Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této krátké novely o čtveřici změnových bodů popisuje, že státní podnik je specifickou právnickou osobou, kterou zakládá stát za účelem využití státního majetku k podnikatelské činnosti a zapojení do tržního prostředí, přičemž jeho účelem je plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. Ačkoli stát může k podobným účelům využít i akciové společnosti, zůstává státní podnik, který je právnickou osobou s vlastní právní osobností, avšak bez vlastního majetku a pouze hospodařící s majetkem státu, důležitým nástrojem státu při naplňování řady jeho úkolů.
Ekvivalentem základního kapitálu kapitálové obchodní společnosti je u státního podniku kmenové jmění, jež je souhrnem peněžitého vyjádření hodnoty nemovitých a movitých věcí, k nimž má podnik právo hospodařit při svém vzniku. Jeho výše je stanovena v zakládací listině a zapisuje se do obchodního rejstříku. Zákon o státním podniku sice upravuje postup při zvyšování a snižování kmenového jmění státního podniku, ovšem většina této úpravy byla věnována druhému zmíněnému procesu, a to především z důvodu potřeby ochrany věřitelů. Pro zvyšování kmenového jmění zákon o státním podniku doposud pouze stanovil, že je zakladatel může zvýšit o majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl. Upravoval tak zvýšení kmenového jmění z vlastních zdrojů státního podniku, úpravu možnosti zvýšení kmenového jmění z externích zdrojů však postrádal, tedy chyběl ekvivalent možnosti zvýšení základního kapitálu obchodní společnosti novými vklady či vydáním nových akcií.
Zákonodárce identifikoval poptávku po možnosti zvýšení kmenového jmění státního podniku výše popsaným způsobem, když se potřeba takového nástroje projevila zejména v rámci diskusí o možnostech řešení aktuální situace státního podniku Česká pošta. Proto přišel s popisovanou novelou, cílem které je doplnit do zákona o státním podniku doposud absentující právní úpravu zvýšení kmenového jmění státního podniku ze strany jeho zakladatele. To má umožnit kapitálové posílení státního podniku pro účely například strategických projektů určených k plnění bezpečnostních zájmů státu nebo k zajištění důležitých veřejných potřeb, může však také napomoci realizaci strategických výdajů nebo investic do vlastního výzkumu nebo výroby směřujících například ke snížení závislosti státních podniků na dodavatelích z třetích zemí s rizikovým bezpečnostním profilem. Jako praktická je vnímána rovněž možnost využití i v případě potřeby poskytnout státnímu podniku finanční (kapitálovou) injekci, která by mu umožnila překonat krizové období či podstoupit potřebnou transformaci.
Zákonodárce tedy považoval za žádoucí, vzhledem k významu státních podniků, z nichž řada plní klíčové úkoly při zajišťování podstatných funkcí státu, a s ohledem na současnou složitou hospodářskou i bezpečnostní situaci, aby měl stát k dispozici dostatečnou paletu nástrojů k případnému kapitálovému posílení státních podniků.
Diskuze k článku ()