Náhrada ušlého zisku v důsledku opatření v době pandemie koronaviru: šance pro dotčené podnikatele
Způsobila Vám proticovidová opatření státu škodu? Museli jste kvůli nim zavřít svou provozovnu?
Pak by Vás mělo zajímat nové rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se staví na stranu podnikatelů.
Za jakých okolností odpovídá stát za škodu způsobenou krizovým opatřením?
Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání obchodní společnosti ve věci náhrady škody, která jí měla vzniknout v důsledku krizových opatření státu.[1] Konkrétně se jednalo o opatření vlády, která omezila a následně zakázala maloobchodní prodej a poskytování služeb.[2] Tato opatření vedla k tomu, že žalující společnost musela zavřít svou provozovnu a v důsledku toho jí ušel zisk,[3] který vyčíslila na 1.100.123,- Kč.
Žalující společnost tvrdila, že stát nese odpovědnost za tuto škodu na základě krizového zákona, který zakládá objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními,[4] a to bez ohledu na to, jestli byla tato opatření správná, nezbytná či v souladu se zákonem.
Soudy nižších stupňů žalující společnosti nevyhověly, a jí proto nezbylo než se obrátit na Nejvyšší soud. Ten jí dal zapravdu, a nižší soudy se tedy budou muset případem zabývat znovu. Nejvyšší soud potvrdil závěr, že podle ustanovení § 36 odst. 1 krizového zákona má stát zvláštní povinnost nahradit škodu způsobenou krizovými opatřeními, a to bez ohledu na zavinění. Není tedy rozhodné, jestli bylo opatření státu nezákonné, popř. jestli představovalo nesprávný úřední postup. Stačí splnění těchto tří předpokladů:
- provedení krizového opatření
- vznik škody (vč. škody v podobě ušlého zisku)
- příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
