Hlavním cílem Směrnice je udržet a případně i zvýšit konkurenceschopnost podniků a jejich výzkum, inovace a vývoj a tím zajistit bezproblémové fungování vnitřního trhu Evropské unie, a to právě prostřednictvím ochrany obchodního tajemství. Směrnice tak přikazuje členským státům zavést určitý minimální standard ochrany obchodního tajemství, přičemž musí zajistit vzájemnou rovnováhu mezi zájmy na ochraně obchodního tajemství a oprávněnými zájmy na jeho porušení či prolomení, které směrnice zakotvuje.
Definice pojmu „obchodní tajemství“
Základním předpokladem harmonizace oblasti ochrany obchodního tajemství je zakotvení jednotné definice tohoto pojmu. Podle nové Směrnice jsou obchodním tajemstvím informace, které jsou tajné v tom smyslu, že nejsou obecně známy nebo běžně dostupné, dále tyto informace tím, že jsou tajné, mají komerční hodnotu a osoba, která jimi disponuje, podnikla odpovídající kroky k tomu, aby je udržela v tajnosti. Při porovnání s občanským zákoníkem, jehož ustanovení §504 obsahuje národní definici obchodního tajemství, tedy Směrnice přílišné změny nepřináší. Podle výše zmíněného ustanovení totiž obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Ochrana investigativních novinářů a oznamovatelů
Směrnice, oproti současné české právní úpravě, zajišťuje významnou ochranu určitých oprávněných zájmů na prolomení obchodního tajemství. Konkrétně se jedná o ochranu investigativních novinářů a oznamovatelů (tzv. „whistleblowers“), tedy osob, které vyzradí obchodní tajemství v dobré víře za účelem ochrany obecného veřejného zájmu.
Ochrana investigativní žurnalistiky je zakotvena v čl. 1, ve kterém se stanoví, že výkon práva na svobodu projevu a informací, jak je stanoveno v Listině základních práv EU, včetně respektování svobody a plurality sdělovacích prostředků, není dotčen touto směrnicí.
Směrnice také výslovně stanovuje, že neposkytuje jakýkoli základ pro omezení mobility zaměstnanců. Zejména nebude omezovat zaměstnance ve využívání zkušeností a dovedností, které poctivě nabyli při výkonu své obvyklé pracovní činnosti.
Procesněprávní prostředky ochrany nositelů práv
Směrnice ukládá členským státům povinnost zakotvit do svých právních řádů opatření, postupy a prostředky nápravy, které jsou nezbytné k zajištění dostupnosti obrany podle občanského práva v případě neoprávněného získání, využití a zpřístupnění obchodního tajemství. Členské státy dále musí stanovit promlčecí lhůtu pro uplatnění nároků z porušení obchodního tajemství, která nesmí překročit 6 let.
Podle čl. 9 Směrnice jsou členské státy povinny zajistit zachování důvěrnosti obchodního tajemství jak v průběhu soudního řízení, tak po jeho skončení, a to především omezením přístupu k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství a omezením účasti na soudním jednání.
Ve čtvrtém odstavci Článku 9 se stanoví, že „osobní údaje podle předchozích odstavců jsou zpracovávány v souladu se směrnicí 95/46/ES". V tomto ustanovení lze spatřovat rozpor s nedávným nařízením 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně osobních údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, které dotyčnou směrnici ruší, tudíž nebude nadále aplikovatelná. Vzhledem k této situaci je tedy otázkou, jak si následně národní legislativa s mírou ochrany obchodního tajemství na jedné straně a ochranou práva na informace prostřednictvím investigativní žurnalistiky poradí.[3][2]
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním.
[2]Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).[3]
Diskuze k článku ()