Cílem jejich předlohy je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů jako orgánů státní stavební správy. Nový zákon schválili poslanci přes veto Senátu letos v červenci, kdy normu podepsal i prezident Miloš Zeman. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním by měly být jednotlivé stavební úřady organizované podobně jako třeba u Finanční správy.
Podle platného znění nabyde nový stavební zákon účinnosti v polovině roku 2023, některé změny už ale začnou platit od 1. ledna příštího roku. Nový zákon se připravoval řadu let a měl hlavně zajistit dodržování lhůt.
Zmíněné strany, které v minulém volebním období byly v opozici, nový zákon kritizovaly. Nelíbilo se jim hlavně, že stavební úřady přejdou zcela pod stát. Varovaly, že to může ochromit stavební řízení a že se řízení vzdálí občanům. Pětice stran sdružených v koalicích Spolu a Piráti a STAN avizovala již před volbami, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, stavební zákon změní.
Jejich nynější návrh počítá například s tím, že nový stavební zákon sice nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně schváleno, ale pouze ve vztahu k vyhrazeným stavbám. To jsou podle přílohy k zákonu například stavby dálnic, drah, přenosové soustavy nebo elektrárny s výkonem nad 100 megawatt a zásobníky plynu. Na všechny ostatní stavby i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, by se použil dosavadní stavební zákon.
Vznikne tak Specializovaný stavební úřad pro vyhrazené stavby, ale už nikoli krajské stavební úřady. Nejvyšší stavební úřad musí být zřízen, bude však zřízen pouze organizačně, jeho úkoly bude fakticky plnit ministerstvo pro místní rozvoj, ale nevznikne jako samostatný úřad, uvádí důvodová zpráva.
"Odklad účinnosti o jeden rok je nezbytný, aby vznikl prostor pro nalezení shody na principech stavebního práva, které budou akceptovat všechny hlavní politické síly v Parlamentu České republiky," uvádějí poslanci ke svému návrhu. Poukazují i na to, že roční odklad zřízení nové stavební správy o rok odloží výdaje státního rozpočtu v objemu asi tří miliard korun.
Předkladatelé navrhují, aby Sněmovna schválila jejich předlohu ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Tento postup ale můžou vetovat nejméně dva poslanecké kluby. Návrh nejprve dostane k projednání vláda. Má na to 30 dní. Bez ohledu na její stanovisko ho pak dostanou k projednání poslanci.
Diskuze k článku ()