka ve společnosti.
5. Vrácení příplatku společníkovi
Zákon výslovně předvídá i možnost vrácení příplatku dle § 166 odst. 2 ZOK. Valná hromada může rozhodnout, že poskytnutý příplatek bude vrácen společníkovi, avšak pouze v rozsahu, v jaké převyšuje ztrátu společnosti, a ne dříve než příplatky povinné. Zákon přitom nestanovuje jednotný postup vůči všem společníkům, výchozí pravidlo je stanoveno v ust. § 166 odst. 2 ZOK, avšak toto ustanovení dává valné hromadě možnost rozhodnout (v odůvodněných případech) i jinak. Statutární orgán při svém rozhodování dbá zákonných podmínek a postupuje s péčí řádného hospodáře.
V případě, kdy společník poskytl dobrovolný příplatek v nepeněžité podobě, může společnost vrátit věc jinou, tj. peníze v hodnotě odpovídající hodnotě nepeněžitého příplatku. Hodnota je přitom stanovena znaleckým posudkem.
Právo na vrácení poskytnutého příplatku vzniká společníkovi až rozhodnutím valné hromady, v jehož důsledku má společník za společností pohledávku z titulu vrácení příplatku.
Pozor však na omezení valné hromady při výkonu této působnosti, která vyplývají z ust. § 34 a ust. § 40 ZOK. Mimo shora uvedený bilanční test dle ust. § 166 odst. 2 ZOK je možné rozdělení vlastních zdrojů realizovat pouze na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem společnosti. Společnost nesmí vrátit příplatek, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo zakladatelského právního jednání rozdělit. Další omezení vyplývá z odst. 2 ust. § 40 ZOK, avšak toto se týká pouze společností vykazujících v aktivech rozvahy náklady na vývoj, které nejsou plně odepsané. V poslední řadě obchodní korporace nesmí vrátit příplatek, pokud by si tím přivodila úpadek (tzv. test insolvence).
Zákon nestanovuje žádné zvláštní požadavky na formu nebo obsah rozhodnutí o vrácení příplatku, zároveň se nejedná o rozhodování o změně zakladatelského právního jednání. Rozhodnutí o vrácení příplatku proto nemusí být osvědčeno notářským zápisem.
6. Shrnutí
Jak načerpat dobrovolný příplatek mimo základní kapitál
Dobrovolný příplatek se poskytuje smlouvou mezi společníkem a společností, u které se nevyžaduje zvláštní forma (ledaže se aplikuje § 13 – dvoudomé smlouvy).
Dvoudomé smlouvy v případě jednočlenné společnosti
Smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.
Vícečlenná společnost
Smlouva se uzavírá mezi jednatelem a společníkem, čímž je deklarován souhlas jednatele s dobrovolným poskytnutím příplatku mimo základní kapitál společnosti. Nevyžaduje se zvláštní forma.
Jak lze dobrovolný příplatek mimo základní kapitál vrátit
Vrácení dobrovolného příplatku mimo základní kapitál společnosti je nenárokový, společnost tak nemá povinnost příplatek vracet a společník nemá právo jej požadovat zpět.
O vrácení dobrovolného příplatku rozhoduje valná hromada společnosti.
7. Závěr
Dobrovolný příplatek společníka mimo základní kapitál společnosti s ručením omezeným je velmi praktickou a rychlou variantou v případě, kdy společnost chce navýšit vlastní kapitál k zajištění ať už provozního či projektového financování, aniž by musela být zatížena určitým závazkem. Zároveň se jedná o rychlou a flexibilní alternativu při které se společnost vyhne komplikovanému procesu, který vyžaduje navýšení základního kapitálu společnosti.
Diskuze k článku ()