Články s tagem: nejvyšší soud

Tento článek a jeho pokračování mají za cíl zamyslet se nad posouzením domácího násilí a jeho následky v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Bohužel v těchto případech bývají následky u dětí nezřídka bagatelizovány s odůvodněním, že přímého násilí se agresor dopouštěl „jen“ na partnerovi. S tímto postupem se neztotožňuji. Mám za to, že je potřeba se důsledně zabývat dopady tohoto jednání na děti a možností řešit tyto situace za pomocí odpovídajících opatření.

V nynější době je rozvodovost na poměrně vysoké úrovni, s čímž neoddělitelně souvisí taktéž problematika vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Tento proces může být mnohdy složitý a málokdy končí prvoinstančním rozhodnutím, když nezřídka dochází k podání odvolání a věc musí být řešena na úrovni odvolacích soudů.

Problematika podfinancované justice je dlouhodobým problémem. Co nás v tomto směru čeká a nemine, pokud se situace v dohledné době nezlepší? A co mají společného Nejvyšší soud a Ústavní soud? Nejen na tyto otázky padla řeč v následujícím rozhovoru s JUDr. Petrem Šukem, místopředsedou Nejvyššího soudu a jedním z letošním řečníků na nadcházejícím kongresu Právní prostor 2023.

V poslední době se nezřídka vyskytovaly situace, kdy SVJ v rámci svých stanov zakazovaly jednotlivým vlastníkům jednotek krátkodobý pronájem – třeba prostřednictvím Airbnb. K tomuto tématu se nedávno vyjádřil i sám Nejvyšší soud.

Jak má zaměstnavatel postupovat, pokud mu zaměstnanec předloží lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a v důsledku toho nemůže ze dne na den sjednanou práci vykonávat?

Smluvní pokuta je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dlužníka motivovat ke splnění smluvní povinnosti. Jaké jsou její limity?

Brno 29. března (ČTK) - Nejvyšší soud nařídil znovu otevřít případ bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka. V kauze restituce Bečvářova statku si vyslechl trest tři roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem.

Když jsem se 1. března tohoto roku účastnil dalšího semináře k otázkám soudcovské etiky pořádaného Nejvyšším soudem, znovu jsem si uvědomil, jak důležité je se profesní etice opakovaně věnovat, zkoumat její rozsah, reálný dopad, principy, formulační přesvědčivost, míru závaznosti a v neposlední řadě její vymahatelnost, byť třeba jen kolegiální.

Smluvní pokuta je častým smluvním mechanismem postihujícím porušení sjednané povinnosti jednou ze smluvních stran. Jelikož však vůle stran nemůže být při sjednávání a uplatňování smluvní pokuty bezbřehá, obsahuje občanský zákoník řadu korekčních mechanismů; jedním z nich je tzv. moderace smluvní pokuty.

Cílem článku je potvrdit tezi o dvou možných trvajících paralelních směrech judikatury Ústavního soudu týkající se institutu podmíněného propuštění podle § 88 trestního zákoníku.

Bezvýsledná exekuce je nežádoucím jevem, s kterým se ve státě můžeme setkat (a někdy se vyskytuje, zvláště u osob s mnohačetnými exekucemi či osob bez majetku, nevyhnutelně)

Bezvýsledná exekuce je nežádoucím jevem, s kterým se ve státě můžeme setkat (a někdy se vyskytuje, zvláště u osob s mnohačetnými exekucemi či osob bez majetku, nevyhnutelně)

Manželské majetkové právo je upraveno v ustanoveních § 708-753 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kdy ustanovení § 708 obč. zák. explicitně stanovuje, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

„Gratulujeme, vyhráli jste 1.000.000 Kč!!! Zadejte číslo své karty, ať vám výhru můžeme neprodleně zaslat.“, „Miluji tě a vrátím se kvůli tobě hned do Čech, ale pokuta za předčasné ukončení smlouvy je 350.000 Kč, které nemám.“, „Tady to podepište, je to ta smlouva, jak jsme se o ní bavili. Číst to už nemusíte, na obsahu jsme se už přeci shodli.“

Manželské majetkové právo je upraveno v ustanoveních § 708-753 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kdy ustanovení § 708 obč. zák. explicitně stanovuje, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

Jedním z nejčastěji poukazovaných nedostatků právního řádu je jeho rozkošatělost a všeobecná přebujelost. Hypertrofie právního řádu má dva základní praktické důsledky.

V důsledku eskalující hospodářské krize a souvisejících negativních dopadů na společnost v poslední době roste počet případů, kdy se dlužníci dostávají do prodlení s úhradou svých závazků vůči věřitelům.

Nezbytným předpokladem pro podání věřitelského insolvenčního návrhu je mimo jiného také doložení splatné pohledávky insolvenčního navrhovatele za dlužníkem a její současné přihlášení do insolvenčního řízení. Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] poprvé komplexně zabýval náležitostmi potvrzení o tom, že insolvenční navrhovatel o pohledávce za dlužníkem účtuje. Rozhodnutí je tak zásadní pro věřitele, kteří se rozhodnou podat insolvenční návrh na svého dlužníka – právnickou osobu.

Příspěvek se zaměřuje na aktuální soudní praxi odčiňování nemajetkové újmy, a to předně z oblasti zdravotnického práva. Cílem je nastínit recentní soudní praxi Nejvyššího a Ústavního soudu k této problematice, zhodnotit ji a případně i kriticky komentovat.

Odebírání mobilních telefonů, vyhazování za dveře, předčítání známek před celou třídou, udělování trestů, zakazování chodit na záchod – mnoho učitelů to prostě dělá.

Brno 16. ledna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání vydavatelství Mafra, a potvrdil tak verdikt, podle kterého má mediální dům vyplatit zdravotní sestře Věře Marešové odškodnění 700.000 korun.

Nejvyšší soud potvrdil, že v případě v případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na převod nemovitosti, není písemná forma povinná.

Sociální sítě, na nichž tráví v dnešní době mnoho času i malé děti, přinášejí mnoho výhod, jako je možnost udržovat kontakt s blízkými, kteří bydlí třeba na druhém konci světa.

Právní domněnky a fikce jsou již tradičním a ve smluvní dokumentaci běžným právním institutem, a je tak prakticky jisté, že každý se minimálně s jednou z těchto variant někdy setkal.

S Vánoci se pojí nejenom cukroví, koledy, řízky a dárky, ale také Bůh a Ježíš(ek).