Mohou však nastat i případy, kdy druhý z manželů o dluzích sice ví, přesto však chce manželství uzavřít s nadějí, že se situace vyřeší.
Dluhy před manželstvím a pozice SJM
Pro začátek krátký úvod do problematiky. Není-li ujednáno jinak, platí po uzavření manželství z pohledu majetkového práva manželů a společného jmění manželů zákonný režim (§ 708 odst. 2 občanského zákoníku). Součástí společného jmění (dále jen „SJM“) jsou jak aktiva (majetek, v režimu § 709 občanského zákoníku, dále jen „OZ“), tak také pasiva (dluhy, v režimu § 710 OZ). Samozřejmě ne všechny dluhy do SJM patří. Do SJM budou patřit pouze dluhy převzaté za trvání manželství (převzetí bude znamenat volní jednání obou či jednoho z manželů, nejedná se tak o jakékoliv dluhy vzniklé za trvání manželství). Z tohoto pravidla navíc existují dvě výjimky: do SJM nebudou spadat dluhy, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku (§ 710 písm. a) OZ, např. manžel nesplácí spotřebitelský účelový úvěr, díky kterému zakoupil motorové vozidlo před uzavřením manželství) a také do SJM nebudou spadat dluhy převzaté pouze jedním z manželů bez souhlasu druhého manžela, přitom se nejedná o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny (např. manžel si půjčil od restauračního zařízení peněžní prostředky, které pak následně prohrál ve výherních automatech). [1]
V našem zkoumaném případě jde však o dluhy, které má manžel ještě před uzavřením manželství. Ustanovení § 710 OZ i závěr komentáře k tomuto ustanovení se shodují, že dluhy jednoho manžela, vzniklé před uzavřením manželství, do SJM nepatří. Reálný dopad to má dle našeho názoru pouze na pasivní legitimaci dlužníka. Jako žalovaný nebo povinný z takového dluhu může být pouze manžel - dlužník.[2]
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že fakt, že dluh z doby před uzavřením manželství nepatří do SJM, neznamená, že takový dluh nemůže být ze SJM uspokojen (dluh patřící do SJM není totéž, co uspokojení dluhu ze SJM). V tomto ohledu nás zajímá zejména § 732 OZ, který stanovuje možnost uspokojit dluh ze SJM v určité výši kromě jiných také v případě dluhu jen jednoho z manželů vzniklého ještě před uzavřením manželství. Výše postihu podle § 732 OZ však činí maximálně podíl manžela - dlužníka, kdyby v danou chvíli bylo SJM zrušeno a vypořádáno (v ideálním jednoduchém případě tedy do ½ SJM). V ideálním případě by však samozřejmě nejdřív měl být postižen výlučný majetek manžela - dlužníka, sekundárně až pak podíl manžela - dlužníka na SJM.Každopádně je zde stále pro manžela - nedlužníka nevýhodná situace: s dluhy nemá nic společného, vznikly ještě před uzavřením manželství, přesto se může věřitel uspokojit, byť ne úplně, z části SJM. SJM tedy bude postiženo zčásti i přesto, že vlastně dluh do něj nepatří a vznikl ještě, když manželství netrvalo.[3]
Dluhy před manželstvím a jejich dědění
Řízení o dědictví v případě smrti manžela - dlužníka obecně proběhne z pohledu rodinněprávní problematiky dvoufázově. Nejprve bude vypořádáno SJM, poté dojde k dědění podle některého dědického titulu (smlouva, závěť, zákon).
Podle § 764 OZ dojde nejprve k vypořádání SJM podle existujícího režimu (smluvní, rozhodnutím soudu), jinak se použije ustanovení § 742 OZ, který upravuje pravidla vypořádání SJM. V jednoduchém příkladu bude vypořádáno tak, že každému z manželů bude patřit ½ SJM. Jmění zemřelého manžela - dlužníka bude před okamžikem smrti představovat: výlučný majetek manžela - dlužníka, ideální ½ SJM a také dluhy vázané výlučně na jeho osobu (tedy i ty, které vznikly před uzavřením manželství). Po smrti manžela - dlužníka dojde nejprve k vypořádání SJM, manžel - nedlužník obdrží ½ SJM. Zbytek (druhá polovina SJM, výlučný majetek a výlučné dluhy) tvoří pozůstalost. Při neexistenci dědické smlouvy ani závěti nastane dědictví ze zákona, předpokládejme, že manželé měli jedno dítě, nastane tedy dědění podle první třídy dědiců (§ 1635 odst. 1 OZ). V OZ v ustanovení § 1701 odst. 1 je stanoveno, že dluhy zůstavitele obecně přecházejí na dědice. Pak tedy bude záležet, zda manžel - nedlužník bude usilovat i o druhou polovinu SJM i se svým potomkem, v tomto případě už půjde o matematiku, zda je pozůstalost natolik předlužena, že ji odmítne, nebo učiní výhradu soupisu nebo dědictví přijme i s dluhy.
Smlouva o manželském majetkovém režimu („předmanželská smlouva“)
Manžel - nedlužník samozřejmě může přemýšlet i o smluveném režimu manželského majetkového práva, když ví, že nastávající manžel je ještě před uzavřením manželství zadlužen. Možnost smluveného režimu je upravena v § 716 OZ. Manžel - nedlužník by pro ochranu majetku využil nejspíše režim odděleného jmění (§ 717, 729, 730 OZ).
V případě smluveného režimu pak ale vstupuje do hry zajímavé ustanovení OZ, které stanoví, že se taková smlouva § 719 odst. 2nesmí svým obsahem a účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by taková třetí osoba se smlouvou souhlasila. Smlouva odporující § 719 odst. 2 OZ by nebyla neplatná, byla by však vůči dotčené třetí osobě neúčinná.
Podle extenzivního výkladu tohoto ustanovení jsou dotčena práva třetí osoby i v případě, že by se chtěl manžel - nedlužník chránit smlouvou uzavřenou před vznikem manželství před dluhy, které vznikly také před uzavřením manželství jen manželu - dlužníkovi. Taková interpretace je podle mého názoru nesprávná. Uzavřením smlouvy o režimu oddělených jmění ještě před uzavřením manželství z důvodu ochrany proti dluhům jednoho z manželů vzniklých ještě před manželstvím se nezhoršuje postavení věřitelů (třetích osob), nedochází ke zmenšování „majetkové podstaty“ manžela - dlužníka, majetková podstata se pouze nezvětšuje, což by ale nemělo být dotčení práv třetí osoby. Výkon práv třetích osob se nijak neznesnadňuje, manželé i nadále hospodaří samostatně se svým majetkem i svými dluhy.
Lze doporučit také smlouvu o manželském majetkovém režimu zveřejnit v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Tento seznam je vedený v elektronické podobě Notářskou komorou České republiky a slouží veřejnosti k nahlížení do záznamů o tom, zda manželé změnili svůj majetkový režim a vyjádřili souhlas s tím, aby tato skutečnost byla zveřejněna, nebo zda o tomto manželském majetkovém režimu bylo rozhodnuto soudem.[4]
Závěrem lze tedy říci, že by si potenciální manžel - nedlužník měl nejprve dobře rozmyslet, zda chce vstoupit do manželského svazku s osobou zatíženou dluhy, a to nejen z důvodu ochrany majetku, ale také z důvodu osobnosti manžela - dlužníka. Zadlužení leckdy může (ale také nemusí) souviset s nezodpovědností nebo marnotratností. Pokud i tak ke sňatku dojde, je vhodné upravit manželský majetkový režim smluvně.
Hrušáková M., Králíčková Z., Westphalová L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 180[1]
Hrušáková M., Králíčková Z., Westphalová L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 187[2]
Jak ochránit svůj majetek před exekucí manžela/manželky. Notářská komora České republiky. Dostupné z: https://www.nkcr.cz/vasi-notari/detail/239_335-jak-ochranit-svuj-majetek-pred-exekuci-manzela-manzelky[3]
Seznam listin o manželském majetkovém režimu. © Notářská komora České republiky 2018. Dostupné z: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/seznam-listin-o-manzelskem-majetkovem-rezimu[4]
Diskuze k článku ()