Články s tagem: nejvyšší soud
Nároky splatné k výzvě věřitele a běh promlčecí lhůty
Názory na počátek běhu promlčecí lhůty v případě, kdy je určení doby splnění dluhu ponecháno na vůli věřitele, se v odborné literatuře podstatně rozchází.
Náhrada ušlého zisku v důsledku opatření v době pandemie koronaviru: šance pro dotčené podnikatele
Způsobila Vám proticovidová opatření státu škodu? Museli jste kvůli nim zavřít svou provozovnu?
Svěřenské fondy v rozhodnutích soudů za poslední 2 roky – díl I.
Svěřenské fondy jsou stále běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen vytváří, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?
Jak je to s počátkem běhu subjektivní promlčecí lhůty u blíže neurčené splatnosti závazku?
Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS ČR“) se ve své recentní judikatuře[1] zabýval okamžikem počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty v případech, kdy splatnost závazku není mezi stranami explicitně dohodnuta a není stanovena ani zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo jinak. NS ČR se tak vyjádřil k otázce, na jejímž řešení nepanuje jednotný názor a je předmětem bohatých diskuzí v odborných kruzích i rozhodovací praxe českých soudů
NS zprostil obžaloby řidičku, která se srazila s rychle jedoucím motorkářem
Brno 5. září (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) zprostil obžaloby řidičku osobního auta, která se při odbočování srazila s motocyklistou překračujícím povolenou rychlost. Kdyby rychlostní limit dodržel, řidička by jej neomezila ani neohrozila, uvedl NS.
Institut neúměrného zkrácení v realitní praxi
Autor si dává za cíl v tomto článku přehledně osvětlit institut neúměrného zkrácení a popsat situace, kdy k němu dochází v rámci realitní praxe.
Vede omezení svéprávnosti k omezení rodičovské odpovědnosti?
Rodičovská odpovědnost je souborem nejvýznamnějších práv a povinností rodičů vůči dětem. Do obsahu rodičovské povinnosti nepatří pouze péče o dítě, ale rovněž zajišťování výchovy, citového a rozumového vývoje, ochrana dítěte atp.
Rozhovor: Barbora Steinlauf - Práva pacientů se často nedodržují
Bojuje za to, aby rodiče mohli být v nemocnicích jako doprovod hospitalizovaného dítěte. Zastává se pacientů, jimž pojišťovny nechtějí uhradit mimořádnou léčbu. Zaměřuje se na práva pacientů v závěru jejich života... Právo a zdravotnictví se protínají v mnoha rovinách a ve všech najdete advokátku Barboru Steinlauf. Brzy představí nový projekt, který má pomoci s právní osvětou v oblasti paliativní péče. Inspiraci nyní sbírá na stáži v USA.
Nejvyšší soud nesouhlasí se zastavením stíhání příslušníků StB kvůli promlčení
Brno 20. července (ČTK) - Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci.
SVJ nemá právo zakázat krátkodobý pronájem bytu (ani Airbnb)
Nejvyšší soud se v jednom ze svých aktuálních rozhodnutí zabýval otázkou, zda může shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ) v rámci svých stanov podmínit opakovaný krátkodobý nájem jednotek souhlasem všech členů SVJ.
Judikatura Nejvyššího soudu a „neústavní“ výše úroku z prodlení - část III.
Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.
Právo domáhat se výmazu důvodů odvolání z funkce člena orgánu v obchodním rejstříku
Ve svém nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval především otázkou, zda náleží odvolanému a z obchodního rejstříku vymazanému jednateli společnosti právo bránit se proti zápisu skutečností souvisejících s jeho odvoláním, resp. výmazem z obchodního rejstříku dle § 101 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „ZoVR”), zejména tedy situací, kdy v souvislosti s odvoláním a výmazem jednatele z obchodního rejstříku je současně do obchodního rejstříku zapsán důvod odvolání jednatele.[1]
Judikatura Nejvyššího soudu a „neústavní“ výše úroku z prodlení - část II.
Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.
Užití analogie legis v judikatuře českých soudů
Analogie je tradiční právní pojem, který umožňuje přistoupit k dotváření práva soudy v případě zjištění existence mezery v zákoně. Interpretace a dotváření práva setrvale přitahují pozornost právních teoretiků.
Judikatura Nejvyššího soudu a „neústavní“ výše úroku z prodlení - část I.
Autorka ve svém příspěvku shrnuje judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výše úroku z prodlení.
Kdo je oprávněn jednat za zahraniční právnickou osobu a v jakém rozsahu?
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022 zabýval otázkou, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry právnické osoby registrované v zahraničí.
Ústavní soud na rozcestí
Na loňském kongresu Právního prostoru jsem v rámci tzv. „justičního bloku“ rozebíral neutěšený stav Nejvyššího soudu, jeho příčiny i možné cesty k nápravě. Letos se chci podobnou optikou podívat, jak ostatně napovídá název mého příspěvku, na soud Ústavní. Název „K čemu je dobrý Ústavní soud“, který jsem chtěl původně použít, si již zabral Michal Bobek pro své vystoupení na Karlovarských právnických dnech.
Rozdílné pojetí škody v civilním a trestním řízení - část III.
Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody.
Kde je můj zisk?
Judikatura v nedávné době stanovila konkrétní podmínky, kdy společnost nemusí vyplatit celý zisk akcionářům. Kromě odpovědí se však objevují i nové otázky.
Soudy nemohou dát člověku s neznámou totožností nové jméno, plyne z verdiktu
Brno 15. května (ČTK) - České soudy nemohou ani dočasně určit náhradní identitu člověku, jehož jméno je neznámé a nelze s ním - například ze zdravotních důvodů - nijak komunikovat.
Právnické osoby jako osoby blízké v případě nájmu prostoru sloužícího k podnikání
Je možné hledět na vztah právnických osob, ve kterém jedna společnost ovlivňuje druhou, stejně jako na vztah fyzické osoby a osoby blízké? Lze v takovém případě přenechat předmět nájmu k užívání i bez souhlasu pronajímatele?
Dítě jako svědek domácího násilí – část I.
Tento článek a jeho pokračování mají za cíl zamyslet se nad posouzením domácího násilí a jeho následky v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Bohužel v těchto případech bývají následky u dětí nezřídka bagatelizovány s odůvodněním, že přímého násilí se agresor dopouštěl „jen“ na partnerovi. S tímto postupem se neztotožňuji. Mám za to, že je potřeba se důsledně zabývat dopady tohoto jednání na děti a možností řešit tyto situace za pomocí odpovídajících opatření.
K zásadě zákazu reformace in peius v civilním soudním řízení
V nynější době je rozvodovost na poměrně vysoké úrovni, s čímž neoddělitelně souvisí taktéž problematika vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Tento proces může být mnohdy složitý a málokdy končí prvoinstančním rozhodnutím, když nezřídka dochází k podání odvolání a věc musí být řešena na úrovni odvolacích soudů.
Pět otázek pro Petra Šuka
Problematika podfinancované justice je dlouhodobým problémem. Co nás v tomto směru čeká a nemine, pokud se situace v dohledné době nezlepší? A co mají společného Nejvyšší soud a Ústavní soud? Nejen na tyto otázky padla řeč v následujícím rozhovoru s JUDr. Petrem Šukem, místopředsedou Nejvyššího soudu a jedním z letošním řečníků na nadcházejícím kongresu Právní prostor 2023.
Společenství vlastníků jednotek nemůže ve svých stanovách zakázat krátkodobé pronájmy
V poslední době se nezřídka vyskytovaly situace, kdy SVJ v rámci svých stanov zakazovaly jednotlivým vlastníkům jednotek krátkodobý pronájem – třeba prostřednictvím Airbnb. K tomuto tématu se nedávno vyjádřil i sám Nejvyšší soud.



