Ústavní soud tímto mířil zvláště na újmy na psychickém zdraví a další okolnosti negativně zasahující duševní sféru člověka, tedy újmy vzniklé zásahem do jeho fyzické či psychické integrity. Dle mého názoru by přesto mělo být jasno v tom, co se skrývá pod pojmy „duševní útrapy“ dle [1]§ 2956 občanského zákoníku (dále „o. z.“), „další nemajetkové újmy“ dle § 2958 o. z. a „psychická bolest“. Tyto pojmy jsou často skloňovány v odborné literatuře a judikatuře, není jim však přiřazován jednotný význam.
Bylo mnohokrát zopakováno, co znamenají „vytrpěné bolesti“ a „ztížení společenského uplatnění“, resp. „překážka lepší budoucnosti“. S těmito pojmy pracoval již o. z. z r. 1964 v § 444 a judikatura vymezila jejich obsah. Bolestí je subjektivní nepříjemný pocit spojený s poruchou běžného fungování fyziologických procesů či psychiky člověka (duševní strádání), přičemž běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu se považují za součást této bolesti. Ačkoli je z podstaty věci vyloučeno přesné zjištění nebo změření bolesti, je potřeba dle určitých objektivizujících kritérií, rozpoznatelných zvenčí, z lékařského hlediska bolest diagnostikovat a ohodnotit tak, aby za ni mohla být přiznána – též s ohledem na okolnosti konkrétního případu – plná náhrada. Bolest může být fyzická i psychická, přitom psychická bolest může a nemusí být následkem fyzického zranění.[3][2]
Rozdíl mezi vytrpěnou bolestí a ztížením společenského uplatnění spočívá v trvalosti. Bolest či jiné obtíže, které jsou trvalého charakteru a do budoucna v určitém rozsahu vyřazují či omezují poškozeného ze společenské, rodinné, kulturní, sportovní či jiné sféry života, spadají pod ztížení společenského uplatnění. Poškozený je z hlediska tohoto nároku vnímán jako součást společnosti a jeho omezení, vzniklé v důsledku poškození zdraví, je vnímáno právě v kontextu společnosti. Samozřejmě se zohledňuje jeho konkrétní postavení, profese a zájmy; např. pro profesionálního pianistu bude ztráta prstu na ruce výrazně větším omezením než pro člověka, který tento hendikep bude vnímat jen jako menší omezení v životě. Výše náhrady je založena na srovnání života poškozeného před poškozením zdraví a po něm. Je přitom nutné zvážit, zda a do jaké míry jsou právě v důsledku konkrétního poškození zdraví omezeny či ztraceny jeho předchozí možnosti uplatnění v životě, resp. ve společnosti. Tak jako u stanovení bolestného, i zde je zdravotní stav poškozeného podroben znaleckému posouzení lékaře. V současné době praxe počítá jednak s objektivizačním kritériem, a to kategoriemi oblastí života, ve kterých je poškozený do určité míry omezen. Dále jsou zohledněna specifika jeho osobnosti, jako je věk a míra zapojení do společenských aktivit. Rovněž trvalá omezení plynoucí z psychických onemocnění, rozvinutých v důsledku zásahu do zdraví, spadají pod pojem ztížení společenského uplatnění.[7][6][5][4]
Obecně se přijímá, že lidské zdraví má fyzickou a psychickou složku. Ze smyslu a účelu ochrany osobnosti, v jejímž rámci je chráněno zdraví člověka jako jedna z nejvýznamnějších hodnot, vyplývá nutnost plného a spravedlivého odčinění veškerých zásahů do osobnosti člověka. Zásada plného odčinění je výslovně zmíněna v první větě § 2958 o. z. Ust. § 2957 obsahuje demonstrativní výčet kritérií, které je třeba zohlednit při určování výše náhrady (tzv. okolnosti zvláštního zřetele hodné). V § 2956 za středníkem je pak výslovně stanoveno, že je třeba odčinit i způsobené duševní útrapy – tedy že nelze zapomínat na psychickou složku lidské integrity.
Proč tedy odškodňování psychické bolesti činí v praxi takové problémy? Proč jsou poškození v trestním řízení často bez dalšího odkazováni „s tímto typem nároku“ na řízení ve věcech občanskoprávních, proč jsou např. při vzniku posttraumatické stresové poruchy poškození odškodňováni dle položky S069 Metodiky Nejvyššího soudu „Jiná nitrolební poranění“, a proč obecně soudy zaujímají vůči psychické bolesti a jiným duševním útrapám přezíravý postoj?[10][9][8]
Domnívám se, že je to alespoň částečně způsobeno tím, že Metodika k § 2958 o. z. (dále jen „Metodika NS“) v části B upravující bolestné neuvádí ani jednu položku psychické bolesti. Neobjevuje se zde jediná duševní porucha krátkodobého rázu. Je tedy otázka, jak mají lékaři pro účely znaleckých posudků hodnotit běžně se vyskytující poruchy psychického zdraví, vzniklé zásahem ať už do psychického nebo fyzického zdraví. S určitou rozpačitostí pak poruchy jak např. PTSP, deprese aj. podřazují vlivem nově vytvářené praxe pod zmíněná „Jiná nitrolební poranění“, nebo např. S063 – „Ložiskové poranění mozku“. Takový postup je dle mého názoru nejen nepřiléhavý, ale i nedůstojný, a především pak je v rozporu s požadavkem náležitého a plného odčinění vytrpěných bolestí. Nelze přece hodnotit a odškodňovat psychickou bolest podle vodítek pro bolest fyzickou; připodobňovat PTSP k mechanickému poranění mozku je i z pohledu lékařského laika nesmysl. Další možností je, jak navrhuje Nejvyšší soud, použít analogicky nařízení vlády č. 276/2015 Sb., konkrétně položku č. 22 přílohy č. 1 nazvanou „Akutní depresivní a stresový syndrom potvrzený psychiatrickým pracovištěm“. U tohoto provizorního řešení logicky vyvstává otázka, zda takové použití „tabulek“ stále ještě odpovídá požadavku předvídatelnosti soudního rozhodování, tedy prvotnímu účelu jejich vytvoření.[14][13][12][11]
Lze kvitovat návrh JUDr. Petra Vojtka, soudce Nejvyššího soudu, doplnit do Metodiky NS položku „Vážná duševní porucha vzniklá následkem traumatu, potvrzená psychiatrickým pracovištěm“ ohodnocenou 60 až 300 body. Případně se lze inspirovat Mezinárodní klasifikací nemocí (MKN-10), ve verzi platné v ČR od 1. 1. 2021, konkrétně položkami F00-F99 – Poruchy duševní a poruchy chování. Není třeba přijmout tuto část MKN-10 jako celek, nicméně rozlišování mezi různými duševními poruchami a obtížemi lépe odpovídá široké škále vyskytujících se duševních chorob.[16][15]
Pokračování článku si můžete přečíst zde.
Článek byl publikován v Advokátním deníku.
Nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 1564/2020.[1]
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, bod 16.[2]
Bezouška, P. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). C. H. Beck, 1. vydání, 2014, str. 1703–1716, dále Doležal a Melzer. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IX, § 2894–3081. Praha: Leges, str. 1002–1003.[3]
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3228/2014.[4]
Bezouška, P. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). C. H. Beck, 1. vydání, 2014, str. 1703–1716.[5]
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 25 Cdo 373/2011.[6]
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3228/2014.[7]
Rozsudek Krajského osudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2016, č. j. 6 To 201/2017-655.[8]
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2020, sp. zn. 6 T 24/2020.[9]
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 10. 2019, č. j. 7 Co 1178/2019-211, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, bod 14–16, rozsudek Okresního osudu v Klatovech ze dne 15. 12. 2020, č. j. 6 C 351/2018-174, a další.[10]
Metodika k § 2958 o. z. [online]. Nejvyšší soud České republiky. [cit. 10. 9. 2021], https://nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/Rozhodovacicinnost~Metodikak%3F2958 o. z.[11]
Jak doporučuje např. Smrž, I. Duševní újmy na zdraví a jejich odčiňování v civilním právu, str. 17.[12]
Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.[13]
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1309/2019, bod 37.[14]
Vojtek, P. Aktuální problémy náhrady nemajetkové újmy podle občanského zákoníku. In: Pracovní právo. Náhrada nemajetkové újmy v pracovním právu, ochrana zdraví při práci a aktuální otázky nemocenského pojištění, 2018, Brno: Masarykova univerzita.[15]
Sdělení č. 576/2020 Sb., sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10), ze dne 17. 12. 2020, s účinností od 1. 1. 2021.[16]
Diskuze k článku ()