Poskytovatelé přepravních služeb (Uber, Bolt, Liftago aj.) a jejich povinnosti
S účinností od ledna 2023 vydalo Generální finanční ředitelství souhrnnou informaci k daňovým povinnostem osob, které poskytují přepravu zákazníků a spojují se s nimi prostřednictvím mobilní aplikace (kupříkladu Liftago, Uber či Bolt). Zpravidla se tedy týká řidičů poskytujících tzv. alternativní taxislužby.
Daň z příjmů fyzických osob
Poskytování přepravy prostřednictvím mobilní aplikace vykazuje veškeré znaky podnikání dle občanského zákoníku. Jestliže tedy je poskytovatelem přepravy fyzická osoba vymezená v zákoně o daních z příjmů, podléhají tyto příjmy zdanění jako příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. Toto platí také v případě, že řidič nevlastní živnostenské oprávnění, přestože občanský zákoník stanoví povinnost oprávnění k provozování podnikatelské činnosti mít.
Nebude-li řidič uplatňovat výdaje ve skutečné výši, má možnost využít uplatnění procentem z příjmů, a to
- ve výši 60 %, má-li živnostenské oprávnění, nebo
- ve výši 40 %, pokud podniká bez živnostenského oprávnění.
Povinnost registrovat se k dani z příjmů má takto podnikající fyzická osoba do 15 dnů ode dne, kdy začala činnost vykonávat, případně ode dne, kdy přijala příjem ze samostatné činnosti. Mezi další povinnosti fyzických osob – řidičů patří vedení daňové evidence, evidence příjmů a výdajů nebo účetnictví a rovněž podávání ročního daňového přiznání.
Daň z přidané hodnoty
Podle zákona o DPH a v návaznosti na některé rozsudky Evropského soudního dvora se řidiči, kteří poskytují přepravu osob prostřednictvím mobilní aplikace, považují za osoby povinné k dani. Důvodem je hlavně fakt, že uskutečňují ekonomickou činnost, jejímž hlavním cílem je získávání pravidelného příjmu. Důležité je, že nezáleží na tom, zda řidiči vykonávají tuto činnost na základě živnostenského oprávnění či nikoli.
Vzhledem ke skutečnosti, že jsou řidiči osobami povinnými k dani, poskytování služeb přepravy je považováno za zdanitelné plnění uskutečněné na území České republiky. Jestliže je již řidič plátcem daně, zahrnuje příjem z přepravních služeb do svého přiznání k DPH. Pokud řidič (se sídlem v tuzemsku) doposud plátcem daně není, má povinnost se registrovat, přesáhne-li jeho obrat za předcházejících 12 měsíců částku 2 000 000 Kč.
Důležitou a často opomínanou skutečností je, že zdanitelným plněním je taktéž přijetí služby v podobě placeného přístupu do aplikace, jejímž prostřednictvím poskytovatel (Bolt, Uber, Liftago apod.) umožňuje řidiči spojit se se zákazníky. Řidič-neplátce DPH se tak může dostat do pozice příjemce služby (přístup do aplikace je zpoplatněn) od osoby neusazené v České republice. Vznikne mu tím povinnost se pro účely DPH zaregistrovat jako identifikovaná osoba a z takto přijaté služby pak musí přiznat a zaplatit daň. Zároveň ale takto identifikovaná osoba nebude mít nárok na odpočet. Řidič, jenž už je jako plátce registrován, také musí z těchto služeb přiznat daň, zároveň však bude mít nárok na odpočet a tato transakce pro něj bude daňově neutrální.
Daň silniční
Osobní vozidla nejsou předmětem silniční daně, takže řidičům v této souvislosti nevznikají žádné další povinnosti.
Výše uvedené informace jsou pouze obecného a souhrnného charakteru. Jednotlivé případy se mohou – s ohledem na další podmínky – lišit.
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.




