Důvodová zpráva k této novele měnící zákon o základních registrech v bezmála desítce změnových bodů popisuje, že při přístupu k digitálním službám orgánů veřejné moci ve smyslu zákona o právu na digitální služby musí být umožněno uživateli služby čerpání této služby i na základě oprávnění k zastupování, přičemž toto oprávnění může pocházet jak z údajů vedených v informačních systémech veřejné správy, tak z rozhodnutí uživatele služby, případně z jejich vzájemné kombinace. Doposud však v České republice nebylo k dispozici žádné centrální řešení, které by plné moci, zmocnění a uvedená oprávnění umožnilo spravovat. Některé orgány veřejné moci sice využívají vlastní portálová řešení, ve kterých je možné plné moci s uvedenými oprávněními elektronicky evidovat, často však jsou jednotlivé plné moci realizovány pouze ke konkrétnímu případu či řízení. Navíc není neobvyklé, aby samotnou autorizaci dané fyzické osoby k poskytnutí digitální služby musel posoudit ten, ke komu se fyzická osoba hlásí, na základě jemu dostupných údajů.
Zákonodárce proto přichází s novým konceptem Informačního systému oprávnění k zastupování, jenž bude místem pro shromažďování údajů o těchto oprávněních a jejich vzájemných vazeb a jehož správcem bude Digitální a informační agentura. Novela má rovněž ukotvit rozsah údajů vedených v registru či určit práva a postupy při zápisu a využívání údajů o oprávnění k zastupování v rámci přístupu ke službám veřejné správy.
Deklarovaným cílem tedy je vybudovat centrální registr zastupování poskytující sdílené služby, jež budou k dispozici všem orgánům veřejné moci. Cílové řešení má přitom umožnit evidenci z hlediska výkonu služby veřejné správy podstatných údajů o oprávnění k zastupování, včetně popisu rozsahu oprávnění, a to jak implicitního, tedy zákonného, tak explicitního, tedy smluvního, z rozhodnutí fyzické osoby.
Diskuze k článku ()