Základním pravidlem dle tohoto nařízení je, že si pojistné platí zaměstnanec v tom státě, na jehož území vykonává výdělečnou činnost. Zvláštní pravidlo pro vysílání zaměstnanců stanoví z tohoto základního pravidla výjimku, a to tak, že zaměstnanec zůstává příslušným systémům pojištění v tom státě, ze kterého je vysílán (čl. 12, odst. 1). Vyslání zaměstnance musí splnit následující podmínky:
- zaměstnanec zůstává nadále zaměstnancem dle pracovněprávního vztahu u českého zaměstnavatele,
- český zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci a stejně tak ho odměnuje,
- doba vyslání zaměstnance nesmí být delší než 2 roky,
- zaměstnanec nesmí nahradit jiného zaměstnance.
V případě kontroly osob na pracovišti v JČS se vyslaný zaměstnanec prokáže originálem dokumentu označovaného jako potvrzení A1. O vystavení dokumentu požádájí v ČR Českou správu sociálního zabezpečení (dále ČSSZ) společně zaměstnanec i zaměstnavatel.
Z hlediska sociálního pojištění, zdravotního pojištění i zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se pro českého zaměstnavatele nic nemění. Pojistné bude odvádět ve stanovených lhůtách. Stejně tak hrubou mzdu zaměstnance zahrne do základu pro výpočet zákonného pojištění.
Závěrem bychom chtěli upozornit, že čeští zaměstnavatelé by si při vysílání svých zaměstnanců do zahraničí měli zjistit, jaké podmínky platí pro vyslané zaměstannce v dané zemi, zejména pokud se jedná o:
- pravidla pro minimální mzdu v dané zemi,
- dodržování stanovené maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku,
- pracovní dobu a nárok na minimální počet dnů placené dovolené.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Diskuze k článku ()