Časový test pro daňové osvobození při prodeji nemovitosti v případě zajišťovacího převodu práva běží nanovo
Dle uzavřeného Koordinačního výboru a platného znění zákona o daních z příjmů má zajišťovací převod práva vliv na běh lhůty pro osvobozeni příjmu z prodeje nemovité věci ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani z příjmu (ZDP).
Časovým testem se označuje nezbytná doba vlastnictví nemovitosti, která je nutná pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob.
Zajišťovací převod práva je upraven v § 2040 až 2044 občanského zákoníku a slouží k zajištění dluhu. Jeho principem je smluvní a dočasný převod majetkových práv dlužníka na věřitele za účelem zajištění dluhu věřitele za dlužníkem po dobu existence tohoto dluhu. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník dluh tím, že dočasně převede své právo věřiteli.
Zákon o daních z příjmů neobsahuje komplexní úpravu zajišťovacího převodu práva, proto byla problematika řešena v rámci tzv. Koordinačního výboru. Zástupci ministerstva financí nesouhlasili s návrhem předkladatele, a sice že zajišťovací převod práva má pouze zajišťovací funkci, nedochází při něm tedy ke zvýšení majetku, a proto nemá vliv na běh lhůty pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci, dojde-li po úhradě zajištěného dluhu k navrácení věci dlužníkovi.
Ze závěru finanční správy vyplývá, že důsledky zajišťovacího převodu práva spočívají v tom, že dlužník na věřitele fakticky převádí vlastnické právo k určité věci, i když je tento převod pouze dočasný a podmíněný. Jde o převod faktický a nikoli formální. Věřitel se tak stává faktickým vlastníkem dané věci. Zároveň uhrazením dluhu je věřitel povinen vydat dlužníkovi všechny užitky, které po dobu přechodného vlastnictví věci získal. Pouze v případě, kdy by dlužník svůj dluh řádně a včas nesplatil, stane se věřitel trvalým vlastníkem. Protože nedochází k navýšení majetku u věřitele ani u dlužníka, nejedná se o převod, který by podléhal dani z příjmů fyzických osob. Zajišťovací převod práva je tedy daňově neutrální.
To ale neznamená, že by nedocházelo k přerušení časového testu, tedy lhůty pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Zdroj: BNT journal
KOOV 557/29.01.20
Zákon o daních z příjmů
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



