Předvolební debata s kandidáty na děkana proběhne na půdě Akademického senátu Právnické fakulty UK dne 4. listopadu 2021. Samotná volba pak 11. listopadu 2021.
Proč jste se rozhodl kandidovat na děkana Právnické fakulty UK?
Rozhodování, zda se ucházet o funkci děkana právnické fakulty, nebylo jednoduché. Jsem si vědom toho, že funkce děkana je velmi náročná a odpovědná a nemůže ji vykonávat každý. Proto jsem o možné kandidatuře hovořil s řadou mých kolegů pedagogů, ale i s některými studenty, a také s mojí manželkou. A právě rozhovory s těmito lidmi mě přesvědčily, že bych kandidovat měl, protože jsem cítil velkou podporu a nechtěl jsem je zklamat.
To by však samo o sobě samozřejmě nestačilo. Mou nejdůležitější motivací, proč chci funkci děkana vykonávat, je přesvědčení, že pod mým vedením by právnická fakulta pokračovala na své cestě k moderní právnické fakultě 21. století. Snad je podle výsledků mé práce a z mého jednání vidět, že mám naší právnickou fakultu velmi rád, a chci, aby i nadále pokračovala ve změnách, které se snažím prosazovat jako garant magisterského studijního programu. Rozhodně mou motivací není funkce samotná, o tu mi vůbec nejde.
Váš program má poněkud netradiční podobu, je sepsán v bodech. Proč jste jej koncipoval právě takto?
Když jsem uvažoval o tom, jakým způsobem svůj volební program napsat, tak jsem si četl řadu volebních programů, ať už z předchozích voleb na naší fakultě, nebo z voleb na jiných fakultách. Všechny tyto programy byly napsány souvislým textem a přiznám se, že mi přišly, ač napsané líbivým jazykem, velmi nepřehledné a obsahující málo navrhovaných konkrétních opatření.
Kdo mě zná, ví, že jsem velmi systematický člověk, a proto jsem se rozhodl formulovat svůj volební program tak, že v každé oblasti uvedu hlavní vize a cíle a na ty navážu jednotlivými body, aby program byl co nejvíce přehledný. Dále bylo mým cílem napsat program komplexně postihující všechny oblasti činnosti fakulty a být v programu co nejkonkrétnější, aby bylo zřejmé, co bych chtěl jako děkan na fakultě prosadit a realizovat.
Volební program v bodech je navíc velmi dobře prezentovatelný na webových stránkách dekanem.radimbohac.cz, kde se každý může s mým volebním programem seznámit a vyhledat si jeho relevantní části.
Vypadá to, že největším tématem volby nového děkana bude revize státních závěrečných zkoušek. Dva z vašich protikandidátů navrhují jejich úplné zrušení. Co si o tom myslíte?
Souhlasím, že téma závěrečných státnic je velmi důležité, a to zejména s ohledem na to, jak jsou dlouhodobě negativně vnímány ze strany jak studentů, tak učitelů. Navrhovat pouze zrušení ústní soukromoprávní a veřejnoprávní části státní závěrečné zkoušky však nepovažuji za správné. Ano, vidím negativa těchto zkoušek, které neplní svůj cíl, zbytečně stresují studenty a učitelé je vnímají jako ztrátu svého času. Nicméně jsem přesvědčen, že jejich pouhé zrušení není správná cesta.
Studijní program Právo a právní věda je komplexním programem v oblasti práva a obsah státních zkoušek má být odrazem jeho profilu absolventa a má být v souladu s jeho studijním plánem. Toto nemůže zajistit pouze obhajoba diplomové práce a oborová část, jejichž konání jinak považuji za správné promítnutí určité profilace studenta studijního programu. Je však žádoucí, aby student skládal státní zkoušku jen z jednoho právního oboru, ačkoliv má mít po absolvování komplexní základní znalosti a dovednosti ve stěžejních oblastech práva? O tom vůbec nejsem přesvědčen.
Při přípravě na státnice se studentům propojí znalosti a dovednosti z příbuzných právních oborů a konání takových státnic pak přispívá k tomu, aby z naší fakulty odcházeli co nejlepší absolventi. Studenti by se neměli pouze izolovaně učit jednotlivé právní obory, ale důraz by měl být kladen také na mezioborovost. Právní problém v praxi je také nutné řešit komplexně z hlediska všech v úvahu připadajících právních oborů.
Vy navrhujete zrušení ústních částí a jejich nahrazení písemnými. Jak bude taková písemná státnice vypadat?
Písemná část státní závěrečné zkoušky má oproti ústní části nesporné výhody. Písemná zkouška je více objektivní, transparentní, férová a přezkoumatelná. Má představa je zkouška kombinující teoretické znalosti (principy, základní pojmy) s praktickými dovednostmi (řešení příkladů formou open-book). Za zcela zásadní pak považuji, aby pro takovou zkoušku byly jasně vymezeny okruhy a byl dán její standard, tj. aby každý věděl, jak zkouška bude probíhat.
Pokud jde o oblasti, tak bych rád zachoval veřejnoprávní část státní závěrečné zkoušky z tematických okruhů ústavního, správního a trestního práva a soukromoprávní část státní závěrečné zkoušky z tematických okruhů občanského a obchodního práva.
Zároveň bude nutné vyjasnit vztah takových písemných částí státních závěrečných zkoušek k současným klauzurním pracím. Mé řešení by bylo zrušit klauzurní práce v jejich současné podobě a uvažovat o tom, aby se řešení příkladu stalo součástí kombinované postupové zkoušky z příslušného předmětu.
Věříte, že je Vámi navrhovaná reforma státnic možná?
Jsem pevně přesvědčen, že ano. Nicméně je třeba si uvědomit, že v současné době máme na fakultě studenty ve třech studijních programech a pro tyto jednotlivé programy bude muset být řešení různé. Za stěžejní z tohoto hlediska považuji rovnost studentů v daném studijním programu nebo alespoň ročníku. Studenti, kteří započali studovat ve stejném akademickém roce, by měli mít i stejné podmínky pro absolvování studijního programu. Dále je k prosazení změn nutné jejich schválení příslušnými fakultními i mimofakultními orgány. Já osobně budu prosazovat řešení, které bude co nejrychlejší, ovšem dříve než od akademického roku 2022/2023 to není možné.
Studenti studující v novém magisterském studijním programu, tj. ti, kteří zahájili studium v akademickém roce 2020/2021 a později, by mohli mít studium zakončeno tak, jak jsem popsal výše.
Ovšem pro studenty ve starém studijním programu, tj. pro studenty, kteří zahájili studium nejpozději od akademického roku 2018/2019, je situace nejsložitější. V současné době totiž není jasné, kdo může změny v tomto studijním programu schvalovat, a studuje v něm řada studentů, kteří jsou již těsně před koncem svého studia, například jim chybí absolvovat pouze některé části státních závěrečných zkoušek. Zde přichází v úvahu ústní části státních závěrečných zkoušek zachovat nebo dát studentům možnost opt-inu pro nové písemné části nebo uvažovat o uznání již absolvovaných klauzurních prací za tyto části státních zkoušek.
Řešení v prostředním studijním programu, tj. pro studenty, kteří zahájili studium v akademickém roce 2019/2020, pak závisí na tom, kdy se změny podaří schválit.
Jaká další témata považujete v rámci svého programu za klíčová?
Formuloval jsem 10 základních východisek mé kandidatury, která ve svém souhrnu představují témata, která považuji za klíčová.
Mezi ně patří, že se chci funkci děkana věnovat na 100 % a být spravedlivým děkanem a při řízení fakulty prosazovat lidský přístup. Mám jasnou a konkrétní vizi rozvoje fakulty a hodlám ji prosazovat a cestou k naplnění této mé vize je „evoluce“, ne „revoluce“. Mám fakultu velmi rád, chci pokračovat v práci pro ni a dále ji rozvíjet nejen jako garant magisterského studijního programu.
Východiskem z oblasti vědy je podpora kvalitní vědy včetně juniorské, kvalitních publikací a externích grantů. Za klíčové pak považuji zajištění spravedlivého odměňování zaměstnanců na základě kvality a množství odvedené práce.
Poslední oblast východisek se týká studia. Již jste se ptala na státní zkoušky, dále pak hodlám i nadále klást důraz na skloubení teoretické a praktické stránky magisterského studijního programu a chci kvalitní a náročné studium v kolegiálním prostředí.
Můžete rozvést ta poslední východiska v oblasti studia?
Studium musí být v první řadě kvalitní. Musí být naší ambicí připravit budoucí právníky na jejich praxi, a to není možné bez toho, aby je učili kvalitní učitelé ve studijním programu s jasně danými pravidly a kvalitním obsahem.
Pokud jde o semináře, jsem přesvědčen, že je třeba klást důraz na moderní pedagogické přístupy, právní myšlení, právní argumentaci a inovaci metod i forem seminární výuky, a to v malých seminárních skupinách, ideálně 20–25 osob. Pokud jde o přednášky, pak by základní témata předmětu měly pokrývat přednášky nahrávané, které mohou být doplněny přednáškami klasickými kontaktními, kde budou studenti seznamováni s aktuálním vývojem v daném oboru a podobně. Za klíčové také považuji prosazení studijních skupin studentů a jejich mentoring a zřízení life-client fakultní právní kliniky, v rámci které studenti budou poskytovat pod odborným dohledem právní rady veřejnosti.
Náročnost studia by se pak měla promítat do kontrol studia. Zde jsem příznivcem toho, aby se studenti učili průběžně a aby průběžné plnění studijních povinností bylo zohledňováno ve výsledné klasifikaci. Někteří mí kolegové nesouhlasí s klasifikovanými zápočty, které byly zavedeny v novém studijním programu, ale já si naopak myslím, že je to účinný nástroj ve snaze mít studium náročné, ale zároveň kvalitní.
22. října proběhla rektorská volba, zvolena byla prof. Milena Králíčková. Jak by podle vás měla vypadat ideální spolupráce rektorátu s fakultou? Budete se tuto představu pokoušet v případě zvolení realizovat?
V prvé řadě chci říct, že jsem velmi rád, že prof. Králíčková byla zvolena, a že od akademického senátu univerzity dostala tak silný mandát (55 hlasů z 69 přítomných, pozn. redakce). Paní profesorku jsem měl tu čest poznat jako pracovitou a empatickou prorektorku univerzity, velmi si jí vážím pro její odborné a osobní kvality a mám obrovskou radost, že se stane první rektorkou naší univerzity. Velmi se těším na spolupráci s ní v budoucnu, ať už má role bude jakákoli.
Mou vizí, pokud jde o vztah fakulty a univerzity, je aktivní spolupráce s univerzitními orgány a vykonávání vlivu na jejich rozhodování v souladu se zájmy fakulty a univerzity. Rozhodně si myslím, že je třeba zlepšit spolupráci s rektorátem a aktivně ovlivňovat rozhodovací procesy rektorátu. Nesouhlasím s vnímáním univerzity a rektorátu jako nepřítele a toho, kdo může za všechny problémy na fakultě. Naopak jsem přesvědčen, že vyjednáváním a konsenzuální politikou vůči rektorátu je možné řady věcí dosáhnout.
V programu píšete, že budete spravedlivě odměňovat zaměstnance fakulty na základě kvality a množství odvedené práce. To se nyní neděje?
Problematika odměňování zaměstnanců fakulty má dvě základní roviny. Předně jde o to, že zatímco například v základním a středním školství platy v posledních letech výrazně rostly, prostředky na mzdy vysokoškolských učitelů zvyšovány nebyly. Plat středoškolského pedagoga tak je v řadě případů vyšší než mzda odborného asistenta na vysoké škole. Proto je třeba důrazně působit na zvýšení objemu peněžních prostředků plynoucích na fakultu na mzdy. Fakulta musí být v tomto směru aktivní v rámci univerzity, zaměřit se na stanovení a naplňování kritérií, podle nichž se peněžní prostředky v rámci univerzity rozdělují a rovněž nepodceňovat získávání prostředků prostřednictvím fundraisingu, tj. získávat peněžní prostředky pro podporu fakultních aktivit od dárců za dodržení přísných etických standardů.
Druhou rovinou je rozdělování peněžních prostředků na mzdy v rámci fakulty. A zde jsem přesvědčen, že je předně třeba provést evaluaci pedagogických, vědeckých a dalších výkonů pracovníků za předcházející období a reflexi výsledků. A abych odpověděl na Vaši otázku, ano obávám se, že tato analýza ukáže, že ne vždy jsou zaměstnanci odměňováni na základě kvality a množství odvedené práce. Že jsou zde zaměstnanci, kteří odvádějí nadstandardní výkony a nejsou za ně odpovídajícím způsobem ohodnoceni a naopak, že jsou zde zaměstnanci, jejichž výkon vůbec neodpovídá výši jejich úvazku.
Jak byste tuto situaci řešil?
Musí být jasně určeno, kdo má na fakultě působit jako akademický pracovník, který má učit a bádat, kdo má působit jako vědecký pracovník, který pouze bádá, a kdo má působit jako lektor, který pouze učí. A dále je třeba zohlednit výkony ve velikosti úvazku a výši mzdy. Plný úvazek má mít ten, kdo působí převážně na fakultě a částečný úvazek ten, kdo primárně působí v praxi. Možná se na mě někteří kolegové budou zlobit, ale ten, kdo je například partnerem v advokátní kanceláři, odučí v průběhu semestru dva semináře, nepublikuje a není zapojen v grantech, nemůže mít na fakultě poloviční, natož celý úvazek akademického pracovníka. Pro takového kolegu je vhodná pozice lektora na velmi malý úvazek nebo vykonávání pedagogické činnosti na základě dohody o provedení práce.
A na závěr možná trochu zvláštní otázka. Na základě čeho byste se rozhodoval při volbě kandidáta na funkci děkana, kdybyste sám nekandidoval?
Pro mě by při volbě byla rozhodující kombinace tří věcí, a to program kandidáta, jeho osobnost a dosavadní výsledky jeho práce.
Diskuze k článku ()