Osoby zúčastněné na nadačním fondu

Nadační fond a jeho struktura

Z hlediska interní struktury nadačního fondu dělíme jeho orgány na obligatorní, tedy povinně zřizované, a na orgány fakultativní, které se zřizují v případě, že se tak zakladatel rozhodne. Mezi obligatorní orgány nadačního fondu řadíme statutární orgán, kterým je správní rada a kontrolní orgán, kterým je revizor nebo dozorčí rada. Mezi fakultativními orgány se objevují nejčastěji rodinná rada či rodinný protektor.

Vedle těchto orgánů se na nadačním fondu účastní také zakladatel a beneficienti, kterým lze za splnění podmínek v zakladatelské dokumentaci poskytnout nadační příspěvek. 

Správní rada

Správní rada je statutárním orgánem nadačního fondu, která jedná za nadační fond navenek. Působnost a pravomoci správní rady se vymezují v zakladatelské dokumentaci nadačního fondu, nicméně je také nadána tzv. zbytkovou působností – tj. vykonává veškerou působnost, která není svěřena jinému orgánu nadačního fondu.

Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví minimální počet jejich členů, může být správní rada i jednočlenná, přičemž členem může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Zákon rovněž nestanovuje žádné tzv. kvalifikační požadavky pro výkon funkce člena správní rady. Správní rada tedy může být tvořena pouze jedním členem, kterým bude plně svéprávná fyzická osoba splňující podmínky pro zápis do nadačního rejstříku (např. i přímo zakladatel). Otázkou do budoucna bude, zda česká legislativa zavede profesionální správu majetku jako je tomu například v Lichtenštejnském knížectví, kde minimálně jeden člen statutárního orgánu musí disponovat odbornou licencí. 

Zakladateli je ovšem ponecháno na vůli, aby v zakladatelské dokumentaci jisté kvalifikační požadavky na člena správní rady určil tak, aby byla správa majetku vykonávána profesionálně. Zpravidla se jedná o případy, kdy by členem správní rady nebyl zakladatel či některý z blízkých rodinných příslušníků zakladatele (např. podmínka dosažení vysokoškolského titulu v určitém oboru anebo zkušenosti s obchodním vedením či správou majetku). 

Nad rámec uvedeného lze dodat, že členové správní rady musejí při výkonu funkce jednat s péčí řádného hospodáře a pokud nemají v některých případech potřebné odborné znalosti, jsou povinni zajistit osobu, která potřebné znalosti má.[2][1]

Kontrolní orgán

Kontrolním orgánem nadačního fondu může být buďto revizor nebo dozorčí rada, a to v závislosti na počtu členů tohoto orgánu. Zákon stejně tak jako v případě správní rady nestanovuje minimální počet členů. V případě jednočlenného kontrolního orgánu se bude jednat o revizora a v případě vícečlenného kontrolního orgánu se bude jednat o dozorčí radu.

Působností kontrolního orgánu je kontrolní a dohledová činnost, kterou je myšlena kontrola dodržování pravidel v zakladatelské dokumentaci správní radou, naplňování účelu nadačního fondu, nahlížení do účetních dokladů, dohled nad poskytováním nadačních příspěvků beneficientům apod. Kontrolní orgán zastává zásadní roli zejména v případech jednodušších interních struktur, kdy nejsou zřízeny další fakultativní orgány. I z tohoto důvodu jsou zpravidla do této funkce obsazovány osoby s právním či ekonomickým zaměřením anebo osoby věnující se správě majetku.

Možnost souběhu funkcí člena správní rady a člena kontrolního orgánu

Z hlediska obsazení obligatorních orgánů nadačního fondu přináší zákonná úprava omezení spočívající v zákazu souběhu funkce člena správní rady a člena kontrolního orgánu. Toto omezení neplyne ze zákonné úpravy nadačních fondů, nýbrž ze zákonné úpravy nadací. Nejvyšší soud sice zastává názor, že ustanovení upravující nadace nelze použít na nadační fondy subsidiárně, nicméně také dovodil, že ustanovení o nadaci lze na nadační fondy aplikovat analogicky v případech, kdy se jedná o otevřenou mezeru v zákoně s nutností jejího zaplnění. Jednou z takovýchto mezer je dle našeho názoru právě absence ustanovení o omezení souběhu funkcí člena správní rady a kontrolního orgánu. V případě souběhu funkcí je třeba analogicky vyjít z úpravy u nadace, která souběh funkcí zakazuje, k čemuž se kloní také odborná literatura. [5][4][3]

Pokud se tedy zakladatel rozhodne působit v nadačním fondu jako člen správní rady a má zájem ponechat správu nadačního fondu kompletně v rodině, zpravidla vykonává funkci člena kontrolního orgánu manžel/manželka zakladatele či jejich nejstarší potomek.  

Rodinná rada

Rodinná rada je jedním z fakultativních orgánů nadačního fondu, přičemž jejím hlavním účelem je, aby vliv na majetek v nadačním fondu zůstal alespoň částečně v rodině a rodina o záležitostech nadačního fondu rozhodovala společně. Rodinná rada může působit jako poradní nebo dohledový orgán ve vztahu ke správní radě a dohlížet na správu majetku v nadačním fondu tak, aby byla vykonávána ve prospěch rodiny. 

Působnost rodinné rady je často vázána na okamžik nezpůsobilosti zakladatele, kdy pravomoci přímo svěřené zakladateli přebírá (např. jmenování a odvolání členů správní rady nebo souhlas k poskytnutí určitého nadačního příspěvku). V takovém případě je rodinná rada zpravidla tvořena beneficienty, kteří jsou současně potomky zakladatele (příp. i manžel/manželka). Pokud interní struktura počítá s působností rodinné rady od počátku, je jejím členem taktéž zakladatel.

V některých případech je členem rodinné rady i jedna či více externích osob (např. pro vyvážení hlasů v rámci rozhodování anebo předcházení případným rodinným neshodám, kdy zastává pomyslnou roli mediátora). 

Přestože není počet členů rodinné rady nikterak limitován, zpravidla bývá v zakladatelské dokumentaci omezen například na sedm členů, a to z praktických a funkčních důvodů. 

Zakladatel

Zakladatelem může být jedna či více fyzických nebo právnických osob. Zakladatel je ústřední osobou nadačního fondu, jelikož se jeho vůle projevuje v zakladatelské dokumentaci nadačního fondu. V dokumentaci zakladatel stanovuje zejména účel, majetkové vybavení, dobu trvání a další parametry nadačního fondu. Zakladatel je přitom oprávněn měnit zakladatelskou dokumentaci nadačního fondu v rozsahu a způsobem, který si v ní pro sebe výslovně vyhradil. Rovněž si zakladatel může vyhradit právo jmenovat a odvolávat členy správní rady, členy dozorčí rady, resp. revizora, anebo beneficienty.[8][7][6]

Beneficienti

Beneficientem se rozumí kdokoli, kdo může mít jakýkoli hospodářský užitek ze jmění nadačního fondu. V této souvislosti je nutné uvést, že beneficienti nejsou vlastníky majetku v nadačním fondu; ten vlastní nadační fond.[9]

Beneficienti mohou být v zakladatelské dokumentaci určeni konkrétně, anebo alespoň tak, aby byli určitelní v budoucnu. Beneficienti nemusejí mít v rámci nadačního fondu stejná postavení a často je zakladatelská dokumentace rozděluje do tříd/skupin, ke kterým se váže možnost poskytnutí určitého typu nadačního příspěvku. [10]

Závěr

Nadační fond nabízí poměrně flexibilní nástroj pro správu majetku, kdy zakladatele co do osob zúčastněných limituje zákonná úprava pouze zřízením obligatorních orgánů a zákazem souběhu funkcí člena správní rady a člena kontrolního orgánu. V případě většího počtu svéprávných beneficientů z řad rodinných příslušníků zakladatele je struktura nadačního fondu často doplněna o rodinnou radu, která zajišťuje vliv rodiny na fungování nadačního fondu a nadto naplňuje časté přání zakladatelů spočívající v zachování soudržnosti rodiny.

---

§ 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.[1]

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2531/2008. [2]