Týká se primárně právní úpravy přísedících, jež je součástí zejména zákona o soudech a soudcích a zákonů o řízení před soudy jako občanský soudní řád a trestní řád. Deklarovaným cílem novely přitom je zefektivnit soudní rozhodování, na kterém se přísedící aktuálně podílí. Směřuje přitom k opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem na prvním stupni.
Jak vysvětluje důvodová zpráva, provedení revize dosavadní právní úpravy institutu přísedících je vnímáno jako reakce na praktické problémy, které dosavadní právní úprava přináší a jež souvisí s problematikou praktického začlenění přísedících do rozhodování v soudních řízeních. Jde zejména o administrativní zátěž soudů, o komplikace spojené se sestavováním soudního senátu tvořeného soudcem a přísedícími pro celé řízení před soudem a s tím související často nepřiměřenou délku soudních řízení či o obvykle nedostatečnou participaci přísedících na samotném projednání a rozhodování v rámci řízení. Zákonodárce sleduje potřebu vyhovět požadavkům aplikační praxe na omezení účasti laického prvku na co nejmenší množství případů, ale současně i legitimním požadavkům mezinárodního společenství a veřejnosti na zachování účasti laického prvku při rozhodování soudů v těch případech, kdy je to důvodné.
Vedle zákona o soudech a soudcích je tedy novelizován také již zmíněný trestní řád a občanský soudní řád a dále rovněž zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
Diskuze k článku ()