ISP se může dopustit jednáním nekalé soutěže i když jinak není odpovědný za obsah
Nejvyšší soud rozhodl o odpovědnosti poskytovatele služeb informační společnosti za jeho některé obchodní praktiky, kterými se ISP mohou dopustit nekalé soutěže.
Nejvyšší soud vydal na konci srpna 2021 přelomové rozhodnutí týkající se odpovědnosti poskytovatele služeb informační společnosti (ISP) za jeho obchodní praktiky a jejich posuzování ve světle právní úpravy nekalé soutěže. Soud uvedl, že subjekty ISP se mohou dopustit nekalé soutěže, pokud zvolí nevhodný obchodní model poskytování svých služeb, a to bez ohledu na to, zda odpovídají či neodpovídají za obsah informací u nich uložených.
Co je to služba informační společnosti a kdo ji poskytuje?
Pojem služba informační společnosti definuje ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Tato služba musí kumulativně splňovat následující podmínky, tedy že je poskytována:
- zpravidla za úplatu;
- na dálku, elektronicky;
- na individuální žádost příjemce služeb.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
