A stejně jako u nemovité věci, může být i tento předmět převodu postižen vadou. V praxi lze velmi často narazit na situace, kdy nabyvatel podílu značně podceňuje důležitost provedení kontroly kvality nabývaného podílu a zjištění případných „zjevných“ i „skrytých“ vad podílu před jeho nabytím a vystavuje se tak zbytečnému riziku.
Při větší akvizici, kdy nabyvatel hodlá koupit podíl na společnosti značné hodnoty, je v rámci standardních akvizičních procesů prováděna podrobná právní, daňová a účetní prověrka, tzv. due diligence. Due diligence je prováděna odborníky z oblasti práva, účetnictví a daní, přičemž rozsah prověrky se odvíjí od požadavků nabyvatele a samozřejmě také nákladů, které na tuto prověrku hodlá nabyvatel vynaložit. Výsledky due diligence následně mohou v případě zjištěných nedostatků nepříznivě ovlivnit cenu prodávaného podílu nebo i zcela zmařit akviziční záměr.
Avšak i při drobných převodech podílů, kdy nabyvatel nechce vynakládat na due diligence tolik energie, času a nákladů, není jistě vhodné spoléhat jen na dobrou vůli převodce, případně na prohlášení učiněná ve smluvní dokumentaci, ať už třeba i zajištěná vysokou smluvní pokutou. Jaké jsou tedy v praxi časté problémy spojené s podílem, kterým je možné se předem vyvarovat celkem jednoduchou důslednou kontrolou, která ani nemusí být až tak nákladná?
Jednou ze základních skutečností, kterou je nutné si při nabytí podílu prověřit, je, zda nabyvatel získává podíl od vlastníka podílu. U klasických podílů, u kterých je společník držící podíl zapsaný do obchodního rejstříku, se jeví tato skutečnost jako zřejmá. Avšak zápis společníka do obchodního rejstříku je pouze deklaratorní a neznamená to, že by podíl nemohl být již platně a účinně převeden na jinou osobu. Minimálně lze tak doporučit současně i kontrolu na úrovni seznamu společníků, který má povinnost vést společnost. Zbystřit pozornost by měl nabyvatel také v případě, že v obchodním rejstříku uvidí, že na převáděný podíl byl vydán kmenový list. V takovém případě dochází k převodu cenného papíru (kmenového listu), do kterého je podíl na společnosti vtělen, a převést jej může pouze jeho vlastník uvedený jménem na cenném papíru, nebo jemuž svědčí nepřerušovaná řada rubopisů - v praxi velmi často osoba odlišná od osoby uvedené jako společník v obchodním rejstříku. Převod se pak musí realizovat uzavřením smlouvy, rubopisováním cenného papíru a jeho faktickým předáním.
Za významnou vadu podílu lze někdy označit také zvláštní práva a povinnosti s tímto podílem spojená. Od rekodifikace českého právního řádu v roce 2014 je již zcela běžnou záležitostí, že jsou s podílem spojena nějaká zvláštní práva a povinnosti odchylující se od základní zákonné právní úpravy. Lidová tvořivost v této oblasti je někdy až překvapující. I přesto, že by zvláštní práva a povinnosti měla být zapsaná v obchodním rejstříku, ne vždy je tento požadavek splněn. Je tedy nutné podrobněji prověřit skutečnosti uvedené v zakladatelské listině či společenské smlouvě společnosti, která tato zvláštní práva a povinnosti sjednává. V takovém případě je dobré i tato ujednání ve společenské smlouvě podrobit podrobnější kontrole, protože (i) ne vždy jsou tato ujednání vypracována kvalitně a jejich výklad je dost rozporný a (ii) někdy se pohybují za hranou dovolených mantinelů a jdou proti dikci kogentních ustanovení zákona či jej obchází. Zvláštní pozornost si zaslouží i příplatková povinnost, která může být s podílem spojena, a v důsledků které může být společník nucen poskytnout do společnosti finanční prostředky mimo základní kapitál. Ve společenské smlouvě se pak mohou objevit další omezení nebo zvláštní ujednání, která je více než vhodné znát předtím, než se nabyvatel slepě zaváže koupí podílu k jejich dodržování.
Nesporným nedostatkem podílu jsou pak věcná práva třetích osob na podílu váznoucí, o nichž lze získat bližší vědomost pouhým nahlédnutím do obchodního rejstříku. Zda je podíl předmětem zástavního práva, postižen zákazem zcizení a zatížení, nebo na něm vázne předkupní či jiné právo jako právo věcné a základní informace o těchto právech lze získat z veřejně dostupného zdroje. Na podrobnosti takových omezení nabyvateli však můžou odpovědět již pouze zúčastněné strany. Podíl jako takový může být také předmětem exekuce nebo výkonu rozhodnutí, kdy zápis o probíhající exekuci na podíl v obchodní korporaci by měl být opět dohledatelný přímo v obchodním rejstříku. Naproti tomu poněkud komplikované pak může pro nabyvatele být zjištění, zda není podíl postižen ještě dalšími omezeními, jejichž existence není nikde zveřejněna, a jsou ujednána jen mezi převodcem a další třetí stranou. Takovými omezeními mohou být různé opce, či ustanovení typu drag-along, tag-along či předkupní práva sjednaná pouze jako relativní práva mezi smluvními stranami (tzv. inter partes), která však i přes dobrou víru nabyvatele mohou v budoucnu jeho život trochu komplikovat.
Náhledem do obchodního rejstříku je možné zjistit také skutečnost, zda společnost, jejíž podíl nabyvatel získává, byla či nebyla osobou zúčastněnou na přeměně, zejména pak přeměně ve formě odštěpení, v důsledku čehož může být postižena tzv. křížovým ručením dle ustanovení § 257 zákona č. 125/2008 Sb., zákona o přeměnách, v platném znění. Takové ručení může značným způsobem ovlivnit rizikovost transakce nabytí podílu, a tak i jeho atraktivitu a hodnotu.
Vedle celkem zjevných nedostatků podílu, které lze zjistit základní kontrolou ve veřejně dostupných zdrojích, existují také časté nedostatky podílu, jejichž existenci je nutné dohledat v interních dokumentech společnosti, nebo společníků. Alespoň zběžný náhled do účetnictví společnosti by měl být zcela základním předpokladem pro vědomou koupi podílu, neboť v účetních výkazech lze nalézt pro nabyvatele podílu naprosto podstatné skutečnosti. V účetnictví může nabyvatel zjistit například také to, zda na podíl, který je předmětem převodu, byly či nebyly vyplaceny zálohy, u kterých může v budoucnu vzniknout povinnost k jejich vrácení. Zde lze pouze doplnit, že povinnost k vrácení zaplacených záloh ulpívá na podílu, a to i v případě, že došlo k jeho převodu, a nabyvatel by tak mohl být povinen vracet něco, co ani sám neobdržel.
Nijak zásadně komplikovaným postupem pro nabyvatele podílu není pak ani vyžádání si od převodce alespoň základních potvrzení o bezdlužnosti společnosti u státních institucí. Tato skutečnost sice zcela nevyloučí riziko možných nedostatků ve vedení účetnictví ani plnění všech daňových povinností společnosti, ale může toto riziko alespoň snížit.
Ambicí tohoto příspěvku však jistě není upozornit na všechny možné na podílu váznoucí nedostatky při jeho převodu, ale upozornit pouze na některé otázky, které se v právní praxi často opakují a u nichž není tak obtížné jejich zjištění. Stejně jako každý jiný předmět koupě, tak i obchodní podíl si zaslouží, aby si jej kupující řádně prohlédl a zjistil si, co přesně kupuje, a to alespoň v té minimální míře obezřetnosti.
Diskuze k článku ()