Touto rozsáhlou novelou o stovkách změnových bodů byl upraven zákon o bankách, zákon o České národní bance, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o správních poplatcích a zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Změny, jež zákon přinesl, vycházejí z nejnovějších požadavků evropské legislativy kumulovaných v evropské směrnici 2024/1619, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální rizika, sociální rizika a rizika správy a řízení (tzv. „CRD VI“), a v evropském nařízení 2024/1623, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky týkající se úvěrového rizika, rizika úvěrové úpravy v ocenění, operačního rizika, tržního rizika a minimální výstupní prahy (tzv. „CRR III“). Oba předpisy byly zpracovány s deklarovaným záměrem posílit odolnost bankovního sektoru v EU a zajistit lepší ochranu finanční stability. V rámci snahy zvýšit odolnost regulovaných subjektů vůči případným ekonomickým otřesům a přispět k upevnění finančního systému bylo nutné promítnout příslušná pravidla také do českého vnitrostátního právního řádu.
Změny, jež zákon přinesl, jsou zaměřeny například na posílení nezávislosti České národní banky jakožto orgánu dohledu a na její pravomoci při převodech aktiv nebo závazků, nabývání a zcizování významných účastí úvěrovými institucemi a fúzích a rozděleních, na poskytování bankovních služeb v EU pobočkami ze třetích zemí, na revizi úpravy správního trestání v této oblasti, na zahrnutí tzv. ESG rizik (environmentální rizika, sociální rizika a rizika správy a řízení) do strategií a postupů regulovaných institucí či na governance a posuzování členů vedoucího orgánu a osob zastávajících klíčové funkce v regulovaných subjektech, týkají se však rovněž požadavku na zavedení minimálního výstupního prahu, který má zajistit snížení neopodstatněné variability kapitálových požadavků určených pomocí interních modelových přístupů, a požadavků na tzv. instituce, jimiž se v českém právním řádu rozumí banky, spořitelní a úvěrní družstva (tzv. úvěrové instituce podle CRD) a obchodníci s cennými papíry (tzv. investiční podniky podle CRD).
Stejného dne (s výjimkami některých ze svých ustanovení) jako zákon pak své účinnosti nabyla na něj navazující novelizační vyhláška, a sice vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů. Ta byla ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikována pod č. 337/2025 Sb.
Diskuze k článku ()