Pomocí crowdfundingu lze financovat rozličné projekty a podnikatelské záměry. V současné době zažívají boom různé crowdfundingové platformy, nicméně je třeba si uvědomit odlišnou míru regulace u konkrétních crowdfundingových modelů.
Jelikož je skupinová forma financování fenoménem poslední doby, bylo potřeba reagovat na tento vzrůstající model financování. Na poli Evropské unie upravuje crowdfunding Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky (Nařízení o crowdfundingu). Skutečnost, že je tato materie upravena nařízením s přímým účinkem, tedy ne směrnicí, která by ponechala konkrétní právní úpravu na členských státech v příslušné implementační lhůtě, značí, že se jedná o zásadní oblast, která musí být upravena přímo účinným nařízením.
Vzhledem k oblíbenosti tohoto modelu financování je nutné upozornit na regulatorní rizika. V souvislosti s přímým účinkem nařízení o crowdfundingu se toto uplatní na většinu modelů, u některých se uplatní i vnitrostátní regulace (např. kolektivního investování). Proto je nutné veškeré aspekty zamýšleného modelu důsledně zvážit.
Je tedy nutné upozornit na riziko, že ze strany regulátora (Česká národní banka) by tak mohlo dojít k vyhodnocení zamýšlené činnosti jako regulované, tedy činnosti, která spadá pod Nařízení o crowdfundingu. Neoprávněný výkon této činnosti by mohl tedy být postižitelný podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Vzhledem k obsáhlosti této materie vydala Česká národní banka na začátku roku stanovisko k regulaci “crowdfundingových” internetových platforem, které fungují na principu participačních smluv.
Obecně řečeno, do působnosti Nařízení o crowdfundingu spadají crowdfundingové platformy, kdy úvěr materiálně poskytuje investor (věřitel) přímo nebo za účasti crowdfundingové platformy jednající jako nepřímý zástupce investora, kdy platforma nevystupuje při poskytnutí úvěru na vlastní účet a riziko. Naopak z působnosti Nařízení o crowdfundingu jsou vyloučeny případy, kdy úvěr poskytuje provozovatel crowdfundingové platformy na vlastní účet a riziko a právo na výnos, stejně jako riziko plynoucí z poskytnutého úvěru, až následně přenese na předem neomezený okruh úvěrujících investorů, kteří jako protiplnění za svoji investici získávají právo participovat na poskytnutých úvěrech (tzv. participační smlouvou). Nařízení o crowdfundingu nedopadne ani na modely využívající postoupení pohledávky z úvěru, původně poskytnutého provozovatelem platformy, na jednotlivé investory.
Pakliže zamýšlený model nespadá do působnosti Nařízení o crowdfundingu, je nutné vyhodnotit, zda se neuplatní další regulace finančního trhu. Konkrétně lze uvažovat a je tedy nutné posoudit daný model z hlediska regulace:
- poskytování investičních služeb podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
- přijímání vkladů od veřejnosti podle zákona o bankách,
- pravidel pro investiční společnosti a fondy (zejm. s ohledem na možnost naplnění znaků pokoutného fondu kolektivního investování) podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, a
- poskytování platebních služeb podle zákona o platebním styku.
Každý zamýšlený crowdfundingový model je nutné pečlivě vyhodnotit z hlediska možného dopadu a míry regulace a v případě jejího uplatnění zahájit procesy k získání příslušných povolení.
V každém případě doporučujeme bedlivou kontrolu a konzultaci v této náročné oblasti. Nepovolené podnikání, resp. provozování crowdfundingové platformy bez příslušného oprávnění, může být předmětem vysokých sankcí ze strany České národní banky.
Diskuze k článku ()